Společná obrana zemí NATO není založena na přítomnosti obřích jednotek u hranic s nepřítelem, ale na schopnosti se k nim rychle přesunout.

Ukrýt rozměrnou samohybnou houfnici není vůbec jednoduché, jelikož potřebuje při střelbě dostatek místa a ze vzduchu je dobře vidět.

Neutralita má pro Švýcarsko mnoho výhod, ale také přináší různá omezení, takže by nebylo divné, kdyby to země chtěla změnit. Krok by však musela promyslet.

Sebevražedné drony nebo řízené střely jsou pro jednotky na bojišti velikým nebezpečím. Jejich bezpečí by ale mohl zajišťovat NOMADS.

Kulomet poskytuje pěchotě mnohem větší palebnou sílu než útočné pušky, což si vojáci na druhé straně uvědomují a nutí je nevystrkovat hlavu z úkrytu.

Na výrobu balistických raket neexistují žádná omezení, takže mohou jednotlivé mocnosti znovu produkovat nebezpečné jaderné rakety krátkého a středního doletu.

Schopnost zasáhnout i daleké protivníkovo vnitrozemí je velice důležitá. Ideálně pak, pokud při tom nejsou v ohrožení životy vojáků.

Ačkoliv má raketomet BM-21 Grad nevelký dostřel, dokáže jeho 40 raket způsobit značné plošné škody. Na druhou stranu je sám velmi zranitelný.

Útočná ponorka Kazaň je silně vyzbrojena a dokáže operovat de facto odkudkoliv, i když s omezením. Na druhou stranu může mít i některé slabiny.

Kolik přesně mají jaderné velmoci hlavic a kolik z nich je aktivních, jsou jenom odhady. Kdyby ovšem NATO změnilo přístup, mohlo by počty zveřejnit a odstrašit tak rivaly.