Hirošima: Den, který změnil celý svět a statisíce lidských životů

Atomové bomby svržené na města Hirošima a Nagasaki zůstávají do dnes jedinými dvěma jadernými zbraněmi, které lidstvo ve válce použilo.

Atomová bomba Little Boy i Zdroj fotografie: US Government / Public Domain
i Zdroj fotografie: Papa lima whiskey / Creative Commons / CC BY SA
i Zdroj fotografie: U.S. federal government / Public Domain
i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
i Zdroj fotografie: NASA / NACA / Public Domain
i Zdroj fotografie: National Museum of Health & Medicine / Creative Commons / CC BY
i Zdroj fotografie: US Army / Public Domain
Další 3 fotografie
Další 3 fotografie
                   

Použití atomových bomb za druhé světové války, pojmenovaných „Little Boy“ a „Fat Man“ zůstává dodnes předmětem zuřivých diskusí. Někteří tvrdí, že USA neměly právo je použít, zatímco jiní jsou přesvědčeni, že jejich použití zachránilo více životů, než kolik jich vzalo. Faktem je, že pouhé dvě bomby zabily až 230 000 lidí. Skutečnost, že byly použity, byla děsivým výsledkem manipulace člověka se základními přírodními silami a nastolila nejen novou éru v dějinách lidstva, ale také dočasnou absolutní vojenskou nadřazenost USA. 

Objev atomového štěpení

Zkoumání možností vytvoření atomových zbraní začalo ve 30. letech 20. století poté, co evropští fyzici, především Ida Noddacková, Otto Hahn a Lise Meitnerová objevili princip štěpení atomu. Brzy poté mnozí z fyziků v Evropě a USA pochopili potenciál vojenského využití štěpení, ale od hypotéz bylo k praktickému využití ještě v té době hodně daleko.

Popis atomové bomby iZdroj fotografie: Papa lima whiskey / Creative Commons / CC BY SA

Začátek 2. světové války vyvolal u mnohých odborníků v oboru velké obavy z toho, aby se nacistům nepodařilo vyrobit funkční jadernou zbraň. Ironií osudu ale bylo, že nacistické pronásledování lidí určitých ras, náboženství a sexuality, znamenalo, že mnoho špičkových vědců v Německu schopných podílet se na vývoji a výrobě jaderných zbraní bylo zabito, nebo již uprchlo z Německa či okupovaných zemí.

iZdroj fotografie: U.S. DOE / Public Domain

Nakonec to byly USA, které se staly první zemí, která dokončila fungující atomovou bombu. Avšak Britové byli ve skutečnosti první, kdo zahájil program vývoje jaderných zbraní s projektem Tube Alloys. Britové hráli v oblasti vývoje a jaderného výzkumu po značnou dobu první housle, ale válka v těsné blízkosti mateřských britských ostrovů přinutila vedení Británie k tvrdým úsporným opatřením a tudíž k vyschnutí finančních prostředků na tento výzkum. Jeho výsledky tak byly nakonec Británií začleněny do amerického projektu Manhattan roku 1942.

Projekt Manhattan

Tento projekt byl jedním z největších projektů druhé světové války. Zaměstnával na 130 000 lidí a stál 23 miliard dolarů v dnešních penězích. Prvním jeho výstupem byl dva typy klasických atomových bomb. U prvního typu docházelo k aktivaci štěpné reakce tím, že takzvaného nadkritického množství štěpné látky (zde tzv. obohaceného Uranu 235) se dosáhne v principu jakýmsi vystřelením dvou polovin tohoto množství v samotném těle pumy proti sobě.

iZdroj fotografie: Ministerstvo energetiky Spojených států amerických / Creative Commons / Public Domain

V okamžiku, kdy do sebe obě poloviny narazí, na velmi malý okamžik dojde ke štěpení atomů Uranu 235 za vzniku obrovského množství ničivé energie. Tímto způsobem je ale využita k samotnému štěpení jen velmi malá část štěpné látky.

iZdroj fotografie: U.S. federal government / Public Domain

Efektivnější byl typ implozivní, kdy štěpný materiál se dostane do superkritického stavu tak, že větší dutá koule , plutonia, obalená velmi přesně zhotovenou koulí speciální výbušniny, je iniciací této obalové výbušniny stlačena. Tato konstrukce je stabilnější a slibuje účinnější reakci. První test plutoniové atomové bomby byl proveden 16. července 1945 testem Trinity v poušti v Novém Mexiku. První zkušební atomová exploze měla ekvivalent 20-22 000 tun TNT.

