Video: Pákistánská ponorka třídy Hangor poprvé odpálila protilodní střelu. Čínská technologie funguje dokonale

Severní Arabské moře, konec září 2026. Pod hladinou se pohybuje dieselelektrická ponorka, která teprve před pěti měsíci dostala pákistánskou vlajku. Ze šesti torpédometů vyletí protilodní střela, stoupne nad hladinu, zapálí motor a zamíří k cíli vzdálenému desítky až stovky kilometrů. Admirál Navíd Ašraf, velitel pákistánského námořnictva, sleduje průběh z paluby doprovodné lodi. Střela dopadne na určený cíl. Pro Islámábád je to víc než technická zkouška, je to veřejná vizitka celého osmikusového ponorkového programu, který má přepsat pravidla hry v severním Indickém oceánu.

Co přesně se stalo a co bylo ověřeno

Podle oficiální zprávy Radio Pakistan provedla PNS/M Hangor první ostrou střelbu v historii celé nové třídy ponorek. Pákistánské námořnictvo střelu veřejně nepojmenovalo, mluvilo pouze o „protilodní řízené střele“. Odborný server Quwa ji na základě analýzy zveřejněných záběrů a výzbrojní logiky programu identifikoval jako CM-708UNB, exportní variantu čínské rodiny YJ-82 s udávaným dostřelem kolem 290 kilometrů.

Co přesně test ověřil? Funkčnost celého bojového řetězce: senzory ponorky, systém řízení palby, integraci střely s nosičem a schopnost zasáhnout cíl na velkou vzdálenost. Pákistánská strana ani Naval News neuvedly přesnou vzdálenost k cíli ani datum samotného odpalu, ale obě strany test interpretují jako potvrzení bojové připravenosti ponorky. Formulace o „dokonalém fungování“ vychází z toho, že první veřejně oznámená ostrá střelba nové platformy podle všech dostupných informací proběhla bez hlášené závady a střela zasáhla určený cíl. Nezávislé ověření pochopitelně chybí, jde o vojenský test suverénního státu.

Ponorka, která přepisuje pákistánskou podhladinovou doktrínu

Třída Hangor je odvozena od čínského exportního typu S26, který sám vychází z osvědčené platformy Type 039B. Nejde o malý pobřežní člun. Základní parametry podle Karachi Shipyard & Engineering Works:

• Délka: 76 metrů
• Šířka: 8,4 metru
• Ponor: 6,2 metru
• Výtlak: 2 800 tun
• Maximální rychlost: 20 uzlů (cca 37 km/h)
• Pohon: dieselelektrický s AIP (na bázi Stirlingova cyklu)
• Výzbroj: šest torpédometů pro torpéda, protilodní střely a případně další munici

Klíčovou technologií je AIP, systém pohonu nezávislý na vnějším vzduchu. Stirlingův motor umožňuje ponorce zůstat pod hladinou celé týdny bez nutnosti vynořit se nebo použít šnorchl, což dramaticky ztěžuje její detekci. Starší pákistánské ponorky třídy Agosta 90B (třída Khalid) sice AIP také mají, ale používají francouzský systém MESMA. Hangor je navíc zhruba o 700 tun těžší než Agosta a je stavěný pro delší oceánské patroly, nikoli primárně pro operace v pobřežních vodách.

Pro srovnání: indické ponorky třídy Kalvari, postavené na francouzské platformě Scorpène, mají výtlak kolem 1 775 tun a délku 67,5 metru, jsou tedy výrazně menší. Švédská třída Blekinge (A26), jedna z nejmodernějších evropských AIP ponorek v rámci NATO, měří 66,1 metru při výtlaku 1 925 tun. Hangor je rozměrově spíše oceánská platforma. Srovnání s americkými jadernými ponorkami třídy Virginia by bylo zavádějící, jde o zcela jinou kategorii plavidel určených pro jiný typ nasazení.

