Pilot B-24 zachránil 1 000 válečných zajatců. O svém heroickém činu však nikdy neřekl ani slovo

Několik desetiletí zůstal veřejnosti utajen příběh amerického pilota Roberta Trimbla. Nešlo ale o jeho úlohu pilota v bombardéru B-24 Liberator. Ke konci druhé světové války se stal špionem s diplomatickým krytím na územích osvobozených Sovětským svazem. Pátral zde po bývalých německých zajatcích – občanech západních států, jejichž situace nebyla dobrá. Zhruba tisícovce z nich nakonec pomohl dostat se domů.

Let na základnu na Ukrajině

Trimble byl za války pilotem, který úspěšně absolvoval 35 misí proti nacistickému Německu. Do zcela jiné situace se dostal v únoru 1945, když přistál s jednou B-24 na letecké základně u Poltavy na Ukrajině. Odtud se souhlasem Sovětského svazu mohly za války operovat americké bombardéry.

Jeho oficiálním úkolem bylo poskytovat pomoc sestřeleným americkým a spojeneckým letcům a neoficiálně mu bylo řečeno, že bude zajišťovat poškozená a sestřelená spojenecká letadla na území SSSR, aby se jejich technologie nedostaly do rukou Sovětů. Na místě ale dostal rozkaz spolupracovat s agenty americké kontrarozvědky. Jeho skutečným úkolem bylo vyhledávat na osvobozeném území občany západních států, kteří byli v německém zajetí a nyní se potřebovali dostat domů.

Trimble, v civilu dělník na železnici, nebyl žádný James Bond a jeho úvod do světa špionáže byla krátká přednáška dvou dalších agentů přímo na letišti u Poltavy, kteří pracovali pro OSS, předchůdce dnešní CIA. Byl požádán zachraňovat osvobozené válečné zajatce, jež Rusové nechali napospas sami sobě na územích, která se po přechodu fronty stala náhle bezprizorní.

Na tyto občany mohl při známé podezíravosti NKVD Sovětský svaz nahlížet i jako na špiony. Teoreticky mohli zmizet i v některém z gulagů. Takových bývalých německých zajatců bylo mnoho hlavně na území Polska. Často nevěděli, co mají dělat, a v zimě krutě strádali. Trimble proto dostal diplomatický pas a pod tímto krytím se je měl vypravit hledat. I když prý zpočátku nebyl úkolem nadšený, nakonec se pro něj zapálil a byl velmi úspěšný.

400 francouzských sexuálních otrokyň

Kromě pasu s sebou vozil ve speciálně upravené vestě až 10 000 amerických dolarů, které byly mezi sovětskými vojáky a úředníky velmi ceněné. Neváhal však i otevřeně vyhrožovat pistolí ruskému důstojníkovi, který mu při realizaci záchrany jedné ze skupin bývalých německých zajatců, kulantně řečeno, „překážel“. Mnohem později svému synovi řekl, že se mu zdálo nejsložitější uniknout pokaždé svému ruskému „stínu“ z NKVD, když se chystal na nějakou svoji misi.

Při jedné z prvních akci se mu podařilo najít a zachránit 23 vyhladovělých bývalých amerických a britských zajatců, které dostal do Lvova, a později jim za pomoci úplatků zajistil další cestu vlakem a bezpečný odsun do vlasti. Na další misi našel britské zajatce, jimž zajistil cestu na britskou ambasádu do Moskvy.

Zachránil i 400 Francouzek, které si Němci na východ přivezli jako sexuální otrokyně. Zatímco podezřívaví příslušníci NKVD prohledávali ve Lvově celé město a všechny vlaky, k tomu vyslýchali samotného Trimbleho na nádraží, podplacení polští železničáři přivezli celý vlak za město, kde na něj čekaly zavlečené Francouzky.

Všech 400 žen do něj nastoupilo, když křičely: „Allons en France!“, a vydaly se domů. Během několika měsíců Trimble dokonale zvládal svou roli a stal se z něj něco jako dokonalý špión. Zvykl si hrát na kočku a myš se svými sovětskými protihráči, kteří až do konce války nikdy úplně nepřišli na to, na čem s ním vlastně jsou. Jeho akce ale skončily, když se Sověti rozhodli základnu uzavřít.

Fakt, že spolupracoval s americkou kontrarozvědkou, byl tajný, proto se o své práci v Polsku a na Ukrajině nikde moc nezmiňoval. Za svoji činnost byl vyznamenán bronzovou hvězdou a vysokým francouzským vyznamenáním Croix de Guerre. Příběh začal vyprávět až v roce 2006 svému synovi. Ten nakonec jeho zážitky sepsal do knihy s názvem Beyond the Call a vše se dostalo na veřejnost. Robert Trimble zemřel v roce 2009 ve věku 89 let.

Jaké znáte příběhy spojeneckých vojáků osvobozených Sověty?

Zdroj: Warhistoryonline, Dailymail