Ukrajina uvěřila mocnostem, že ji ochrání, pokud se vzdá jaderných zbraní. Z memoranda zůstal jen cár papíru

Útokem na Ukrajinu se Rusko může obávat jen ekonomických sankcí a mezinárodní izolace. Jako velmoc disponující velkým jaderným arzenálem si může být téměř jisté, že se proti němu nikdo silný přímo vojensky nepostaví, protože by to znamenalo jadernou válku. Pokud by Ukrajina v minulosti neuvěřila slibům Ruska, ale i USA a Velké Británie, mohla být v podobné situaci. Rusko by si na ni nikdy útočit netrouflo.

Jaderné zbraně by Rusko jistě odstrašily

Důvod by byl prostý – jaderný arzenál, kterým by mohla země proti Rusku zasáhnout a doslova ho vymazat z povrchu zemského. To by samozřejmě znamenalo jaderný konflikt, ale nejspíše právě tato hrozba by ruského prezidenta Vladimira Putina od útoku a okupace ukrajinských území nejspíše odradila. V mnoha Ukrajincích proto zůstává nad zradou pochopitelný pocit křivdy.

iZdroj fotografie: U.S. government / Public Domain

Po rozpadu Sovětského svazu si totiž nástupnické státy dělily i jeho jadernou výzbroj. Ukrajině tehdy zůstalo kolem 1 700 jaderných hlavic a řada jejich nosičů od balistických raket až po strategické bombardéry. Byla tak třetí nejsilnější jadernou mocností na světě. Zbraně byly sice pod operační kontrolou Ruska, které k nim mělo kódy, ale to by mohla Ukrajina v případě nějakého konfliktu snadno překonat. Důležitá byla fyzické kontrola.

Mocnosti proto na Ukrajinu začaly tlačit, podobně jako na Kazachstán a Bělorusko, aby se svého arzenálu vzdala. Země se totiž potýkala s velkými ekonomickými problémy a bylo jasné, že udržovat svůj arzenál pro ni bude velmi náročné. Navíc bylo v plánu celkově snížit počet jaderných hlavic ve světě. Ukrajina nakonec souhlasila výměnou za některé ekonomické výhody a především za bezpečnostní záruky.

Rusko garantovalo Ukrajině suverenitu

Ty jsou obsaženy v takzvaném Budapešťském memorandu z roku 1994. Kromě Ukrajiny ho podepsaly i Rusko, Spojené státy a Velká Británie. Signatáři v něm garantují respekt nezávislosti Ukrajiny a suverenitu jejích hranic. Také se zavázali, že proti ní nepoužijí sílu a v případě jejího ohrožení budou usilovat o zásah prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN. Navíc v případě neshod se zavazují ke konzultacím. Do roku 1996 Ukrajina svůj jaderný arzenál odevzdala Rusku.

iZdroj fotografie: Anton Holoborodko / Creative Commons / CC BY-SA

Okupací Krymu a podporou separatistických republik v roce 2014 toto memorandum Rusko jednoznačně porušilo. Ukrajina a další země se snažily i o vzájemné konzultace, ale Rusko se na ně prostě nedostavilo a vše ignorovalo. Přišlo s absurdním odůvodněním, že smlouvu podepsalo s jinou vládou, než jaká je v Kyjevě, ačkoli smlouva byla podepsána ne mezi vládami, ale mezi zeměmi. Vadilo mu totiž sesazení proruského prezidenta Viktora Janukoviče.

Nutno podotknout, že ustanovení memoranda porušily i USA a Velká Británie, protože proti porušení suverenity Ukrajiny, krom zavedení některých sankcí, nijak nezasáhly. A možná i proto se nyní snaží tak pomoci. Je totiž ohrožena jejich důvěryhodnost jako záruky bezpečí jiných spojenců. Jak se mohou cítit země jako Tchaj-wan, Japonsko či Jižní Korea ve sporech s jinými držiteli jaderných zbraní? Mohou dospět k názoru, že bude lepší pořídit si vlastní.

Jak měly USA a Velká Británie zasáhnout ve prospěch Ukrajiny?

Zdroj: Wsj, Npr