Od útoku na Itálii si západní spojenci slibovali lehkou kampaň, která tvrdě zasáhne podbřišek nacistického Německa. Jejich úvahy se ukázaly jako chybné.
Po úspěšném dobytí Sicílie stáli na konci léta roku 1943 spojenci před dalším úkolem. Vlastní invazí na italskou pevninu a odstavení spojence nacistického Německa. Protože Italové nechtěli již nadále bojovat a odstranili i svého vůdce Benita Mussoliniho, zdálo se, že půjde o jednoduchou kampaň. Ale Němci se v Itálii, i bez místních vojsk, začali tvrdě bránit. Nejviditelnějším symbolem tohoto odporu se stala hora Monte Cassino a starobylý klášter na jejím vrcholu.
Němci se v kapitulující Itálii začali bránit
Když se v září 1943 spojenci vylodili u Salerna, jednali s italskými představiteli o kapitulaci. Němci pod vedením velmi schopného Alberta Kesselringa se to dozvěděli a přesunuli svoje síly na jih Itálie. Spojenci se tak namísto rychlého postupu museli probíjet silnou obranou a kopcovitým terénem. Později i zápasit s nepříznivým počasím. Němci se snažili jejich postup co nejvíce zbrzdit, aby mohli asi 130 kilometrů jižně od Říma připravit obrannou pozici napříč celým Apeninským poloostrovem.
Jednalo se o velmi silnou pozici, která využívala místního terénu a nazývala se Gustavova linie. Jejím ústředním bodem byla hora Monte Cassino se starým klášterem ze 6. století. Z hory byl dokonalý přehled na silnici z Neapole na Řím, kterou se mohli spojenci dostat do italského hlavního města. Němci se zavázali, že významnou církevní památku nevyužijí, aby nebyla poničena. Před příchodem anglo-amerických vojsk dokonce pomáhali zachránit zde uložené písemnosti a památky. V okolí kláštera a dalších místech ale již pozice měli.
Nepřítele mělo překvapit vylodění
Spojenci si byli síly Gustavovy linie vědomi a na její obsazení se připravovali. Jejich plánem bylo na ni zaútočit přímo a vázat tak německé síly přímo v oblasti. Překvapením pak mělo být vylodění v týlu na západním italském pobřeží u Anzia, kterým chtěli obráncům vpadnout do zad. Připraveni byli v lednu 1944. Přímo na linii útok začal 17. ledna, kdy Britové překročili Garigliano. Neměli ale další rezervy pro to úspěch využít.
O tři dny později se Američané pokusili překročit řeku Rapido. Neměli dost času na přípravu a útočili přes odkrytý terén. Některým jednotkám se sice řeku překročit povedlo, ale nakonec je smetla urputná obrana Němců a utrpěly vysoké ztráty. Zároveň se 22. ledna spojenci k překvapení Němců vylodili u Anzia. Místo aby toho využili a začali postupovat a obsadili silnici mezi Římem a Neapolí, zastavili. Němci přesunuli na místo jednotky a vylodění uzavřeli v kotli. O útoky na linii se spojenci pokoušeli ještě na začátku února.
Vybombardování kláštera Monte Cassino
Vyčerpané Američany pak v únoru vystřídaly britské síly pod velením novozélandského generála Bernarda Freyberga. Ten byl mylně přesvědčený o tom, že k obraně Němci používají starý klášter a požadoval jeho zničení. Po dlouhých diskuzích nakonec padlo rozhodnutí podniknout na klášter letecký útok. Proto na něj 15. ledna ráno zaútočilo téměř 200 bombardérů, které ho nakonec proměnily v ruiny. Němci tam v tu dobu nebyli, ale poté trosky obsadila 1. parašutistická divize a opevnila se.
per l‘ Associazione Linea Gustav – Centro studi e ricerche storico militari e Dal Volturno a Cassino
BOMBING MONTE…
Zveřejnil(a) Mario Mirco Mendico dne Pondělí 17. srpna 2015
Vzápětí po bombardování a dělostřeleckém odstřelování ale nenásledoval útok pěchoty a tak Němci dostali čas na přípravu obrany. Útočící britské jednotky, které se do akce vydaly až večer, ale měly velmi vysoké ztráty a jejich útoky nacisté odráželi. Nepomohlo ani nasazení legendárních Gurkhů, o kterých se předpokládalo, že by si v hornatém terénu mohli vést úspěšně. Po třech dnech velitelé útok odvolali.
Počasí hatí třetí útok
Další pokus o překonání linie byl naplánován na polovinu března. I nyní velitelé věřili, že by jim úspěch mohlo zajistit masivní bombardování, které směřovalo především na město Cassino, na úpatí hory. Zpočátku měl útok úspěch, ale krátce po jeho začátku se zkazilo počasí. Bitva ve městě se změnila v boj dům od domu a nevedlo se ani pokusům o útok na ruiny kláštera. Obě strany utrpěly značné ztráty, ale německý odpor na Gustavově linii se překonat nepodařilo.
Spojenci se nakonec rozhodli počkat na lepší počasí. Mezitím posilovali své jednotky a letectvo útočilo na komunikační trasy nepřítele. Samotný útok na Gustavovu linii byl zahájen 11. května. Spojenci útočili na více místech a dařilo se jim na Němce vyvíjet velký tlak. Po několika hodinách bojů začalo být Kesserlingovi a jeho štábu jasné, že Gustavova linie nakonec padne a německé jednotky dostaly za úkol vést obranu a stahovat se do nových obranný pozic, které mezitím Němci v Itálii vybudovali.
Poláci obsazují téměř prázný kláštěr
Vlastní útokem na klášter Monte Cassino byly pověřeny polské jednotky. První útoky Poláků se Němcům ještě podařilo s velkými ztrátami odrazit. Ale 18. května se vojákům 12. podolského jízdního pluku podařilo ruiny kláštera obsadit a vyvěsit zde vlajku. V té době ale byla většina německých výsadkářů pryč, zbylo zde jen několik vojáků, kteří se nemohli kvůli svým zraněním pohybovat.
Do útoku se nakonec 23. května zapojily i divize, které byly u Anzia. Německá obrana rychle slábla a nacisté ustupovali. Spojencům se nakonec 4. června podařilo dorazit do italského hlavního města Říma. Německým vojskům se ale úspěšně podařilo ustoupit na sever, kde se ještě dlouho tvrdě bránila. Zničený klášter byl po válce zrekonstruován. Přestavěnou baziliku vysvětil papež Pavel VI . 24. října 1964.
Celá kampaň v Itálii dodnes budí spory mezi historiky, jednak její faktická neúspěšnost, kdy nacistické Německo vázalo poměrně značné spojenecké síly s použitím relativně malého množství jednotek. Za druhé se dodnes vedou spory, proč vlastně Spojenci nezaútočili přímo v Normandii. Názor, že šlo o snahu nechat vyčerpat SSSR a Třetí říši, má velmi mnoho zastánců.
Myslíte, že italská kampaň byla cíleným odkladem Normandie, za účelem oslabení SSSR a Německa?
Zdroj: ForcesWarRecords
Galerie
Námořní technika
|
PŘEČTENÍ: 9817
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 13262
