Ostrovní státy musí mít silné námořnictvo, které stojí v první linii jejich obrany. Z některých zemí námořnictvo mohlo udělat i velmoci.
Když někdo v minulosti řekl, že nějaká země ovládá všechny světové oceány, bylo to v 19. století a týkalo se to Velké Británie. Její námořnictvo tehdy nemělo jediného srovnatelného konkurenta. Situaci změnila první světová válka, kdy se do popředí začali dostávat Američané. Definitivně vše změnila druhá světová válka a ekonomická síla USA. Přesto ostrovní země má stále jedno z nejsilnějších loďstev světa, které hodlá posilovat.
V 80. letech námořnictvo válčilo o Falklandy
Že moderní britské námořnictvo dokáže mnohé, prokázala v 80. letech především válka o Falklandské ostrovy. Ačkoli leží na druhé straně Atlantiku a obsadila je Argentina, která k nim měla blízko, dokázalo přesto britské námořnictvo zorganizovat rozsáhlou operaci a ostrovy dobýt zpět. Konflikt však ukázal, že Royal Navy má i slabiny.
Po konci studené války se Velká Británie pokusila na námořnictvu šetřit, protože existoval názor, že není třeba udržovat takovou sílu, která byla dříve potřeba proti SSSR. Ovšem s rostoucí sílou Číny a agresivnější politikou Ruska se ve Velké Británii změnil i pohled na to, co vlastně znamená mít dostatečně silné loďstvo. Proto se začal příliv prostředků do Royal Navy zvyšovat.
Nejviditelnější výsledkem jsou dvě moderní letadlové lodě Queen Elizabeth a Prince of Wales. První z nich loni vykonala dlouhou plavbu s řadou cvičení se spojenci, během níž doplula až do Pacifiku. Jde o plavidla o výtlaku 65 tisíc tun. Na jejich palubě může být až 36 letounů F-35B, které si Velká Británie pořídila z USA, a vrtulníky. Lodě mají silnou protivzdušnou obranu i obranu proti raketám.
Síla torpédoborců a fregat
Dále má Velká Británie ve výzbroji 6 torpédoborců a 12 fregat. Torpédoborce Typ 45 jsou raketové, zajišťují protiraketovou a protiletadlovou obranu flotily. Mají ale malý počet odpalovacích buněk pro obranné rakety. Ten bude při modernizaci zvýšen, i tak nebudou však patřit k nejsilnějším. Starší protiponorkové fregaty Typ 23 (Norfolk či třída Duke – vévoda), které jsou ve výzbroji od roku 1990 v počtu 13 kusů, by měly v roce 2025 začít nahrazovat univerzálnější a větší nové Typ 26, jež byly objednány už v roce 2017.
Důležitou roli v dnešní Royal Navy hrají jaderné ponorky. Ve výzbroji má dva druhy, čtyři plavidla třídy Vanguard jsou nosiči balistických raket s jadernými hlavicemi a patří do systému jaderného odstrašování. Každá nese 16 raket Trident II, raketa může mít až osm hlavic. Dále má Británie i útočné ponorky, a to dvou tříd. Modernější Astute odpaluje jak torpéda, tak střely Tomahawk. Zatím jich bylo spuštěno na vodu 5, šestá se staví v loděnicích v Barrow in Furnes. Má nahradit starší ponorky třídy Trafalgar.
Důležitou úlohu pro obranu země hrají i plavidla pobřežní obrany. Ta se opírají o osm hlídkových lodí třídy River. S nimi spolupracují i malá hlídková plavidla tříd Archer a Scimitar. Dalšími loděmi Royal Navy je 11 minolovek dvou tříd. Velmi důležitá jsou i dvě velká obojživelná transportní plavidla Albion a Bulwar, dnes bezkonkurenčně největší plavidla ve službách Royal Navy. Každé dokáže přepravit přes 400 námořních pěšáků.
I ty jsou součástí námořnictva. Nyní mají přes 8 000 členů. Jsou velmi mobilní, nemají žádnou těžkou obrněnou techniku, ale rychlá obrněná vozidla. Britská námořní pěchota Royal Marines, jejíž komanda se tak osvědčila v bojích o Falklandy, má i vlastní dělostřelectvo a transportní vrtulníky, jinak ale používá především ruční zbraně, minomety, protitankové rakety Javelin a další.
Jaký je váš názor na sílu Královského námořnictva?