Video: Čínská pobřežní stráž úmyslně narazila do filipínské lodi. Peking se snaží vyprovokovat válku

Videozáznam, který zveřejnila filipínská National Task Force for the West Philippine Sea, ukazuje scénu, jakou si většina lidí spojí spíš s akčním filmem než s reálnou námořní operací. Čínská loď se přibližuje k filipínskému plavidlu, mění kurz a naráží do jeho boku. BRP Datu Sanday přitom nebyla válečná loď. Patří pod filipínský Úřad pro rybolov a zemědělství, civilní agenturu, a plula na humanitární misi, na palubě měla naftu, jídlo a zdravotnický materiál pro rybáře operující u Escoda Shoal, jak se Sabinově mělčině říká mezinárodně. Motor po nárazu selhal. Mise skončila dřív, než mohla začít.

Co přesně se u Sabinovy mělčiny stalo

Průběh incidentu podle filipínských úřadů vypadal takto: čínské lodě BRP Datu Sanday nejprve obklíčily, poté ji blokovaly nebezpečnými manévry, použily vodní děla a nakonec do ní fyzicky narazily. Filipínská Národní námořní rada celou akci označila za „agresivní, nebezpečnou, neprofesionální a nezákonnou“. Mluvčí filipínské pobřežní stráže Jay Tarriela záběry zveřejnil na síti X a doprovodil je slovy o „záměrném a úmyslném obtěžování a zastrašování“.

Peking vidí věc jinak. Podle agentury Xinhua filipínská loď 3002 ignorovala opakovaná varování a sama najela do čínského plavidla. Čínská pobřežní stráž prý jen „vymáhala zákon“ ve vodách, které Čína považuje za své. Jenže otevřeně dostupný videozáznam tuto verzi přinejmenším zpochybňuje: na záběrech je to čínská loď, kdo mění kurz směrem k filipínskému plavidlu, nikoli naopak.

Jeden týden, čtyři incidenty, to není náhoda

Náraz z 25. srpna nebyl ojedinělý exces. Filipínský přehled incidentů dokumentuje, že v rozmezí pouhých dvanácti srpnových dnů čínská strana u Sabinovy mělčiny:

• 19. srpna záměrně narazila do jiného filipínského plavidla,
• 22. srpna odpálila světlice proti filipínskému hlídkovému letadlu,
• 25. srpna zaútočila vodními děly a nárazem na BRP Datu Sanday,
• 31. srpna provedla další úmyslnou kolizi.

Tahle frekvence ukazuje na koordinovanou kampaň, ne na sérii nehod. Manila to ví, a proto od roku 2024 systematicky zve na některé plavby novináře a záběry okamžitě zveřejňuje. Říká se tomu „transparentní kampaň“ a jejím cílem je dostat čínské manévry před oči světové veřejnosti dřív, než je Peking stihne přeinterpretovat.

Proč nejde jen o jednu loď, ale o budoucnost celého moře

Klíčem k pochopení je arbitrážní nález z roku 2016. Mezinárodní tribunál v Haagu tehdy rozhodl, že čínská takzvaná devítibodová linie, kterou si Peking nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, nemá podle Úmluvy OSN o mořském právu žádný právní účinek. Tribunál rovněž konstatoval, že Čína nezákonně bránila filipínským rybářům v lovu u Scarborough Shoal a že její plavidla tam vytvářela riziko kolizí.

Sabinova mělčina v nálezu nefiguruje tak explicitně jako Scarborough, ale leží v exkluzivní ekonomické zóně Filipín. Logika UNCLOS je jasná: filipínská plavidla tam mají právo operovat. Čína to právo systematicky popírá, ne armádou, ale pobřežní stráží a kvazicivilními plavidly. Právě v tom spočívá nebezpečí. Peking vede nátlak pod prahem otevřené války. Každý incident, na který protistrana nereaguje silou, posouvá faktickou kontrolu prostoru o kousek dál směrem k Číně.

A tady vstupuje do hry americký faktor. Washington po incidentu z 25. srpna odsoudil „nebezpečné a eskalační akce“ a znovu připomněl, že americko-filipínská Smlouva o vzájemné obraně se vztahuje i na útoky proti filipínským veřejným plavidlům v Jihočínském moři. Podporu Manile vyjádřily také Austrálie, Japonsko, Kanada, Francie, EU, Nový Zéland a Jižní Korea. Jeden náraz do civilní lodi tak rázem přerostl v geopolitický test.

Co to znamená pro Česko

Jihočínské moře leží daleko od českých hranic a článek 5 NATO se geograficky vztahuje na severoatlantický prostor, nikoli na Pacifik. Přímá aktivace alianční obrany kvůli incidentu u Sabinovy mělčiny tedy nepřichází v úvahu. Nepřímo ale věc Česko zajímá víc, než by se zdálo.

Česká strategie pro spolupráci s Indo-Pacifikem z roku 2022 výslovně uvádí, že dění v této oblasti ovlivňuje kvalitu transatlantické vazby a přináší bezpečnostní rizika i pro Evropu. Bezpečnostní strategie ČR z roku 2023 jde ještě dál a konstatuje, že „Čína zpochybňuje mezinárodní řád“. Incident u Sabinovy mělčiny tuto formulaci potvrzuje v přímém přenosu, doslova na videu.

Pokud Peking dokáže prostřednictvím pobřežní stráže a opakovaných „policejních“ akcí vytlačit suverénní stát z výkonu jeho práv, aniž by za to zaplatil reálnou cenu, vysílá tím signál daleko za Jihočínské moře. Signál, že mezinárodní právo platí jen pro ty, kdo nemají dost lodí na to, aby ho ignorovali. A to je zpráva, kterou by neměl přehlížet nikdo, ani v Praze.