Banderovci byli extrémní nacionalisté, páchali i zvěrstva na Polácích. Bojovali také proti Němcům a nenáviděli Rusy

Jednou z věcí, které Vladimir Putin, prezident Ruska, jmenoval jako důvody napadení Ukrajiny, je její údajná denacifikace. Především ruská a dříve sovětská propaganda je dávala do souvislosti hlavně s Ukrajinskou povstaleckou armádou, jejímž členům se přezdívá Banderovci. V uplynulých letech o nich vznikla celá řada nepravdivých mýtů, třeba to, že jsou označováni za nacisty. Proti nim ale většinou bojovali. A zároveň páchali i mnohé zločiny.

Ukrajinci toužebnou nezávislost nezískali

Osud ukrajinského národa byl ve 20. století pohnutý. Po první světové válce Ukrajinci doufali v nezávislost, ale stát nezískali. Byli včleněni do SSSR, Polska, Rumunska a Československa. O nezávislost se začala snažit především Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Ta se před druhou světovou válkou rozštěpila, jednou částí byla OUN-B vedená Stepanem Banderou. I proto se jim dnes říká Banderovci.

Po obsazení Polska nacisty začala skupina ve spolupráci s německým Abwehrem formovat dvě jednotky ukrajinské legie. Členové doufali, že vytvoří samostatnou Ukrajinu. Když Německo napadlo SSSR, jednotky vstoupily 30. června 1941 do Lvova a vyhlásily ukrajinský stát. To se ale Němcům nezamlouvalo a mnoho nacionalistů pozatýkalo gestapo. Sám Bandera skončil v koncentračním táboře, jednotky byly nakonec rozpuštěny.

Zbytky OUN-B naoko s nacisty spolupracovaly, daly všem členům pokyny vstoupit do pomocné policie. Cílem bylo hlavně získat zbraně a pak dezertovat. To se také na přelomu let 1942 a 1943 stalo, čímž vzniklo jádro Ukrajinské povstalecké armády UPA. Působila na západě Ukrajiny, nejvíce silná byla na Haliči a Volyni. Jejím cílem bylo jediné – vytvořit samostatnou Ukrajinu.

Především sovětské pěchotní zbraně

Výzbroj jednotek se skládala především z lehkých pěchotních zbraní, nejčastěji sovětských. Z menší části pak z německých, které bojovníci ukořistili, případně je v některých fázích od Němců dostali. Kromě pušek, kulometů a samopalů byly obvyklé i minomety, UPA měla i některá děla ráže 45 a 76 milimetrů. Na počátku mohla mít armáda kolem 20 tisíc bojovníků, v době největší činnosti až 100 tisíc.

Její členové začali ovládat relativně velká území na západě Ukrajiny. V podstatě bojovali proti všem. Prvním nepřítelem byli Němci. V mnoha případech se ukrajinští bojovníci snažili bránit odvlečení civilistů na nucené práce, případně represím německých okupantů. Často se strhly boje například s nacistickými jednotkami, které pochodovaly potrestat nějakou ukrajinskou vesnici.

Dalším nepřítelem byli sovětští partyzáni. UPA byla silně antikomunistická organizace a nezapomněla na stalinské čistky a hladomor, který zemi kvůli sovětským represím postihl. Občas se Ukrajinci utkávali i s polskými partyzány. Hlavně kvůli největšímu kontroverznímu kroku, jehož se UPA dopustila.

Masakry a vyhánění Poláků

Její členové chtěli území Ukrajiny etnicky vyčistit. Jejich kroky se obrátily především proti Polákům, kteří na jimi ovládaných územích žili. Odhaduje se, že při volyňských masakrech UPA bylo zabito až 100 tisíc Poláků. Několik milionů z nich území raději opustilo, aby se masakrům vyhnuli. Tvrdí se, že Banderovci se podíleli i na masakrech ukrajinských židů. Většinou to dělali jako členové pomocné policie, ale v UPA působilo i několik židovských bojovníků.

iZdroj fotografie: Władysława Siemaszków / Public Domain

Situace se začala dramaticky měnit v roce 1944, kdy Němci z území SSSR ustupovali před Rudou armádou. Tehdy opět začali s UPA spolupracovat a začali jí i dodávat zbraně s cílem bojovat proti Sovětům. Ale i v této fázi se Ukrajinci nezdráhali se s nimi utkat, pokud chtěli páchat nějaký teror na jejich území.

Po ústupu Němců Banderovci pokračovali v boji proti Sovětům. Ti sem přisunuli řadu jednotek NKVD s cílem odbojné Ukrajince zlikvidovat, což si vyžádalo mnoho obětí na obou stranách. V pozdější fázi UAN dokonce začala spolupracovat s členy polského antikomunistického odboje, který bojoval proti polské vládě instalované Sověty.

Represe NKVD

Období let 1944 až 1946 bylo poznamenané nejen mnoha boji, ale i krutostmi. Sovětský režim zavedl represe proti lidem podezřelým se spoluprací s Banderovci. Mnohé popravil, statisíce jich deportoval. Banderovci se naopak tvrdě mstili lidem, kteří se Sověty spolupracovali. Často se uchylovali k teroristickým akcím, kdy spolupracovníky i členy NKVD, případně představitele místní moci zabíjeli.

iZdroj fotografie: Uživatel Helgi / Creative Commons / CC BY-SA

Mnoho bojovníků UPA bylo zabito a v roce 1947 sovětský režim změnil taktiku. Snažil se je infiltrovat. Když je identifikoval, zasáhl proti nim. Vyhlásil i několik amnestií a část bojovníků se vzdala. NKVD se také převlékala do uniforem UPA a páchala zvěrstva, aby bojovníci ztratili podporu civilního obyvatelstva. V roce 1949 byla většina sil Banderovců eliminována, poslední jednotky bojovaly ale až do roku 1956.

Samotný Stepan Bandera byl v roce 1944 propuštěn z vězení, ale vliv na Ukrajině již nezískal. Po válce našel azyl v SRN. Zemřel 15. října 1959 v Mnichově, když se nečekaně zhroutil. O dva roky později uprchlík z KGB úřadům prozradil, že byl na příkaz sovětského vedení otráven. Hlavně na západě Ukrajiny je dnes Bandera vnímám jako bojovník za ukrajinskou nezávislost.

Jaký je váš názor na Banderovce? Byli to bojovníci za Ukrajinu, nebo zločinci?

Zdroj: Military History