Nezapomenutelný střelec v B-17 čelil stovkám stíhačů jako jeden z posledních. O vyznamenání se dozvěděl až 70 let poté

Bombardovací mise byla jedna z nejriskantnějších úloh v druhé světové válce. Mnoho posádek se z letů nad okupovanou Evropu nikdy nevrátilo. Buď zahynuly nebo na konec války čekaly v některém ze zajateckých táborů. Jak vypadá takové rodeo, když svaz bombardérů bez doprovodu dopadly stíhačky, dokázal popsat úspěšný střelec z amerického B-17 Merle Hancock.

Byli mezi posledními

Při své 37. bombardovací misi zažil něco, na co do smrti nezapomněl. Jeho svaz letěl z Itálie a vzpomíná, že ten den měli před letem první teplé jídlo za svůj pobyt. Pak na sebe navlékli věci a připravili se k letu. Jejich cílem bylo letiště v Německu. Bombardéry B-17 byly rozdělené do tří skupin. On byl v té poslední, takže se ke shození bomb dostali až na konec.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / Public Domain

Ten den neměly bombardéry stíhací doprovod. Když se Hancock rozhlížel ze své hřbetní běže, najednou uviděl německé stíhačky Me 109 a Fw 190. Bylo jich kolem 200 a jejich bombardérů jen 27. Přesto se přichystali k obraně a na stíhačky pálili vším, čím se dalo. Když sundal jeden fockewulf, ihned hledal další letadlo. Ten den sestřelil tři a zadní střelec jeho letounu si na konto připsal čtvrtého.

Seskok nad Německem

I přes tento úspěch byl jejich stroj nakonec zasažen. Kanony ráže 20 milimetrů ho vážně poškodily a utrhl se mu motor. Proto si připravil padák, otevřel dveře a opustil letadlo ve výšce kolem sedmi tisíc metrů. Jedno z německých letadel ho sledovalo, když pilot zjistil že žije, zamával a odletěl. Hancock dopadl v jižním Německu a snažil se uniknout. Chytili ho ale dva němečtí farmáři. Uměl německy, takže se s nimi domluvil a dovedli ho na velitelství.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nakonec se dostal do zajateckého tábora v Polsku. Bylo zde málo jídla. Měli dostávat balíčky Červeného kříže na týden, ale nakonec jeden obdrželi čtyři muži. Ale v nich naštěstí nějaké zásoby byly. Když se přiblížili Sověti, museli ustupovat s Němci. Než se dočkal osvobození, zemřelo kolem dvou tisíc zajatců. Po letech vyprávěl příběh příteli a tomu se zdálo divné, že Hancock nikdy nedostal vyznamenání. Ale zjistil, že v roce 1945 mu byla udělena stříbrná hvězda. Střelec ji převzal v roce 2014.

Zdroj: Wearethemighty