Rusko čelí vážným zásobovacím problémům: Zoufalý Putin nahrazuje nedostatek vojenských vozidel civilními náklaďáky

Není již žádným tajemstvím, že ruská armáda čelí na Ukrajině logistickým potížím. Od nechvalně známého uvízlého konvoje u Kyjeva až po zprávy o drancování obchodů s potravinami ruskými vojáky, ruská vojenská strategie na obsazení Ukrajiny se v mnoha směrech dosti zadrhává. Přičemž klíčovou slabinu by mohl pravděpodobně představovat nedostatek nákladních automobilů pro transport potřebných zásob pozemním jednotkám.

Ruská armáda spoléhá na železnice

Tak jako dříve Sověti, i ruské ozbrojené síly přepravují téměř vše po železnici. Rovněž budují dočasná potrubí, jimiž dopravují ropu a vodu na frontu. Nicméně na Ukrajině je nyní nutné přesouvat veškeré zásoby po silnici a ruská armáda trpí nedostatkem nákladních automobilů, které by to umožnily. Tak jako ukrajinské ozbrojené síly udělaly maximum pro to, aby Kremlu zmařily plán bleskové invaze, která by znamenala okamžité sesazení vlády v Kyjevě, stejně tak sehrála důležitou roli právě logistika, a to zejména nedostatečný přístup k železniční dopravě.

To odráží fakt, že ruská armáda je již téměř týden překvapivě pasivní. Můžeme předpokládat, že se pokouší doplnit zásoby, zatím však není jisté, jestli se jim to daří. Zjednodušeně řečeno se zdá, že na operace dál od ruských pozemních hranic nebyla ruská armáda absolutně připravena.

Ukrajina samozřejmě s Ruskem hraničí, nicméně jedná se o velkou zemi a Rusové dosud nepronikli hlouběji než 80 nebo 100 km do vnitrozemí Ukrajiny, přičemž míří na Kyjev na severu a Mykolajiv na jihu. Avšak i to se pro chatrný kremelský logistický systém nyní jeví jako nedosažitelný cíl.

Nedostatečné materiálně-technické zabezpečení

Faktem je, že ruská armáda nikdy neměla na udržování invazních sil na Ukrajině dostatečné množství nákladních automobilů. Jak již bylo zmíněno, Rusko se těžce spoléhá na železnice a ropovody, a proto disponuje daleko menším počtem logistických praporů připadajících na každou jednu bojovou jednotku, které by umožnily přesun materiálu po silnici, než je tomu například u jednotek NATO.

V důsledku toho mají Rusové k dispozici pouze tolik nákladních vozidel, aby dokázali efektivně zásobovat jednotky do vzdálenosti asi 145 km od svých základen. Na ujetí vzdálenosti 300 kilometrů by potřebovali dvakrát více vozidel.

Nyní se navíc situace pro ruské jednotky ještě zhoršila. Ukrajinci tvrdí, že od počátku invaze zničili téměř 700 ruských nákladních automobilů. Nezávislí pozorovatelé potvrdili 485 těchto ztrát. I když se číslo možná nezdá být příliš vysoké, jedná se o více než desetinu všech nákladních automobilů, které na Ukrajině transportují munici, zásoby i vojenské posily od železničních základen k frontovým útvarům.

Skutečný počet zlikvidovaných nákladních vozidel se pravděpodobně pohybuje někde mezi těmito dvěma čísly. Ať už je ale počet zničených zásobovacích vozidel 500 nebo 700, pro ruskou armádu se jedná o citelnou ztrátu. Jedna brigáda materiálně-technického zabezpečení disponuje přibližně 400 nákladními vozidly a celá ruská armáda má těchto brigád pouze 10.

Kreml vyslal na Ukrajinu civilní vozidla

Neustále se prohlubující nedostatek nákladních automobilů se projevil již v prvních deseti dnech invaze, a to poté, co Rusko začalo do válečné zóny dovážet civilní vozidla. Pravděpodobně ve snaze nahradit ztráty těch vojenských. Pro ukrajinské jednotky jsou však tyto civilní vozy velice pomalým a snadným cílem. Navíc, i když například podpůrné jednotky mají svá vlastní vozidla, představují právě tyto podpůrné brigády jakýsi pilíř logistického úsilí na přední linii a jejich nákladní automobily jsou jak nejdůležitější, tak i nejzranitelnější vůči útoku.

Zoufalá snaha nahradit válečné ztráty zabavováním civilních nákladních vozidel by mohla vyvolat spoustu nových problémů. Ne nadarmo si armády pořizují nákladní automobily na zakázku, než aby civilní modely jednoduše natíraly na hnědo nebo na zeleno. Vojenská nákladní vozidla, často opancéřovaná, jsou daleko odolnější než civilní vozidla a disponují rovněž lepší technickou výbavou.

Armáda navíc nakupuje tytéž modely nákladních vozidel ve velkém množství, aby tak zjednodušila jejich údržbu a servis. Představte si, kolik problémů s údržbou vyvstane, když místo řady stejných vojenských vozidel se stejnými součástkami máte najednou na údržbu náhodnou směsici různých aut. Nehledě na to, že většina vojenských automobilů obvykle spaluje naftu, zatímco civilní náklaďáky jezdí často i na benzín.

Jak se zdá, jedná se o sebezničující akt beznadějné armády, která, i když ve své podstatě válku neprohrává, ji přinejmenším už ani nevyhrává. Rusko má však ještě čas, aby situaci zvrátilo. Přechod k taktice obléhání může Ukrajince natolik zastrašit, aby si Moskva vynutila vyjednání ukončení konfliktu na základě svých podmínek. Moskva však bude na operační úrovni i nadále narážet na četná úskalí, pokud se jí nepodaří přetavit a směřovat kremelské záměry k stěžejním úkolům a cílům svých pozemních jednotek.

Jak se Rusko podle Vás postaví k řešení logistických problémů?

Zdroj: Forbes, Inews, Spectator