Malý atol Ulithi byl tajnou zbraní Američanů pro útok na Japonsko. Kotvily v něm běžně stovky plavidel

Operace na moři jsou logisticky nesmírně náročné a bez nějaké základny je nelze provádět. Pokud je blízko operační oblasti, získáte nad nepřítelem výhodu.

i Zdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
                   

Ve válce o Pacifik mezi Japonskem a spojenci se v letech 1941 až 1945 odehrálo mnoho bitev a vyloďovacích operací. Jedna z nich v září 1944 nebyla nijak významná a týkala se jen malého atolu s několika obyvatelnými ostrůvky. Přesto se během několika týdnů oblast změnila v klíčovou základnu amerického námořnictva, odkud vyplouvaly invazní flotily na Filipíny, Okinawu a další místa. Jméno atolu je Ulithi a v operacích USA v posledním roce války hrál klíčovou úlohu.

Atol se nachází v západním Pacifiku zhruba na půlce cesty mezi Palau a Guamem. Tvoří ho 40 ostrůvků o rozloze pouhých 4,5 kilometru čtverečních. Japonci tu měli meteorologickou stanici, ale atol nakonec opustili. Američané se tam vylodili v září 1944. Velitelé si totiž všimli rozsáhlé laguny, která byla dostatečně hluboká a chráněná kruhem ostrůvků a útesů. Poskytovala skvělé kotviště i pro ta největší plavidla námořnictva.

Okamžitě po vylodění se daly do práce proslulé Mořské včely, ženijní jednotky. Obyvatele atolu přesídlily na jeden z ostrovů. Postavily dostatečně dlouhou letištní plochu a postupně zde vyrůstaly další zařízení od nemocnice přes kapli, divadlo, lodi na výrobu zmrzliny až po kasárna. Vše pro to, aby zde mohly najít útočiště tisíce vojáků a námořníků. Do atolu byla vyslána 10. servisní eskadra skládající se z tankerů, muničních lodí, plovoucích doků nebo jeřábů. V době nejvyšší koncentrace ji tvořilo kolem 400 různých plavidel.

Ulithi byl blízko místům, na něž plánovali Američané útočit. Rozsáhlá servisní infrastruktura, kterou tu během několika týdnů vytvořili, se ukázala jako klíčová. Jejich bojová plavidla sem mohla přijet, dotankovat, dovyzbrojit se, posádky si několik dní odpočinuly a mohly zase pokračovat do akce. Základna zvládala i provizorní opravy velmi poškozených plavidel před jejich cestou do amerických přístavů. To se ukázalo jako velmi důležité poté, co Japonci začali podnikat rozsáhlé útoky letadly s kamikadze piloty.

iZdroj fotografie: U.S. Marine Corps / Creative Commons / CC BY
Vojáci na jednom z ostrůvků atolu Ulithi

Japonci se pokoušeli o útoky

V době, kdy se připravovala nějaké rozsáhlá operace, v laguně kotvilo i více než 600 bojových a transportních plavidel, tankerů a dalších lodí. To samozřejmě neuniklo Japoncům, kteří zůstávali izolováni na nedalekém ostrově Yap. Pokoušeli se proto na základnu útočit – a několikrát se jim to podařilo. Za pomoci živých torpéd Kaiten potopili 20. listopadu 1944 doplňovací tanker USS Mississinewa. V březnu 1945 útok dálkových kamikadze zasáhl letadlovou loď USS Randolph. Ta byla ale během několika týdnů na místě opravena.

Těsně před kapitulací Japonsko naplánovalo i útok za pomoci ponorek, ale ty už nestačily k atolu doplout. Po válce Američané atol opustili, nyní je pod správou státu Yap spadajícího do Federativních států Mikronésie. Populace atolu kolísá kolem 700 lidí. Bývá často navštěvován potápěči. V posledních letech se o místo opět zajímají USA. Není vyloučeno, že v případě napětí v Pacifiku by se mohlo změnit v logistický uzel námořnictva.

Jakou roli by mohl atol Ulithi hrát v případě konfliktu s Čínou?

Diskuze Vstoupit do diskuze
68 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články