Drony začínají být problémem nejen Blízkého východu. Používají je povstalci a teroristé, obrana je obtížná, ale dostupnost snadná

Bezpečností orgány mnoha vlád se zabývají problémem vojenského a teroristického využití dronů. Asi nejmarkantnější je v současnosti toto téma na Blízkém východě, kde jsou drony běžně užívány k různým druhům útoků. Obrana není jednoduchá, zvláště pokud se drony použijí ve větším počtu nebo v nečekané situaci. Jak mohou být účinné, předvádějí opakovaně například povstalci v Jemenu či palestinští bojovníci, ale k útokům je nasazoval i Islámský stát.

Drony zapalují ropnou infrastrukturu

Případy tohoto použití zná z televizních obrazovek celý svět. Požáry ropných zařízeních v Džiddě zažehnuté sebevražedným dronem v letošním roce, což se předtím stalo i v Abkajku a Churajsu v Saúdské Arábii v roce 2019, ukázaly, o jak nebezpečné zbraně vlastně jde. V tomto případě je mají na svědomí jemenští Hútíové. Jejich výhodou je, že se mohou opřít o drony, které jim jsou dodávány z Íránu. Ten má relativně vyspělý letecký průmysl a výrobu specializovaných vojensky využitelných či přímo k vojenskému využití zkonstruovaných dronů zvládl.

Jemenští povstalci tak disponují stroji jako Qasef-1, Qasef-2k, Sammad-2 a Sammad-3. To jsou drony s křídly, jejichž dolet může být až stovky kilometrů a mohou unést i desítky kilogramů těžký náklad, např. nálože. Protože Hútíové ovládají velkou část země, mohou na své cíle útočit z bezpečí svého území. I když Saúdská Arábie má moderní protiletadlové systémy, ukazuje se, že není schopna všechny útoky dronů zastavit.

V tomto případě je producentem těchto specializovaných dronů Írán, ale Jemenci nejsou jediní, komu stroje dodává. Přítomnost jejich dronů byla zaznamenána například i v Sýrii. Zde operují íránské Revoluční gardy, ale ví se, že některé stroje dostalo i hnutí Hizballáh, které Írán podporuje. Drony dosud využívalo k průzkumu. V únoru jeden dron hnutí sestřelil Izrael. Šéf organizace Hasan Nasralláh se ten samý měsíc nechal slyšet, že jsou schopni vyrobit tisíce dronů a přeměnit je v přesně naváděnou munici.

Drony-vrtulníčky mají menší nosnost a dosah

Je samozřejmě otázka, jaké druhy dronů myslel. Zda okřídlené drony, které jsou schopné letu na delší vzdálenost, nebo jde o specifické využití technických možností některých z komerčně dostupných vrtulníčkových dronů, například kvadrokoptér. Okřídlené drony řízené na dálku jsou dnes záležitostí dokonale technologicky zvládnutou a své létající modely s povelovým ovládáním staví ve velkém modeláři na celém světě. Dnes je z komerčních stavebnic například firmy Graupner či Modela dokáže sestavit a zalétat i šikovné malé dítě.

Další pokrok v tomto směru přinesly elektrické či motorové kolmostartující vrtulníčky se třemi, čtyřmi, pěti i více nosnými vrtulkami. Ty menší s elektrickým pohonem jsou levné, tiché, snadno a intuitivně ovladatelné, téměř vždy vybavené malou on-line kamerou a především snadno dostupné. Většinou mají sice omezený dolet a nosnost, ale i tak mohou velmi snadno běžně unést náklad o hmotnosti jeden kilogram, což k provedení útoku například neseným obranným ručním granátem či jiným i amatérsky zhotoveným výbušným systémem může stačit.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tyto možnosti již někdy v letech 2015 a 2016 předvedl na Blízkém východě Islámský stát. Drony nejprve používal k navádění sebevražedných atentátníků. Později je začal upravovat ke shazování náloží nebo sebevražedným útokům. Vzhledem k nízké hmotnosti nákladu, který tehdy běžně dostupný dron mohl unést, nebyly napáchané škody vysoké. Jejich efekt byl spíše psychologický.

Ovšem relativně snadno se tato technologie dá použít k cíleným útokům. Příkladem může být pokus o atentát na iráckého premiéra Mustafu Al-Kadhimiho. Toho se šíitské milice pokusily v listopadu 2021 zabít za pomoci dvou kvadrokoptér. Jeden z dronů se jim nepodařilo odpálit. Druhý poškodil automobil a část premiérova domu, ale ten z pokusu o atentát vyvázl.

Použití ze strany teroristů je snadné a dostupné

Když by se nějaká skupina nebo i jednotlivý terorista rozhodl například získat nějakou větší dnešní komerční kvadrokoptéru, zřejmě by na ni dokázal umístit až pětikilogramovou nálož. V tomto případě by stačilo, aby si útočník vybral jen vhodnou pozici a místo, kde je shromážděný větší počet lidí, a mohl by provést cílený útok, ať už svržením nálože, nebo sebevražedným dronovým náletem na cíl s relativně vysokým počtem obětí.

I v zemích jako Indonésie nebo Malajsie již bezpečností složky zmařily plány útoků za pomoci dronů. V době, kdy je takovýto létající stroj schopen sestavit a ovládat jen trochu zručnější středoškolák, vzniká otázka, zda je dnes vůbec možné důsledně regulovat prodej a používání dronů, ale i prodej komponentů, jež by mohly sloužit k jejich výrobě a ovládání.

V Česku dnes například díky platné vyhlášce lze provoz a létání vrtulníkových dronů od již poměrně malé váhové kategorie detekovat a dodatečně regulovat úředním postihem majitele za nedodržování například vymezených prostor se zákazem jejich použití. Pro okřídlené drony, dříve tradiční zábavné či sportovní létající modely letadel, však ani toto dnes technicky ani legislativně v zásadě není možné. Pokud se někdo rozhodne jakýkoli dron použít pro teroristický čin, platná vyhláška tomu pochopitelně nedokáže zabránit.

I vojenská obrana proti vojenským dronům je dnes vlastně ještě v plenkách. Možnosti malých „válečných“ dronů perfektně ukazuje téměř v přímém přenosu válka na Ukrajině a zveřejňované údaje a záběry v médiích v tomto směru pro některé lidi i státy přinášejí mnoho „inspirací“. Bohužel i tento článek, byť jde o analýzu a úvahu, je technicky takovou inspirací také. Lidstvo se zřejmě brzy bohužel dočká v tomto směru ještě velkého množství nepříjemných překvapení.

Jak reálné je, že někdo použije drony k velkému teroristickému útoku?

Zdroj: TheDefensePost