Divocí nomádští válečníci: Tajemný národ Skytů vynikal v partyzánském boji na rychlých koních

Skytové byli vynikajícími jezdci a schopnými lučištníky. Vyznačovali se vyspělou vojenskou organizací a v jejich řadách bojovali všichni muži i bojeschopné ženy.

i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
                   

Skytové byli nomádským nejednotným národem převážně indoevropského původu, a to zejména íránského, sídlící ve Střední Asii a rovněž v některých částech Evropy v období od osmého do třetího století před naším letopočtem. Jednalo se o obávané bojovníky, kteří si svou zběhlostí v partyzánském způsobu boje vysloužili respekt i od starověkého Řecka. Tito nomádští válečníci přitom žili převážně usedlým způsobem života a ve skutečnosti kočovali jen velmi výjimečně.

Kočovný národ íránského původu

Skytové, známí také jako Sakové, Iskuzai nebo Askuzai, byli kočovným národem, jehož kmeny dominovaly euroasijské stepi, především pontské stepi na jihu Ukrajiny a jižního Ruska a velké části Střední Asie. V historických pramenech se jejich existence datuje k přibližně 8. století př. n. l. a jejich historie se skládá spíše z fragmentů nežli z ucelených informací. O přesném původu tohoto členitého národa, jehož jednotlivé kmeny se od sebe značně lišily způsobem života, ve skutečnosti není známo nic určitého.

Zveřejnil(a) Great Turanian Spirit dne Neděle 18. června 2017

Předpokládá se, že Skytové byli převážně íránského původu, v jejich kultuře se ovšem projevují také turkické, uralské a sino-tibetské vlivy. Vycházíme přitom především ze znalostí a spisů antického historika Hérodota, který tvrdí, že Skytové byli původem východoíránské etnikum, jež přitáhlo z jižní části Střední Asie a rozptýlilo se po celé euroasijské stepi, včetně pontské stepi na Ukrajině. Je tedy pravděpodobné, že Skytové absorbovali i některé z lokálních kmenů a tradic.

Většina skytských skupin hovořila podle všeho jazykem skytské větve východoíránských jazyků a vyznávala některou z variant staroíránského náboženství. Skytové rovněž podle všeho sehráli docela významnou roli například na Hedvábné stezce, rozsáhlé obchodní infrastruktuře spojující starověké Řecko, Persii, Indii a Čínu. Dle starořeckých záznamů napomohli soudobému rozkvětu těchto civilizací.

Schopní pastýři i zemědělci

Vzhledem k tomu, že není jisté, zda Skytové měli psaný jazyk, lze jejich nemateriální kulturní dědictví poskládat pouze ze spisů starověkých autorů, analogií nalezených u některých jiných íránských národů a archeologických nálezů. Skytové žili v konfederativních kmenech, což byla politická forma dobrovolného sdružení, které spravovalo pastviny a zajišťovalo pastýřským kmenům jednotnou ochranu proti vpádu cizích nájezdníků.

Zveřejnil(a) History of the Old World Association dne Pondělí 7. března 2016

Přestože se soustředili zejména na chov domestikovaných zvířat a jejich produkce výrazně převyšovala produkci usedlých zemědělských společností, i skytské, pastevecky orientované hospodářství vyžadovalo navíc dodatečnou zemědělskou produkci. Skytské nomádské kmeny proto výměnou za živočišnou produkci a vojenskou ochranu navazovaly, ať už symbiotické či vynucené, spojenectví s dalšími usedlými národy.

Skytové však nebyli zdaleka jen pastevci či zemědělci. Jednalo se především o bojechtivý národ, sestávající z velmi schopných válečníků. Při válečných taženích se bojů účastnili téměř všichni dospělí jedinci, včetně mnoha žen. Athénský historik Thúkydidés uvedl, že žádný evropský či asijský národ nedokázal Skytům čelit bez pomoci třetí strany.

