Nacistická ideologie Hitlerovy říše hlásala, že německá, respektive árijská rasa, je nadřazená všem ostatním na planetě. Někteří nacisté, v jejichž čele stál Heinrich Himmler coby vůdce obávaných SS, se to snažili dokázat vědecky, a to včetně teorie, že jejich rasa stála za vším pokrokem v lidské historii. Vytvořili na to dokonce organizaci nazývanou Ahnenerbe. Redakce Armádního Zpravodaje je na základě informací o ní získaných přesvědčený, že nesmyslně kombinovala vědecké i zcela obskurní postupy, a dokonce ji lze označit za zločinnou.

Ahnenerbe neměla vždy dobrou pověst

Nadřazenost árijské rasy byla základem nacistické ideologie, přičemž většina nacistů vzala toto tvrzení jako fakt a více se tím nezabývala, zatímco jiní se to snažili dokázat různými metodami, hlavně vědeckými. Založili proto organizaci, jejímž prvotním úkolem bylo prokázat tuto teorii, a hlavně vliv Árijců na historii Země. Ahnenerbe založil vůdce „esesáků“ v roce 1935, uvádí Wikipedia, a o dva roky později se stala dokonce oficiální pobočkou SS.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Činnost Ahnenerbe byla různorodá a v průběhu doby se měnila. Zpočátku stanul v jejím čele nizozemský historik Herman Wirthem, kdy tým pod jeho vedením studoval hlavně historické texty, v nichž hledal zmínky a důkazy o vlivu árijské rasy na vývoj lidstva již od pravěku. Soustředil se však i na náboženskou prehistorii, mysticismus a starověké severské kmeny. TheCollector uvádí, že takový postup značně pošramotil pověst organizace.

Sovětský pilot MiG-29 uspal vojenskou základnu dortem, aby uletěl na Západ: Příběh nejodvážnějšího útěku ze Sovětského svazu

Himmler se proto rozhodl pro změnu a hodlal jí dodat důvěryhodnost. V roce 1937 do jejího čela jmenoval Walthera Wüsta, vědce a odborníka na Indii. Pod jeho vedením se do činnosti Ahnenerbe zapojili i vědci z oblasti historie, antropologie, archeologie, lingvistiky a dalších oborů, aby teorie prokázali vědeckými metodami. Armádní Zpravodaj se domnívá, že lze toto období označit za zlatý věk organizace, i když potvrzení teorií nepřinesl.

I výprava do Tibetu skončila neúspěchem

Organizace vysílala do světa vědecké expedice s cílem najít důkazy svých tvrzení. Nejznámější je tibetská vedená zoologem Ernstem Schäferem. Wikipedia uvádí, že bylo cílem nejen potvrdit árijské teorie, ale třeba i dokumentace tamní fauny a flóry. Její členové však prováděli i třeba měření lebek národů Tibetu s cílem prokázat jejich spojení s árijskou rasou. Je ale pravdou, že se většinou věnovali serióznějšímu výzkumu.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Zahájení druhé světové války však znamenalo konec takovýchto expedic po světě. Ahnenerbe se tak soustředila na okupovanou Evropu, a hlavně na shromažďování cenných uměleckých děl nebo artefaktů. Mnoho z nich bylo z muzeí a dalších institucí převezeno do Německa, a tuto činnost samozřejmě nelze označit jinak než za zločinnou.

Rusko rádo zapomíná, že SSSR v 2. světové válce vyhrát nemusel, i když nesl hlavní tíži bojů. Obří americká pomoc pro něj byla stěžejní

Ale nebylo to nic ve srovnání s posledním úkolem Ahnenerbe, kterým se staly experimenty na lidech, konkrétně vězních koncentračních táborů. Mnozí z nich je nepřežili a nesmírně při nich trpěli. AllThatsInteresting uvádí, že asi nejznámější činností pod patronací organizace byly pokusy lékaře Luftwaffe, nechvalně proslulého Sigmunda Raschera, který třeba zmrazil vězně v nízkotlakých komorách, a pak se je snažil rozmrazovat, případně se snažil o amputace bez umrtvení a další. Konec války znamenal i konec Ahnenerbe a jejích metod.