Havajská monarchie byla proti americkému kolonialismu bezmocná. K anexi dopomohla Španělsko-americká válka

V roce 1893 sesadil výbor, tvořený americkými cukrovými plantážníky, havajskou královnu. Proamerické síly dokonce povolaly námořní pěchotu, aby převrat podpořila.

i Zdroj fotografie: Hawaii State Archies / Public Domain
                   

Řetězec vulkanických ostrovů, turistický magnet, ráj vodních sportů a patrně jedno z nejkrásnějších míst na planetě, řeč je o americkém státě Havaj, jehož jméno se stalo synonymem pro pohodu a nicnedělání. Pouze za relaxací sem však Američané nepřišli. Pro Spojené státy představovaly Havajské ostrovy strategický bod k další expanzi do Tichomoří a Američané žijící na Havaji chtěli spoluprací se Spojenými státy upevnit své postavení v obchodní sféře.

Obchod a epidemie zdecimovaly původní obyvatelstvo

Prvními obyvateli na Havaji byli pravděpodobně Polynésané, kteří sem připluli již 300 let před Kristem. Roku 1778 pak byly Havajské ostrovy objeveny Angličanem Jamesem Cookem, jehož muži na ostrov zanesli různé druhy nemocí, které zapříčinily postupné vymírání původního obyvatelstva. Podle krále Kalakua klesl v následujících letech po Cookově příjezdu počet domorodců téměř na desetinu.

iZdroj fotografie: Hawaii State Archies / Public Domain
Výkonná rada prozatímní vlády Havaje. Zleva: James A. King, Sanford B. Dole, William Owen Smith and Peter Cushman Jones.

Prvními cizinci, kteří se na havajských ostrovech usadili trvale, byli misionáři. Po nich pak začali přicházet obchodníci, kteří se zajímali především o santalové dřevo. Prosperující obchod, který se na ostrovech rozběhl, však časem přispěl k zániku havajské kultury. Střelné zbraně, alkohol, drogy a epidemie nemocí způsobily úbytek tamního obyvatelstva ve prospěch přistěhovalců z Asie a Ameriky.

Navázání Americko-havajských obchodních vztahů

Havajsko-americké vztahy prošly v průběhu 19. století zásadním vývojem. Spojené státy si začaly svůj vliv na ostrovech upevňovat již od příjezdu prvních protestantských misionářů roku 1820. Američané žijící na Havaji měli velký zájem o spolupráci se Spojenými státy, což by posílilo jejich postavení. Výsledkem snah havajských Američanů a amerických expanzionistů byly dvě reciproční dohody, schválené v letech 1876 a 1887, které umožňovaly bezcelní dovoz havajského cukru do Spojených států.

iZdroj fotografie: Hawaii State Archies / Public Domain
Američtí mariňáci během slavností v den anexe v přístavu Honolulu, 1898.

S uzavřením recipročních dohod však začaly Havajské ostrovy ztrácet suverenitu a moc havajských cukrových plantážníků, většinou amerického původu, začala rapidně narůstat. Vývoz havajského zboží, převážně cukru, do Spojených států představoval 95 % veškerého havajského exportu, naopak Spojené státy měly až 75% podíl na havajském dovozu. S pomocí takzvané Bajonetové ústavy usilovali američtí plantážníci také o politickou moc.

Bajonetová ústava připravila monarchii o značnou část pravomocí a předala moc do rukou amerických a evropských podnikatelů. Ústava poprvé v havajských dějinách zavedla oligarchii, kde práva lidí určovali bílí obchodníci. Nyní mohli cizinci volit a ovlivňovat tak havajskou politiku, zatímco původní obyvatelé a kdokoli, kdo nebyl bělošského anglosaského původu, byl o toto právo připraven.

Bezmocná monarchie a mocní obchodníci

V roce 1890 byla zrušena výhoda bezcelního obchodu a ekonomika ostrovů se začala ocitat v krizi. Jediným východiskem pro americké plantážníky na Havaji bylo připojení ke Spojeným státům. Vláda krále Kalakaua byla obviněna z korupce a postupně zbavena moci Občanským výborem, jenž byl tvořen převážně americkými plantážníky a podnikateli. Po jeho smrti převzala roli monarchy jeho sestra Lili’uokalani.

iZdroj fotografie: Hawaii State Archies / Public Domain
Portrét královny Lili’uokalani, 1889.

Prvním cílem královny Lili’uokalani bylo zrušit bajonetovou ústavu a uzákonit novou ústavu, která by vrátila moc havajskému lidu. S nástupem královny Lili’uokalani se sice ekonomická situace částečně stabilizovala a zlepšila, zároveň však byla ohrožena moc amerických plantážníků. V lednu 1892, před únorovými volbami, byl založen Anekční klub.

Zastánci anexe, vedeni Lorrinem Thurstonem, věřili, že připojení ke Spojeným státům je pouze otázkou času.  Královnin pokus vyhlásit novou ústavu na počátku roku 1893 zapříčinil převrat, díky kterému se dostala k moci Prozatímní vláda. Ta využila situace a téměř okamžitě požádala o připojení ke Spojeným státům americkým.

Španělská válka urychlila anexi

Roku 1896 byl zvolen americkým prezidentem republikán William McKinley, který prosazoval připojení Havajských ostrovů ke Spojeným státům a jejich anexi používal dokonce jako jedno z hlavních témat své předvolební kampaně. Příležitost se mu naskytla již v roce 1898 a to během Španělsko-americké války.

S pomocí argumentů o výhodné strategické poloze ostrovů a tvrzení, že anexe poskytne ochranu před piráty a dalšími imperialistickými národy, jako je Velká Británie a Japonsko, či že zajistí snadnější přístup na asijské obchodní trhy, jakož i odbytiště pro americké průmyslové zboží, zvítězil. Ještě v červenci téhož roku bylo odsouhlaseno připojení Havaje ke Spojeným státům a to s plným teritoriálním statusem.

Jaký je Váš názor na kontroverzní anexi Havaje?

Zdroj: Nationalgeographic, MESICK, SHREWBURY. The Kingdom of Hawaii. Honolulu: Porter Printing, 1934., OSBORNE. Empire Can Wait: American Opposition to Hawaiian Annexation, 1893- 1898. Kent, OH: Kent State University Press, 1981.

Diskuze Vstoupit do diskuze
58 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články