Utajení skupiny bylo velice důležité

Začátkem roku 1945 byla utvořena speciální 509. bombardovací skupina, která byla složena z 15 bombardérů B-29 speciálně upravených a odlehčených. Jejím sídlem se stal ostrov Tinian v Marianském souostroví. Velel jí plukovník Paul W. Tibbets, a v jeho skupině byli muži speciálně vycvičení v obsluze a přípravě jaderných zbraní. Samotný Boeing B-29 Silverplate byl upraven tak, aby byl schopný nést atomové bomby.

Sestrojení atomové bomby iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Utajení skupiny a jejich letadel bylo tak přísné, že ani velitelé samotné základny se nesměli k letadlům a objektům 509.letecké skupiny ani přiblížit. To vyvolávalo dost pitoreskní situace, když třeba posádky atomových B-29 namířenou zbraní donutily velitele tamní letecké základny, kteří se pokusili vstoupit do jejich letadla, aby plni zuřivosti a za velkého spílání odešli. Pro 509. skupinu byly připraveny dvě bomby, Little Boy a Fat Man.

Fat Man byl testován během testu Trinity, Little Boy ne, protože zásoby obohaceného uranu 235 byly velmi malé. Mimochodem, existuje spiklenecká teorie o tom, že vlastně většina obohaceného uranu 235 pochází z kořisti amerických vojsk z Německa, případně, že celá uranová atomová bomba má německý původ. Faktem je, že podobu první atomové pumy Američané už nikdy nezopakovali a samotné těleso Little Boy se velice podobalo co se týká tvaru a aerodynamického řešení velkým německým bombám z druhé světové války.

iZdroj fotografie: Hiromichi Matsuda / Creative Commons / Public Domain

Pro první atomové bombardování bylo vybráno pět možných cílových měst, a to Kokura, Hirošima, Jokohama, Niigata a Nagasaki. Důvodem bylo hlavně velké množství důležité vojenské infrastruktury a jejich velikost, na které mohla být síla bomby vyzkoušena. Kromě toho nebyly doposud poškozeny předchozím bombardováním a americké bombardéry se jim cíleně vyhýbaly.

Kontrola počasí a oblačnosti

S ohledem na japonské civilisty USA předem varovaly japonská města letáky o chystaných útocích, pochopitelně beze zmínky o nových atomových pumách. 6.srpna 1945 B-29 Enola Gay vzlétla z Tinianu, pilotoval ji sám Tibbets a nesl bombu Little Boy. Poté se připojil ke dvěma dalším letadlům zhruba při letu nad Iwo Jimou. Prvním z nich byl B-29 s názvem The Great Artiste, nesoucí nástroje k analýze samotného výbuchu bomby a sběru vzorků z ovzduší. Druhým doprovodným strojem byla další B-29, která měla explozi filmovat a fotografovat.

Letadlo B-29 iZdroj fotografie: NASA / NACA / Public Domain
B-29 v poválečném období jako nosič experimentálních letadel, v tomto případě raketového letadla Bell X-1B

Čtvrtý B-29, Straight Flush, letěl napřed, aby monitoroval počasí. Jejich primárním cíle byla Hirošima, sekundárními cíli v případě špatného počasí nad Hirošimou byly Nagasaki a Kokura. O bombě a jejích účincích vědělo jen několik speciálně připravovaných členů posádky, zatímco dalších 9 členů posádky dostalo jen černé brýle a bylo jim řečeno, aby očekávali oslepující světlo.

Dnes v historii: 6. srpna 1945 vyletěl americký bombardér B-29 s názvem „Enola Gay“; shodil první atomovou bombu na světě…

Zveřejnil(a) < > The News-Times dne Pondělí 6. srpna 2018

Straight Flush přeletěl nad Hirošimou, což ve městě spustilo letecký poplach. Ten byl ale vzápětí odvolán, jedno letadlo Japonci nepovažovali za hrozbu. Ze Straight Flush poté vyslali na Enola Gay zprávu: „Pokrytí oblačností je menší než 3/10 ve všech nadmořských výškách.“ To bylo rozhodující pro definitivní výběr Hirošimy jako cíle. Teď už Enola Gay letěla k Hirošimě přímo. Ve výšce 31 000 stop předal Tibbets řízení letadla ve finálovém náletu před svržením bomby svému bombometčíkovi, majoru Thomasi Ferebeemu.

