Vilém Dobyvatel a nezapomenutelná bitva u Hastingsu. Dokázal se probít hradbou štítů i padlými Angličany

Jedna z nejdůležitějších bitev dějin Velké Británie se odehrála na podzim roku 1066. Tehdy normanský vévoda Vilém porazil u Hastingsu vojska anglosaského krále Anglie Harolda Godwinsona. Ten se musel bránit již druhé invazi v tomto roce a neustálé boje ho nejspíše připravily o vítězství. Výsledek bitvy ovlivnil, co se v následujících staletích na ostrově Velká Británie dělo. Vše navíc zachycuje úchvatná přes 68 metrů dlouhá tapisérie z Bayeux.

Spory o to, kdo je král

Anglii před Haroldem vládl král Eduard. Ten ale v lednu 1066 bez jakéhokoli následníka zemřel a tak vznikl spor o to, kdo usedne na uvolněný dvůr. Vilém, který sídlil za Lamanšským průlivem v Normandii na území dnešní Francie, tvrdil, že Eduard slíbil trůn jemu. Ovšem Harold, tehdy nejvlivnější muž v Anglii, si zajistil podporu zdejších mocných. S jejich podporou byl proto korunován králem.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Normanský vévoda se s něčím takovým nechtěl smířit. V Evropě našel spojence, včetně papeže, který mu dal požehnání, a chystal se obsadit Anglii silou. Musel nejen shromáždit vojsko, ale i postavit loďstvo, které by ho dopravilo přes Lamašský průliv. Nakonec dal dohromady asi osm tisíc vojáků a více než dva tisíce koní. Celou jeho armádu měla přeplavit flotila asi 700 plavidel. V létě 1066 byl připraven vyrazit. Ovšem kvůli nepříznivému větru musel týden co týden vyplutí odkládat.

Nečekaný útok Vikingů

Harold neměl situaci jednoduchou. O Vilémových přípravách věděl a měl připravenu armádu. Ta se ale z velké části skládala z farmářů a ti měli jen omezený čas na boj. Ovšem co nečekal, byla invaze vikinského krále Haralda Haldrady na severu Anglie. Proto se v září musel s armádou vydat 300 kilometrů na sever a nakonec 25. září Vikingy v bitvě u Stamford Bridge porazil. Ovšem o několik dní později se změnilo počasí a Vilém mohl z Francie konečně vyrazit.

iZdroj fotografie: Uživatel Berig / Creative Commons / CC BY-SA

Anglickému králi nezbylo nic jiného, než pochodovat zpět, aby se s invazí vypořádal. Kvůli nedostatku času s sebou mohl vzít jen omezené síly. Jeho vojáci byli dlouhým pochodem značně vyčerpaní. I tak byly síly obou armád, které se proti sobě postavily 14. října na návrší u Hastingsu, početně velmi vyrovnané. Lišily se výzbrojí. Vilém měl před dva tisíce rytířů na koních a téměř stejný počet lučištníků. Jádro Haroldovách sil tvořily huskarkové v kroužkové zbroji vyzbrojení dvouruční sekerou, mečem a velkým štítem.

Angličané se dlouho úspěšně bránili

Anglický král se rozhodl pro obranu tvořenou hradbou štítů, proti které museli Normané útočit. Vilém nejprve nechal střílet lučištníky, ale ti proti štítům nebyli úspěšní. Později proto vyslal své jezdce, aby se obranu pokusili prorazit. Ale i tento pokus byl neúspěšní. Rytíři, tehdy ještě nepoužívali plátovou zbroj, byli doslova masakrováni. Ale i Angličané měli nemalé ztráty.

Právě zdánlivý úspěch ale bylo to, na co doplatili. Když viděli, jak Normané ustupují z útoku, pustila se část vojska do jejich pronásledování. Normané je včetně Haroldových bratrů zabili. To narušilo soudržnost štítové hradby. Vilém také nařídil lučištníkům pálit do týlu Angličanů. Při tom měl být Harold zabit šípem do oka a mezerami v obraně nakonec Normané pronikli a Angličany po celodenní bitvě porazili.

Asi dva týdny po bitvě se Vilém spolu s novými posilami z Evropy vypravil na Londýn. Ještě než sem dorazil, dočkal se od anglických šlechticů uznání jeho nároku na trůn a byl korunován králem. Po 600 let vlády Anglosasů se vládci Angline stali Normané. Z Evropy přišli i noví majitelé půdy. Díky tomu se Anglie více propojila s kontinentem. Ze směsi anglosaské angličtiny a normandské francouzštiny se vyvinula i současné angličtina.

Jak by se vyvíjely dějiny Anglie, pokud by Vilém nezvítězil?

Zdroj: Britannica, BBC