Bombardér Arado Ar-234 mohl zastavit Den D. Kvůli intrikám konkurence však vzlétl příliš pozdě

Historie prvního bojově nasazeného bombardéru Ar-234 Blitz je značně spletitá a plná nenaplněných ambicí a očekávání.

i Zdroj fotografie: Flickr
                   

Arado Ar-234 Blitz (Blesk) patří mezi méně známá letadla 2. světové války. Přesto se jednalo o skutečně revoluční typ. Byl to totiž první tryskový bombardér na světě zavedený do služby. Stroj měl špičkové výkony a dokázal unikat i nejrychlejším spojeneckým stihačkám. Naštěstí pro Spojence přišel až příliš pozdě a zpomalily ho i intriky konkurence.

Příliš dlouhý zrod Blesku zavinila intrika konkurence

Vývoj Ar-234 začal v továrně Arado ve Warnemunde již roku 1941 a první prototyp byl připraven k testům o rok později. Problém byl však v motorech Jumo 0004. Jejich vývoj se nejen zpožďoval, ale měl o ně zájem i daleko schopnější konkurent. Miláček nacistických pohlavárů Willy Messerschmit si zajistil všechny dodávky pro svoji stihačku Me 262.

iZdroj fotografie: Flickr

Zatímco testy Me 262 probíhaly už od června 1942, v Aradu si konstruktéři museli na první dva motory počkat až do února 1943. Jejich výkony byly navíc nedostatečné a stroj mohl provádět jen pojížděcí testy. Do vzduchu se první prototyp dostal až 30. července 1943. A již 19 srpna 1943 byl stroj ztracen při přistání.

Konstruktéři Arada totiž přišli s poměrně kontroverzním způsobem startu a přistání. První prototypy Blesku neměly vlastní podvozek. Stroj měl startovat z vozíku. To mělo přidat místo a volnou váhu ve stroji pro palivo a další bomby. Stroj pak měl přistávat na ližině.

iZdroj fotografie: Flickr

Již během testů prototypů se prokázalo, že to je nepraktická myšlenka. Stroj se při přistání snadno poškodil a bylo složité jej odklidit a znovu připravit k letu. Proto nakonec sériové stroje dostaly příďový „americký“ (podle toho, že byl tehdy především používán na amerických typech) tříkolový podvozek.

Bombardér s rychlostí stíhače již nemohl nic změnit

Arado Ar-234 byl celokovový hornoplošný bombardér s dvěma tryskovými motory. Rozpětí sériové univerzální verze B-1 bylo 14,41 metru, délka 12,63 metru a výška 4,30 metru. Hmotnost prázdného stroje byla 5 202 kilogramu a maximální vzletová byla 9 800 kilogramů. Motory Jumo 0004 měly výkon 8,82 kN, což dávalo stroji maximální rychlost 742 kilometrů v hodině (při testech desátý prototyp dokázal vyvinout rychlost až 820 kilometrů v hodině).

Maximální dostup byl 10 000 metrů. Dolet bez pum byl 1 630 kilometrů. S maximální výzbrojí stroj uletěl 1 100 kilometrů.

iZdroj fotografie: Flickr

Blitz měl nosnost 1 500 kilogramů bomb. Ar-234 neměl pumovnici a všechny bomby nesl v závěsnících pod trupem a křídly. Bombardér nejčastěji nesl tři 500kilogramové bomby SD/SC 500 nebo jednu pumu SC/SD 1000. Start přetíženého letadla mohly „podpořit“ svým tahem dva raketové motory Walter 109-500.    

Původně Ar-234 neměl sebeobrannou výzbroj. Poslední vyrobené kusy však byly vybaveny dvěma pevnými kanóny MG 151/20 ráže 20 milimetrů se zásobou 400 nábojů střílejícími dozadu. Vedle toho mohlo být Arado vybaveno i průzkumnými kamerami. Posádku stroje tvořil jeden pilot, který měl k dispozici vystřelovací sedačku.

V boji nad Normandií i Remagenem se stroj osvědčil

Prvního operačního nasazení se Blesk dočkal 2. srpna 1944, kdy se Arado Ar-234 V7 (tedy sedmý prototyp) konečně dostal nad Normandii. Mise však nebyla bojová, ale průzkumná. Blitz udělal celkem 380 fotografií vyloďovacích pláží a německé velení šokoval velikostí invazní armády. Vedle toho se rychlé průzkumné stroje dostaly i nad Anglii a létaly i nad Itálii.

iZdroj fotografie: Flickr

Bombardovací Arada byla nasazena především na západní frontě, kde měla vracet údery za nálety na Německo. Jejich cílem se stal Lutych, Bastogne nebo Antverpy. Vzhledem k malému počtu letadel se více než o ničivé strategické údery jednalo o nálety rušivé. Nejznámější akcí bombardovacích Ar-234 se pak stala marná snaha o zničení Ludendorffova mostu u Remagenu mezi 7. a 14. březnem 1945.

iZdroj fotografie: Flickr

Do konce války bylo vyrobeno mezi 210–238 Arad. Jen několik kusů bylo dokončeno v pokročilejší verzi Ar-234 C. Ta byla vybavena čtyřmi motory BMW 003A. Němečtí konstruktéři odvodili z původní konstrukce řadu dalších verzi. Z Ar-234 měl být noční stíhač, bitevní letoun, letoun vybavený radarem a předchůdce letadla včasného varování nebo řídící letoun bombardovacího systému Mistel. Vše však zůstalo na papíře.

Do dnešních dnů se zachovalo pouze jedno Arado Ar-234 Blitz, které je vystaveno v Národní muzeum letectví a kosmonautiky ve Washingtonu v USA.

Zdroj: Fleischer Severin, Rys Marek, Arado Ar-234 Blitz, Praha, 1999

Diskuze Vstoupit do diskuze
110 lidí právě čte
Zobrazit další články