Ukrajinci používají i tanky T-80. Při modernizaci byla použita řada originálních vylepšení

V řadách ukrajinské i ruské armády lze v současném konfliktu na Ukrajině vidět mnoho shodných typů strojů. Jedním z nich jsou i tanky T-80. Obě země je dlouho nevyužívaly, ale to se poslední dobou mění. Ačkoli mají stejný základ, jedná se v ruském a ukrajinském pojetí o stroje, které se v mnohém liší. Tím nejvýznamnějším rozdílem je pohonný systém tanku.

Sověti chtěli tank s plynovou turbínou

V 60. letech byl nejmodernějším sovětským tankem T-64, na základě kterého byl později vyvinut v mnohém zjednodušený T-72. Všechny sovětské tanky ale byly v té době poháněny dieselovými motory. Ty měly výhodu ve své spolehlivosti a relativně nízké spotřebě. Ovšem výkonově poněkud zaostávaly a nemohly dodat tanku požadovanou vysokou rychlost. Proto se technici v SSSR snažili řadu let experimentovat s mnohem výkonnějšími plynovými turbínami.

Nakonec na základě tanku T-64, který musel projít velmi zásadní rekonstrukcí, začal vznikat v Charkově a poté v Omsku tank T-80, později vylepšený na verzi T-80U. Byl delší, celkem 9,9 metru, a vážil 46 tun. Kvůli výkonnější turbínové pohonné jednotce měl i vylepšený podvozek, změněné odpružení a několik dalších úprav. Systém řízení palby 1A46 u T-80U zahrnuje laserový dálkoměr, balistický počítač, pokročilejší hlavní mířidla střelce 1G46 a také termovizní mířidla, což výrazně zvyšuje palebnou sílu T-80Us oproti předchozím modelům. 

Tyto nové systémy spolu se 125mm dělem D-81TM „Rapira-3“ s hladkým vývrtem zajišťují, že T-80U může zasáhnout cíle na vzdálenost až 5 kilometrů (ATGM a HV/APFSDS), a to většinou prvním výstřelem řízených protitankových raket. Plynová turbína, která byla v sériově vyráběném tanku T-80 použita jako hlavní pohon poprvé na světě, mu dávala rychlost na pevné rovině až 80 kilometrů v hodině. Turbína v poslední verzi GTD-1250 byla velmi výkonná a spolehlivá (1250 k.s.), ale stále měla obrovskou spotřebu. Tank s plnou nádrží ujel pouhých 285 – 300 kilometrů.

Proto na Ukrajině začala v tankovém (bývalém traktorovém) závodě v Charkově souběžně s výrobou a vývojem v Omsku a Leningradě (původní vývojová linie T-80 s turbínovými motory) vznikat verze T-80UD, kterou měl pohánět opět osvědčený dieselový dvoutaktní vícepalivový motor.

Ten nezaručoval takovou rychlost, jaké dosahovala stará „té osmdesátka“, nyní byla maximálně 60 kilometrů v hodině, ale snižoval náročnost výroby a provozní náklady. Když se rozpadl Sovětský svaz, zůstaly Ukrajině a Rusku i tanky T-80UD, kterých bylo do té doby v Charkově vyrobeno až 800, z toho cca 300 zůstalo ve fabrice na Ukrajině. Ovšem jak Rusko tak Ukrajina T-80UD tehdy poslaly do skladů.

Obnova kvůli ruské hrozbě

Ukrajina se soustředila na používání tanků T-64. Části svých tanků T-80 se dokonce rozhodla zbavit, a prodala je do Pákistánu, který potřeboval nějaký stroj jako ekvivalent T-90 pořízených Indií. Na Ukrajině si ale na tanky T-80UD vzpomněli po roce 2014, když bylo třeba znatelně rozšířit a dovybavit i kvůli ruské agresivitě ukrajinskou armádu. Rusko tuto verzi T-80UD s dieselem nepoužívá, protože díly, především motor a motorová instalace pro ně, se vyrábějí na Ukrajině, a ta Rusku od roku 2014 vojenský materiál pochopitelně nedodává.

Ačkoli tanky T-80 měly kompozitní pancíř a pozdější verze i integrovaný reaktivní pancíř Kontakt-5, Ukrajina je výrazně modernizovala. Využila zkušeností, které měla s přestavbou T-64, a použila stejný postup i u vylepšování T-80UD. Tanky nyní mají novou dynamickou ochranu zvyšující jejich odolnost především proti HEAT střelám a vylepšenou boční ochranu. Nainstalována byla termovize, moderní přístroje nočního vidění, satelitní navigace nebo nová digitální radiostanice.

Výzbroj zůstala stejná. Využívá klasického sovětského děla 2A46 ráže 125 mm s hladkým vývrtem. Tank má tříčlennou posádku a automatické nabíjení. V nabíječi je 28 střel, celkem jich tank vozí 45. Posádka stále může ze zbraně odpalovat i laserem naváděné rakety 9M119 Refleks s dosahem pěti kilometrů. Výzbroj doplňuje koaxiální kulomet ráže 7,62 mm a dálkově ovládaný kulomet na věži ráže 12,7 mm.

Ukrajinští konstruktéři využili zkušeností s výrobou T-80UD. Pokračovali v ní, a vznikl tak moderní ukrajinský tank T-84. Ty ale Ukrajina až na několik výjimek nezařadila do výzbroje, ale například věže z T-84 instalovala do pákistánských vozidel. Mnoho konstrukčních prvků z T-84 právě v posledních letech využila při zpětné modernizaci jeho předchůdce, tanku T-80UD, který nyní bojuje ve větším počtu proti ruské invazi.

Jak dobrý je podle vás ukrajinský T-80UD proti jiným ruským tankům?

Zdroj: MilitaryToday