Osm ponorek, dvě loděnice, jeden strategický cíl

Program třídy Hangor počítá s celkem osmi kusy v konfiguraci 4+4. První čtyři ponorky vznikají v čínské loděnici CSOC, zbývající čtyři se budou stavět v Karáčí v režimu transferu technologií. Karachi Shipyard pro tento účel vybudoval modernizované zázemí, nejde tedy jen o nákup hotových plavidel, ale o systematické budování domácí průmyslové kompetence.

Časová osa čínské části programu:

• Duben 2026: zařazení první ponorky PNS/M Hangor do služby v čínském přístavu San-ja
• Červen 2026: připlutí Hangoru do domovského přístavu Karáčí
• Září 2026: první ostrá střelba protilodní střelou

Druhá ponorka PNS/M Shushuk byla spuštěna na vodu v březnu 2025, třetí v srpnu 2025 a čtvrtá v prosinci 2025. Program nabral oproti původnímu harmonogramu zpoždění; Quwa zmiňuje problémy s dodavatelským řetězcem, pandemické výpadky i vynucenou výměnu motoru. Přesto se výroba reálně rozběhla a první člun je už v aktivní službě.

Závislost Pákistánu na čínských zbrojních dodávkách je přitom enormní. Podle dat stockholmského institutu SIPRI pocházelo v letech 2021–2025 plných 80 procent pákistánských dovozů hlavních zbraňových systémů z Číny. Nejde o jednorázový obchod, čínsko-pákistánské dokumenty dlouhodobě hovoří o „strategickém partnerství za každého počasí“ a o prohlubování obranně-technologické spolupráce.

Koho by měl test znepokojovat

Oficiální pákistánská rétorika mluví o odstrašení, ochraně námořních komunikačních linek a regionální stabilitě. Admirál Ašraf při slavnostním zařazení Hangoru do služby výslovně spojil novou třídu s bezpečností námořních komunikačních linek v Arabském moři a širším Indickém oceánu. Diplomatický jazyk ale nemění podstatu: hlavním adresátem signálu je Indie.

Indické námořnictvo musí nově počítat s tím, že v severním Arabském moři operuje rostoucí počet moderních AIP ponorek schopných zůstat pod hladinou celé týdny a odpalovat protilodní střely s dostřelem stovek kilometrů. Každý takový člun zvyšuje náklady na protiponorkový boj; Indie potřebuje víc fregat, víc protiponorkových vrtulníků, víc sonarových bójí a víc letového času námořních hlídkových letounů. Pokud Pákistán dokončí celý osmikusový program a přičte k němu tři starší Agosty, bude disponovat jedenácti konvenčními ponorkami s AIP. To je flotila, kterou nelze ignorovat.

Jméno Hangor přitom není náhodné. Navazuje na slavnou pákistánskou ponorku PNS Hangor, která v indo-pákistánské válce roku 1971 potopila indickou fregatu INS Khukri, šlo o první potopení válečné lodi ponorkou od druhé světové války. Symbolika je záměrná a čitelná.

Co to znamená pro zbytek světa

Pro Českou republiku a její spojence v NATO nemá test bezprostřední bezpečnostní dopad. Nepřímý význam ale existuje: Arabským mořem a Indickým oceánem vedou klíčové obchodní a energetické trasy, na nichž závisí globální ekonomika. Rostoucí pákistánské podhladinové schopnosti v tomto prostoru mění kalkulaci pro všechny, kdo tam operují nebo tudy přepravují zboží.

Důležitější než jeden úspěšný test je trend. Čína systematicky exportuje pokročilou vojenskou technologii do regionu, buduje průmyslové vazby a posiluje spojence, kteří jí pomáhají rozšiřovat vliv v Indickém oceánu. Pákistánský ponorkový program je toho nejviditějším příkladem, a střela, která v září zasáhla cíl v Arabském moři, je jeho nejnovější vizitkou.