Své vojenské akce proti sousedům Rusko velmi často odůvodňuje údajnými zájmy ruské menšiny v těchto zemích. Záminku použilo nejen proti Ukrajině, ale i Gruzii.
Ruský vůdce Vladimir Putin se dlouhodobě netají tím, že by chtěl vliv Ruska rozšířit na území, která v minulosti ovládal Sovětský svaz. I v tomto světle lze chápat akce, které v minulosti uskutečnil. Například zásah v Gruzii, anexi Krymu nebo válku, kterou po letech sporů rozpoutal na Ukrajině. Mnozí analytici upozorňují, že s úspěchem může jeho chuť růst. Pod stejnou záminkou by mohl napadnout například Moldavsko.
Separatisté v Podněstří 30 let zcela ignorují centrální vládu
V Moldavsku je oblast, která se nazývá Podněstří a ovládají ji prorusky orientovaní separatisté. Jde o mezinárodně neuznané území mezi levým břehem řeky Dněstr a hranicí Ukrajiny. Moldavsko ho ale již tři desetiletí nekontroluje. Žije zde necelého půl milionu obyvatel, většinou etnických Rusů, kteří si zde vytvořili vlastní stát, nazývající se Podněsterská moldavská republika. Jde o nedemokratický režim, přímo napojený na Rusko. To ho sice jako ostatní státy světa formálně neuznává, avšak fakticky podporuje a brání. Jsou zde rozmístěni i ruští vojáci.
Vznik Moldavska i separatistických snah v Podněstří sahají do začátku 90. let minulého století, kdy se začínal štěpit Sovětský svaz. Moldavané, kteří mají blízko k Rumunsku, začali požadovat uznání svého jazyka, zavedení latinky a další ústupky, v čemž jim tehdejší vedení SSSR vyhovělo. Ale ruská menšina, usídlená hlavně v Podněstří, i tyto ústupky centrální vlády chápala jako nepřijatelné, a nehodlala se s nimi smířit. Vyhlásila proto vlastní sovětskou republiku. Ta sice nebyla uznána, ale oblast od té doby začala fungovat odděleně od zbytku Moldavska.
Radikálnější části moldavské politické i nacionalistické scény začaly organizovat milice, které měly separatismus ukončit. Naproti tomu podobné ozbrojené milice začaly vytvářet i Rusové v Podněstří. Ty navíc měly podporu 14. gardové armády bývalého SSSR, která zde byla rozmístěna. K prvním střetům došlo již v listopadu 1990. Boje zesílily v roce 1992, kdy již Moldavsko nebylo součástí SSSR, jenž zanikl.
Do konfliktu zasáhla ruská armáda
Moldávie neměla vlastní ozbrojené síly, začala je v roce 1992 teprve formovat. Využila některých zbylých sovětských zbraní, které po SSSR zůstaly na území Moldavska, další podporu a výzbroj získala z Rumunska, a začala vojensky tlačit na separatistické území. Naopak podněsterské síly a dobrovolníci získali mnoho vybavení od ruských vojáků, kteří je skrytě i otevřeně podporovali, a pod heslem bráníme svou zem, kladli velmi razantní vojenský odpor. V polovině roku 1992 nakonec 14. armáda, nyní už Ruské federace, nezakrytě do konfliktu vstoupila a Podněstří pomohla. Moldavsko muselo přistoupit na příměří a od té doby separatistické území neovládá.
Na něm jsou stále rozmístěni ruští vojáci, kterých je dnes kolem 1 500. Rusko tvrdí, že jde o mírové síly. Ale jejich počet by měl být dle smluv jen 500 osob. Další ruští vojáci mimo tento kontingent stráží velké muniční sklady ještě z dob SSSR, které se Rusové zdráhají přemístit na svá území. V Podněstří jakoby se zastavil čas. Dnes bývá označováno za skanzen Sovětského svazu. Podle mezinárodních pozorovatelů jsou zde ale ve značné míře porušována lidská práva a svobodné volby probíhají jen naoko. Mnoho mladých lidí na to reagovalo a odešlo do zahraničí.
OBSE se snažilo spor mezi oběma stranami vyřešit, ale jednání dlouhá léta nikam nevedou. Uvažovalo se i o federaci, ale vše ztroskotalo na požadavku, aby v Podněstří zůstali ruští vojáci, s čímž Moldavsko nesouhlasí. Po anexi Krymu navíc Podněstří požádalo, aby se mohlo stát součástí Ruské federace. Ve spojení s tím, že země v posledních letech deklaruje přání se v budoucnu stát členem EU, může tento vývoj u ruského vedení působit jako červený hadr na býka. Může být v pokušení tomu zabránit.
Při současné ruské agresi na Ukrajině vyvolal velký rozruch záběr z jednání bezpečnostní rady v Minsku, na kterém se běloruský prezident Lukašenko pohybuje kolem mapy, na které je vyobrazen plán útoku na Moldavsko. Jedná se o obrovské faux pas, které jasně poukazuje na agresivitu ruského režimu a spolupráci Běloruska při neomluvitelné agresi proti Ukrajině.
Jak reálná může být snaha Ruska zaměřit se na Moldavsko?