Archeologové zjistili, co vše stálo za zničením Napoleonovy armády v Rusku. Pomohly i testy DNA

Jak dopadlo Napoleonovo tažení proti Rusku v roce 1812, je známá věc. Poté, co obsadil Moskvu, se ocitl hluboko v ruském území. Téměř bez zásob a ve vypáleném městě. Jeho vojákům začalo ubývat sil a dali se na ústup. Vědci se dlouho dohadovali, zda to byla jen zima a hlad, co mocnou francouzskou armádu nakonec zdolalo. Bližší odpovědi jim dal objev, který v roce 2001 udělali stavební dělníci ve Vilniusu.

Tažení bylo trestem za obchod s Anglií

Napoleon na jaře v roce 1812 do Ruska vpadl s více než půlmilionovou armádou. Nad Rusy měl více než dvojnásobnou přesilu a jeho vojáci byli často veteráni mnoha bitev po celé Evropě. Rozhodl se Rusko potrestat, protože vyvíjelo činnost proti Francii. Nechtělo také dodržovat embargo na vývoz surovin do Anglie, která byla soupeřem Napoleona, ale i hlavním obchodním partnerem Ruska. Car peníze od Britů nutně potřeboval.

iZdroj fotografie: Jacques-Louis David / Public Domain

Ruské velení zvolilo taktiku vyhýbání se velkému střetu se silnými Francouzi. Vojáci neustále ustupovali do vnitrozemí a ničili za sebou vše, co se dalo. Hlavně zdroje potravin, protože těch francouzští vojáci potřebovali opravdu hodně. To mělo samozřejmě dopad i na místní obyvatelstvo, které ale Francouze napadalo a vyvíjelo proti nim partyzánskou činnost. Rusové se s Francouzi nakonec nerozhodně střetli u Borodina, ale nebyli zničeni a ustoupili. Napoleon pak získal Moskvu.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Nedostatek zásob a zima

Ta ale byla vypálená a doslova v ní nic nebylo. Rusové se opět stáhli, odpočinuli si a doplnili stavy. Naopak situace Francouzů, kterým vázlo zásobování, se stávala den ode dne kritičtější. Když v říjnu prohráli bitvu u Tarutina, Napoleon se rozhodl odejít. Ve stále se zhoršujícím počasí trpěli francouzští vojáci hlady, zimou a neustálými ataky ruských sil. Mnoho jich cestou zemřelo či bylo zajato. Stahovali se na východ a jedním z míst, kde doufali v útočiště, byl litevský Vilnius. Ale ani zde nebyl dostatek zdrojů.

iZdroj fotografie: Adolph Northen / Public Domain

V roce 2001 zde byl při výkopových pracích nalezen hromadný hrob plný kostí. Nakonec se ukázalo, že jde o ostatky lidí z období vpádu Francie do Ruska. Celkem zde bylo nalezeno více než 3 200 těl a mnohé předměty jako knoflíky, mince nebo opasky. Vše patřilo francouzským vojákům. Několik ostatků bylo i ženských, nejspíše šlo o manželky vojáků a další personál, který cestoval s vojskem.

Archivy nakonec prozradily, že v zimě obyvatelé Vilniusu pohřbili přes sedm tisíc Francouzů a několik jejich koní. Pro archeology to byl učiněný poklad, a to nejen kvůli předmětům, které zde našli. Ostatky mohly poslat na analýzu DNA a dozvěděli se z nich podrobnosti nejen o důvodech smrti osob, kterým patřily.

Nemoci, paraziti a hlad

Zajímavé bylo, že na mnoha vzorcích zjistili stopy zákopové horečky nebo tyfu. Znamenalo to tedy, že francouzští vojáci trpěli nejen hladem a mrazem, ale i velmi závažnými onemocněními. Další DNA, a to ve velmi velkém množství, patřila vším. Odpovídá to i některým dochovaným záznamům, které říkají, že francouzští vojáci měli problém s hygienou, měli uniformy plné vší a blech, kterých se zbavovali vhozením do ohně.

Třeba hlavní francouzský chirurg baron Dominique Jean Larrey ve svých zápiscích vzpomínal ne na zimu, ale na začátek tažení a léto. To prý bylo neobyčejně horké a prašné, proto trpěla i hygiena. Zajímavé bylo i to, že mnoho kostí ukazovalo na nedostatečnou výživu vojáků v jejich dětství. Archeologové soudí, že pocházeli z chudých poměrů a neměli co jíst, proto šli do armády. Doufali v pravidelnou stravu, ale nakonec trpěli hlady ve stepích Ruska.

Napoleon v Rusku ztratil jádro své armády, podle odhadů se tažení zúčastnilo až 675 000 vojáků, do Francie se však vrátilo asi 70 000 mužů, z nichž jen 10 000 bylo bojeschopných. Následovala rozhodující porážka u Lipska 1813 a ostrov Elba. Roku 1815 Waterloo a definitivum na Svaté Heleně. Tažení do Ruska z roku 1812 předznamenalo pád člověka, který takřka deset let rozhodoval o dění v Evropě a je dodnes spornou postavou.

Co si o Napoleonových výbojích myslíte vy?

Zdroj: Warhistoryonline