Před invazí na Ukrajinu se měli někteří ruští představitelé obávat velkého množství civilních obětí. Obavy se stávají realitou

Někteří ruští představitelé se údajně obávali, že Vladimir Putin si neuvědomuje, jak velké oběti nakonec přinese plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu. Mohlo by jich být, i podle odhadů ruských odborníků, desítky tisíc. Tyto obavy, zachycené zpravodajskými kanály, ale údajně neznamenají, že by se postavili proti invazi.

Jsou někteří Rusové proti?

„Z hodnocení informací, které máme, je jasné, že někteří lidé na ruské straně ve skutečnosti nechápou, co je ve hře,“ řekl CNN jeden z vysokých evropských představitelů. Podle něho se zdá, že i ta část úředníků ruské administrativy, která projevila určité pochybnosti o plánu útoku na Ukrajinu, se domnívala, že takováto akce bude sice velmi složitá, ale nijak se nestavěla proti jejímu uskutečnění.

Rusko mělo před invazí kolem ukrajinské hranice asi 200 tisíc vojáků, některé informace dokonce mluvily o ještě vyšších číslech. V Černém moři bylo také mnoho válečných lodí, včetně lodí určených k dopravě námořních výsadků do vybraných ukrajinských přístavů. Kreml ale do poslední chvíle odmítal, že by byly u hranic dislokovány s cílem útočit na Ukrajinu. Svoji „zdrženlivost“ ale podmiňoval splněním svých oficiálních požadavků na tzv. „bezpečnostní záruky“ od Západu a Ukrajiny.

Jejich naplněním se mělo napětí na ukrajinsko-ruské hranici snížit. Tyto požadavky však zasahovaly do suverenity řady zemí, především Ukrajiny, a USA a NATO je odmítly jako nepřijatelné. I podle odhadů amerických i dalších západních zpravodajských agentur bude nakonec plnohodnotná akce proti Ukrajině velmi krvavá. Také oni se domnívají, že by při ní mohlo zahynout i 50 tisíc civilistů. Další obětí samozřejmě budou vojáci obou stran, protože Ukrajina již jasně prokázala, že se chce a bude tvrdě bránit.

Současná čísla mrtvých a zraněných však nejsou ověřitelná, protože hrají důležitou roli v propagandistické válce Ruska a Západu včetně Ukrajiny. Zatím to ale bohužel vypadá, že to horší nás teprve čeká. Mimo to by do Evropy mohlo dorazit až pět milionů ukrajinských uprchlíků. Zdá se, že šlo o optimistické číslo, zatím se odhaduje, že západní hranice Ukrajiny překročily už nejméně dva miliony z nich.

Plány na útok Kreml odmítal do poslední chvilky

Kreml do poslední chvíle usilovně popíral, že by na Ukrajinu chtěl zaútočit. Ovšem v ruských médiích se již dlouho před nástupem ruských vojsk přes hranice Ukrajiny šířily informace o údajných pravidelných i nepravidelných útocích ozbrojených sil Ukrajiny na separatistické oblasti Donbasu a Luhansku, které se Rusko veřejně zavázalo bránit v případě potřeby i vojenskou silou. Zdejší představitelé dokonce nařídili krátce před vypuknutím bojů evakuaci civilistů z těchto oblastí do Ruska.

Pravdou je, že zvláště formace ozbrojenců, kteří se hlásí k tradici oddílů Stepana Bandery, se moc velkou zdrženlivostí v této oblasti nevyznačovali. Většinou nad nimi nemá moc ani ústřední ukrajinská vláda, což dělalo situaci dlouho před útokem Ruska na Ukrajinu ještě výbušnější. Odhodlání Ruska vyřešit po svém problém, který má s Ukrajinou, se ukázalo v plné nahotě například v roce 2014, kdy poslalo tisíce neoznačených vojáků své armády na Krym.

Tam rychle obsadili klíčové pozice a základny ukrajinských sil, přičemž moment překvapení Rusům vyšel i proto, že šlo většinou o základny v těsném sousedství Ruskem pronajatých prostor, kasáren a přístavů ruského černomořského loďstva. Olej do ohně přilila i Ukrajina následným rozhodnutím odstřihnout civilisty na Krymu od dodávek vody a elektřiny ze severu a údajně přestala i vyplácet důchody lidem, kteří na Krymu zůstali nebo uvázli.

Rusko to pak mělo jednodušší, když zde uspořádalo referendum o připojení Krymu k Rusku. Podporovalo i separatisty na východě Ukrajiny, dodalo jim mnoho zbraní a existuje řada důkazů, že za ně bojovaly i jednotky regulérní ruské armády.

Počty mrtvých civilistů rostou

Kvůli hromadění sil Ruské federace u Ukrajiny USA a NATO poslalo posily do Polska, Rumunska, případně pobaltských zemí. Rusku také pohrozily rozsáhlými hospodářskými sankcemi, na které nakonec, jak je dnes známo, také došlo. Zpravodajské zdroje USA několikrát předem avizovaly možný útok Ruska na Ukrajinu. V mnoha termínech, které byly zveřejněny, se ale útok tehdy neuskutečnil.

Změna nastala až v okamžiku, kdy se Putin a jeho suita rozhodli přece jen pro násilné řešení à la Kosovo. Jenže Ukrajina je poněkud jiný oříšek a jak se ukazuje dnes, pro Rusko v podstatě nestravitelný. Nicméně mrtví na obou stranách a vyděšení běženci z válkou postižené Ukrajiny jsou ponurou skutečností dneška.

V současnosti je jasně patrné, že Rusové nevědí, jak Ukrajince zlomit. Již několik dní se jednotky ruské federace prakticky nepohybují z místa a jediné, čeho jsou schopny, je ostřelování ukrajinských měst. To s sebou pochopitelně nese značné množství mrtvých a zraněných civilistů. Navíc blokáda měst přináší další problémy postiženým oblastem a zvyšuje počet úmrtí.

Jak reálné je nějaké rychlé mírové řešení důsledků invaze ruských vojsk na ukrajinské území?

Zdroj: BusinessiInsider