Ruské vojenské velení samo požádalo o odklad dobytí Doněcké oblasti, minimálně o tři měsíce. Tempo postupu přitom klesá tak rychle, že analytici počítají s horizontem roku 2032.
Patnáct termínů. Tolikrát od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 Kreml stanovil datum, do kterého měla být Doněcká oblast plně pod ruskou kontrolou. Patnáctkrát termín vypršel a patnáctkrát se posunul. Poslední veřejně doložený cíl zněl jasně: 31. prosinec 2026. Jenže 8. září 2026 přinesl Interfax-Ukraine informaci od brigádního generála Pavla Palisy, že ruské vojenské velení samo označilo konec roku 2026 za nerealistický a žádá posun na 31. březen 2027. Jinými slovy, generálové, kteří měli splnit Putinův rozkaz, mu vzkazují, že to nedokážou.
Patnáct termínů, žádný splněný
Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu z 29. června 2026 vyjmenoval celou chronologii ruských termínů. Začalo to 31. březnem 2022, tehdy měla být Ukrajina poražena během týdnů. Následovaly posuny na 9. květen, 1. červen, 15. září, konec roku 2022. V roce 2023 přibyly další dva termíny, v roce 2024 dva další, jejichž přesná data Zelenskyj v projevu neupřesnil. Rok 2025 přinesl tři termíny: září, prosinec a Vánoce. A rok 2026 už tři další: březen, září a prosinec.
Každý z nich měl být tím posledním. Žádný nebyl.
Důležité je přitom upřesnit, co „Donbas“ v praxi znamená. Luhanskou oblast Rusko podle Institutu pro studium války (ISW) kontroluje z 99,77 %. Skutečným nevyřízeným cílem je Doněcká oblast, kde Rusko drží zhruba 79,89 % území. Zbývajících přibližně 19 % zahrnuje klíčová města Slovjansk, Kramatorsk, Družkivku a Kostiantynivku, právě ta tvoří páteř ukrajinského obranného systému známého jako Fortress Belt.
Matematika, která mluví jasně
Institut pro studium války ve své analýze ze 6. září 2026 spočítal, co současné tempo ruského postupu znamená v praxi. V srpnu 2026 ruské síly v Doněcké oblasti zabíraly průměrně 2,36 km² denně. Pro srovnání: v celém roce 2025 to bylo 15 km² denně, v prvních třech měsících roku 2026 ještě 5,5 km² denně. Trend je jednoznačný, ruská ofenzíva zpomaluje.
Při srpnovém tempu by dobytí zbývajícího území Doněcké oblasti trvalo do 2. října 2032. Tedy zhruba šest let.
Celkový obraz dokresluje srovnání měsíčních záborů: za celý srpen 2026 Rusko na všech úsecích fronty zabralo 90,35 km². Ve stejném měsíci o rok dříve to bylo 505,55 km², více než pětinásobek. Ukrajinský Fortress Belt funguje.
Krásné reporty, ošklivá realita
Proč Putin tak dlouho věřil, že jeho armáda termíny splní? ISW opakovaně popisuje kulturu takzvaných „krásných reportů“, systém, ve kterém velitelé hlásí nahoru optimističtější výsledky, než odpovídá skutečnosti, protože pesimismus se netrestá povýšením.
Dva čerstvé příklady ukazují, jak daleko to zajde:
- Kostiantynivka. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov 3. července 2026 oznámil Putinovi dobytí města. ISW ještě 6. září konstatoval, že Rusko Kostiantynivku ani po jedenácti měsících bojů plně neovládlo.
- Svjatohirsk. Putin 1. září 2026 prohlásil, že Rusko město drží. O šest dní později velitel ukrajinské brigády Azov Andrij Bileckyj zveřejnil video přímo ze Svjatohirsku. Podle ISW byly nejbližší ruské jednotky nejméně 13 kilometrů daleko.
Putin přitom 1. září tvrdil, že má „zcela objektivní“ obraz fronty a dostává informace od Gerasimova i zpravodajských služeb. Jenže právě tyto služby mu servírují realitu přefiltrovanou přes systém, který odměňuje lži.
Couvání neznamená ústup z války
Posunutí termínu na březen 2027 neznamená, že Rusko přestává útočit. Znamená to něco jiného: rozpad vlastní časové osy Kremlu. Financial Times už 5. července 2026 psal, že Moskva nečeká smysluplná jednání před únorem 2027 a počítá s obsazením Doněcké oblasti do té doby. Bloomberg ve stejném měsíci přinesl, že ruské ministerstvo obrany Putinovi tvrdilo, že konec roku 2026 zvládne, ale část armádního velení to považovala za nerealistické. Reuters pak popsal, jak Putin „zaryl paty“ a odmítl radu hledat kompromis přes zastavení bojů na současné linii.
Válka přitom Rusko stojí stále víc. ISW k 9. září 2026 uvádí ruský rozpočtový deficit za leden až srpen ve výši 5,8 bilionu rublů, o polovinu vyšší než ve stejném období roku 2025. Kreml škrtá nevojenské výdaje, aby udržel válečnou mašinérii v chodu.
Co to znamená pro Česko
Pokud ruské tempo neukazuje na rychlý vojenský konec, posiluje to argument pro dlouhodobou, nikoli jednorázovou podporu Ukrajiny. Česká vláda tento směr už zvolila: MZV schválilo program humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 a premiér Babiš potvrdil pokračování české muniční iniciativy za předpokladu financování partnerskými státy.
Šestiletý přepočet ISW neznamená, že válka musí trvat do roku 2032. Znamená, že představa o rychlém ruském vítězství v Doněcké oblasti je při dnešním tempu fikce, a jakákoli jednání postavená na této fikci stojí na základech, které si Kreml sám podkopává pokaždé, když posune další termín.