Partyzánští lučištníci na koních

I když téměř nekočovali, pořád se jednalo o nomádský národ. Což znamená, že nestavěli pevná obydlí, ale pobývali převážně ve vozech překrytých plstí. Existuje několik asyrských a starořeckých textů, které pojednávají o úctyhodné bojeschopnosti celého skytského kočovného národa. Často jsou také označováni za mistry partyzánské války, neboť byli takřka k nedostižení.

Zveřejnil(a) The Art of War dne Úterý 26. prosince 2017

V boji využívali různé taktiky, dle antických spisů však nejvíce spoléhali na moment překvapení. Právě tato taktika by se dala lehce srovnat s partyzánským způsobem boje, kdy skytská lehká jízda přepadla cílenou skupinu, doslova ji zasypala šípy a následně rychle zmizela. Nepřítel neměl šanci k protiútoku.

Podle některých záznamů skytští muži neslézali ze svých koní. To je možná trochu přehnané, avšak pravděpodobně jsou tyto záznamy založené právě na skutečnosti, že Skytové dokázali v sedlech svých koní reagovat na případnou hrozbu neskutečně rychle. Nebylo možné je zaskočit. Dochovalo se však také několik řeckých textů, jež hovoří o Skytech jako o lidech nebezpečných a divokých. Zároveň je ale označují jako obtloustlé a šťastné šarlatány, kteří velice rádi tancují, a to nejlépe s lahví vína v ruce.

Králové božského původu

Skytská mytologie přikládala velký význam mýtu o „Prvním člověku“, který byl považován za jejich praotce, krále a „čistou krev“. Obdobné mýty a konceptuální představy jsou běžné i u některých dalších íránských národů. Velký význam byl přikládán členění skytské společnosti na tři hereditární vrstvy, jež zahrnovaly válečníky, kněží a dělníky. Přičemž náčelníci kmene a skytský král byli součástí třídy válečníků.

V čele každého kmene stál náčelník, obklopen svou družinou. I když byla tato pozice velice významná, každý náčelník se ještě navíc zodpovídal skytskému králi, kterému byly rovněž odváděny daně. Samotný král byl dle legend božského a slunečního původu. Královská moc se považovala za nebeskou, tedy posvátnou.

Zveřejnil(a) Erlik Khagan dne Čtvrtek 18. dubna 2019

Íránský koncept královského šarmu, v Avestě známý jako Chvarena, hrál ve skytské společnosti významnou roli. Je pravděpodobné, že Skytové sepsali rovněž řadu epických legend, které se sice nedochovaly, ale byly dost možná zdrojem pro Herodotovy texty. Přestože Skytové, ostatně jako všichni ostatní Indoevropané, byli patriarchální společností, muži i ženy měli stejná práva. Nebylo tedy nic zvláštního, když se žena vydala do války, či pokud muž vykonával „ženské práce“.

Umění Skytů a příbuzných národů skytských kultur se vyznačuje zejména častým užíváním zvířecího motivu. Především pak vyobrazením divokých zvířat. A samozřejmě také koní, přece jen byli kočovným národem. Zvířata byla nejčastěji zachycena v pohybu nebo při lovu, čímž byla zdůrazněna jejich síla. Lidské podobizny byly vyobrazovány jen velice sporadicky. Jako podklad pro svá umělecká díla volili zejména zlato či jiné kovy. Nalezeno však bylo i několik sochařských výtvorů.  

Znáte nějaké významné bitvy, kterých se Skytové zúčastnili?

Zdroj: Britannica, LiveScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vlastnit auto bude výsadou boháčů. Zbytek lidí by si měl raději rychle zvyknout na jízdu autobusem a chůzi pěšky
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Současná válka proti Rusku má hluboké kořeny, Ukrajina byla sužována krutými konflikty po staletí
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Osvědčené praktiky, jak se zbavit bolesti kloubů. Bohatě stačí ležet v posteli a udělat 1 pohyb
adbz.cz
adbz.cz
5členná rodina bydlí v autobuse. Na nákladech ušetří 2/3 toho, co běžná domácnost, a mají mnohem víc