Sám na bojišti: V jediné bitvě zabil indický voják údajně na tři sta čínských vojáků

Listopad 1962, Čínsko-indická válka byla právě ve své poslední fázi, když Jaswant Singh Rawat a jeho jednotka obdržela příkaz se stáhnout. Jaswant Rawat, voják s nesmírnou láskou ke své vlasti, však svůj post neopustil. S asistencí dvou tamních dívek rozmístil zbraně po celé linii a pokračoval v palbě na útočící čínské jednotky. Během 72 hodin zvládli pozabíjet kolem tří stovek čínských vojáků. Jejich jednotkám bylo zabráněno v postupu a Číňané propadali stále větší frustraci. Neměli však nejmenší tušení, že jim v cestě stojí pouze tři lidé.

Čínsko-indická válka 1962, počátky vzájemných konfliktů

Když po Tibetském národním povstání utekl do Indie tibetský vůdce Dalajláma, vnímala to Čína jako zásah do svých zájmů. Netrvalo tak dlouho a na hranicích Číny a Indie vypukly první vojenské potyčky. Jejich hlavní příčinou sice byly hraniční spory v oblasti Himalájí, ale Dalajlámův azyl tomu nepřidal. Situace se rychle stupňovala a v roce 1962 došlo ve vysokohorské oblasti Aksai Čin k nárůstu počtu hraničních incidentů.

Oblast velikosti Portugalska, nacházející se na hranici Číny a Indie, si nárokovaly obě mocnosti a jednalo se o jeden z hlavních důvodů konfliktu, který si vyžádal okolo dvou tisíc životů. K prvním těžkým bojům došlo 20. října roku 1962. Vysoká nadmořská výška a náročný vysokohorský terén znemožňovaly použití letecké, námořní a těžké techniky. Jednalo se tedy výhradně o pozemní konflikt s použitím převážně ručních zbraní.

Bitva u Nauranang, oficiální záznam

Mladý Jaswant Singh Rawat zrovna sloužil ve 4. praporu čtvrtého pěchotního pluku indické armády, když se indické armádě podařilo již dvakrát odrazit čínské jednotky. Ty však zaútočily 17. listopadu 1962 potřetí a tentokrát s sebou měly i střední kulomet (MMG). Byl postaven velmi blízko indickým silám a schopen přesně zaměřit jejich pozice. Na indické straně zavládl zmatek, a tak se střelec Jaswat Rawat spolu s dalšími muži ze své jednotky rozhodli dostat MMG pod kontrolu.

S pomocí Naik Trilok Singh Negiho, který poskytl krycí palbu, se Rawatovi spolu s Gopal Singh Gusainem podařilo dostat k MMG na vzdálenost, kde mohli použít granát. Netrvalo dlouho a kulomet byl eliminován. Během návratu na svou stranu linie byli však společníci Rawata, Negi a Gusain, zabiti a sám Jaswant Rawat utrpěl těžká zranění, kterým později podlehl – takto to alespoň stojí v oficiální zprávě. Jak to ale bylo doopravdy?

Sám proti armádě, realita či legenda?

Příběh vyprávěný tamním obyvatelstvem se velmi liší od oficiálních hlášení. Vesničané tvrdí, že indické jednotky byly po pokračujících útocích čínské armády nuceny k ústupu, jelikož jim došly zdroje. Jaswant Singh Rawat se však odmítl vzdát své funkce a místo ústupu se rozhodl přijmout pomoc od dvou tamních dívek Nury a Sely. S jejich pomocí se mu podařilo rozmístit zbraně podél téměř celé indické linie, což budilo dojem, že Číňané stojí proti celé jednotce, a ne proti jedinému muži.

Rawat přebíhal z jednoho stanoviště na druhé a neustále se snažil měnit svou pozici, aby tak udržel čínské vojsko v domnění, že je na místě přítomen celý indický prapor. Celý konflikt trval 72 hodin, během nichž Rawat zvládl pozabíjet na tři stovky čínských vojáků. Nakonec se Číňanům podařilo zajmout muže, který dodával trojici jídlo, a během výslechu se dozvěděli, proti komu to vlastně stojí. Prvotní překvapení a šok byl brzy následován nemilosrdným útokem na indického vojáka. Sela zemřela při výbuchu granátu a Nura padla do zajetí.

Jaswant Singh Rawat však odmítl padnout do zajetí Číňanů a s poslední kulkou, která mu v zásobníku zbývala, si sám vzal život. Číňané byli celou situací natolik poníženi a rozhořčeni, že mrtvému Rawatovi usekli hlavu a odvezli si ji s sebou jako trofej. Čínského velitele však Rawatova statečnost ohromila a rozhodl se hlavu vrátit, a to společně s mosaznou bystou, indické armádě. Bysta byla později postavena na místo bojů.

Dodnes uctíván jako hrdina

Himalájská čínsko-indická hranice je dodnes ohniskem napětí mezi oběma zeměmi. Ty se aktuálně snaží vyzbrojit zbraněmi vhodnými do vysokohorského terénu. Agresorem byla Čína, zaútočila v Ladaku a Arunáčalpradéši 20. října 1962, v době Karibské krize, která dění zjevně překryla. Číňané úspěšně postupovali do nitra Indie, když náhle a nečekaně 20. listopadu vyhlásili příměří a stáhli se do svých původních pozic.

Indie již před konfliktem s Čínou bojovala s ekonomickými potížemi a hladomorem. Konflikt s Čínou přišel v nevhodnou dobu, byť střetnutí dopadlo nerozhodně, Rawatův údajný boj mohl pozvednout morálku Indů. Bez ohledu na to, který z příběhů o statečném Rawatovi je tím skutečným, pro tamní obyvatele a cestovatele, kteří místo bitvy dodnes navštěvují, zůstává mužem, který zachránil Arunáčalpradéš před Číňany a je označován za strážného ducha indické východní hranice.

Co bylo podle Vás hlavním důvodem Čínsko-indické války?

Zdroj: Wearethemighty