Desetitisíce mrtvých lidí a zdevastované město

Little Boy byl odhozen z Enola Gay v 8:15, přičemž cílovým bodem v zaměřovači Thomase Ferebeea byl most Aioi. Bomba padala 44 vteřin, než vybuchla 240 metrů od cíle ve výšce 1 900 stop. Bomba uvolnila explozí naráz energii, odpovídající výbuchu 16 000 tun TNT a na nepatrný okamžik byla jedním z nejžhavějších míst ve sluneční soustavě.

Hirošima po výbuchu iZdroj fotografie: National Museum of Health & Medicine / Creative Commons / CC BY

Výbuch město v epicentru doslova vymazal z povrchu země a v celém městě zabil v jediném okamžiku 70 000 až 80 000 lidí. Dalších 70 000 bylo zraněno. Budovy města, až na výjimky postavené ze dřeva, byly rozmetány a zapáleny.

Hirošima

Zveřejnil(a) Richard Peabody dne < "https://www.facebook.com/rchrdpeabody9/posts/10156368000260434" > Pondělí 21. prosince 2015

Japonci odhadovali, že bomba zničila 69 % budov v Hirošimě. Přibližně 90 % lékařů a sester bylo zabito, protože shodou nešťastných okolností byly všechny nemocnice ve městě soustředěny v prostoru, který byl pumou nejvíce zdevastován. To výrazně snížilo už tak malé možnosti poskytnout zasaženým lidem první pomoc.

Japonsko přiznalo porážku

Japonská vláda nebyla schopna pochopit, co se v Hirošimě skutečně stalo, ale druhý den po útoku atomovou pumou americký prezident Truman veřejně celému světu oznámil, k čemu vlastně v Hirošimě došlo. Spojenci pak tlačili na Japonce, aby se vzdali. Japonci však i navzdory tomu chtěli pokračovat v boji, i když si byli vědomi hrozby opakování podobného útoku. Japonská vláda byla odhodlána se nevzdat a nést následky.

Zveřejnil( a) Všechny indické rozhlasové zprávy dne < "https://www.facebook.com/airnewsalerts/photos/a.262571017217636/755026411305425/?type=3" > Pondělí 8. srpna 2016

Jen o tři dny později Sověti splnili své závazky plynoucí z jednání v Teheránu a v Jaltě a napadli japonské vojenské síly v Mandžusku. Když Japonci na výzvy ke kapitulaci stále nereagovali, USA se rozhodla použít druhou atomovou, tentokrát plutoniovou bombu. Puma s názvem Fat Man srazila obrazně řečeno Japonsko na kolena.

Nakládání Bomby iZdroj fotografie: US Army / Public Domain

Po jejím svržení na Nagasaki a po bleskové sovětské invazi Japonsko konečně uznalo porážku. Svržení atomových bomb na japonská města vyvolalo řadu etických otázek. Vojenští historici a odborníci se celkem vzácně shodují na tom, že bez shození bomb by musely armáda a námořnictvo USA přímo napadnout vlastní Japonské ostrovy, aby dokázali přinutit Japonsko ke kapitulaci.

Dělník stojí vedle „Fat Man“, atomové bomby svržené na Nagasaki v Japonsku v tento den v roce 1945: http://on.hln.tv/61848Qh6I

Zveřejnil(a) Ranní expres s Robin Meade dne Středa 9. srpna 2017

Na domácích japonských ostrovech se připravoval ale téměř celý národ k fanatickému odporu převážně ve stylu kamikaze, což by vedlo k velmi krvavým bojům a obětem na obou stranách v řádech milionů osob. Někteří lidé vidí zase svržení bomb jako brutální projev síly proti civilistům, který si vyžádal desítky tisíc nevinných životů.

Jaký máte na svržení bomb názor vy?

Zdroj: Warhistoryonline

Galerie

Další 3 fotografie
Další 3 fotografie
Diskuze Vstoupit do diskuze
148 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“