Krvavá neděle 1972, uplynulo 50 let od brutálního zásahu britských výsadkářů proti účastníkům pokojné demonstrace

Jednou z nejbrutálnějších událostí v rozporuplné britsko-irské historii byla bezpochyby Krvavá neděle v roce 1972, kdy bylo při pokojné demonstraci zastřeleno 13 civilistů.

i Zdroj fotografie: Mclaufy / Creative Commons / CC BY
                   

Když 30. ledna 1972 zastřelili britští výsadkáři při demonstraci za občanská práva v Derry třináct lidí, zasadili tím britské vládě, která se snažila veřejnost přesvědčit o své neutralitě a morálnosti při řešení eskalujícího násilí v Severním Irsku, ránu pod pás. Stávající historické analýzy pohlížejí na Krvavou neděli a smrt demonstrantů jako na vyvrcholení vzrůstajícího náboženského a politického napětí v zemi.

Historický kontext

Abychom pochopili brutální a složitou povahu severoirského konfliktu s britskou vládou, je potřeba ohlédnout se do historie. Tradičně zde vystupovaly dvě strany – katoličtí nacionalisté, kteří podporovali sjednocení Irska, a protestantští loajalisté, kteří naopak upřednostňovali sjednocení Irska s Británií. Nejradikálnější skupinou, jež požadovala odtržení Severního Irska od Velké Británie, byla Irská republikánská armáda (IRA).

Zveřejnil(a) Irish Events dne Pátek 28. ledna 2022

Britská armáda, spolu s loajalistickými organizacemi a Královskou ulsterskou policií (RUC), sympatizovala s protestantským loajalismem, což bylo poněkud kontroverzní. V roce 1967 vznikla Northern Ireland Civil Rights Association (NICRA), jež usilovala o reformu občanského statusu katolické komunity. NICRA byla vyvrcholením mírových katolických aktivit, které začaly již v roce 1920, kdy vzniklo na území Severního Irska, na základě zákonu o vládě, celkem šest hrabství spravovaných převážně protestantskou loajalistickou vládou.

Koncem roku 1968 se konflikt v Severním Irsku opět rozhořel, tentokrát v souvislosti s nenásilnou římskokatolickou kampaní za občanská práva, na niž ulsterští loajalisté a britské bezpečnostní složky labouristické vlády premiéra Harolda Wilsona reagovaly poněkud brutálním způsobem. Nepokoje pak vyvrcholily v srpnu 1969, kdy britská vláda vyslala k jejich potlačení armádu.

Vyprovokování IRA k akci

Mezitím se k moci dostala nová kontroverzní vláda Edwarda Heatha, která neustále zvyšovala nátlak na unionistickou vládu a v srpnu roku 1971 odsouhlasila v Severním Irsku zavedení internace bez soudu, přestože návrh nepodpořili ani nejvyšší vojenští velitelé.

Krize v Severním Irsku eskalovala v roce 1969, kdy byly britské jednotky vyslány do britského držení, aby potlačily…

Zveřejnil(a) Společnost historických kuriozit dne Neděle 15. března 2015

To už byla pro IRA, která se doposud soustředila spíše na obrané operace, poslední kapka a v roce 1971 zahájila ofenzívu s cílem donutit Brity k dohodě o stažení se ze Severního Irska. Masakr účastníků nenásilného pochodu na počátku roku 1972 představuje jeden z klíčových momentů, kdy byl zaznamenán nejen úpadek mírového hnutí, ale také příliv nových dobrovolníků do IRA.

Mírová demonstrace ze občanská práva

30. ledna roku 1972 začala NICRA svůj mírový pochod na protest internace bez soudu již v brzkých ranních hodinách. Nejprve se vydali přes čtvrť Bogside ve městě Derry a zpočátku vše probíhalo poměrně v klidu. K prvním potyčkám pak začalo docházet v ulici William Street, když malá skupinka demonstrantů, která se odtrhla od pochodu, začala házet na britskou armádu kamení. Podle ustanovení z roku 1922 byl pochod NICRA nelegální, což poskytlo britské vládě podklad pro vojenský zásah.

Vojáci na výtržnictví malé skupiny reagovali zpočátku střelbou gumových projektilů, vodními děly a slzným plynem. Brigádní generál MacLellan následně pověřil plukovníka Wilforda vysláním jedné jednotky na předměstí Bogside, aby asistovala při zatýkání výtržníků. MacLellan Wilforda důrazně varoval, že vojáci musí postupovat co nejvíce v klidu a za použití co nejmenšího násilí, aby v ulicích plných civilistů nedošlo ke konfliktu. Wilford však rozkaz odmítl a ohradil se tvrzením, že jsou jeho jednotky cvičené k agresivním zásahům.

Zveřejnil(a) Theodora Carter dne Čtvrtek 27. ledna 2022

Wilford vzal tedy věci do svých rukou a nasadil na William Street jednu pěší rotu následovanou druhou motorizovanou rotou, která obsadila Little James Street, což vedlo k honičce výtržníků v ulicích a jejich promíšení s davem mírové demonstrace. Operace s cílem zatknout výtržníky tak byla nejen neproveditelná, ale úplně se zvrtla, neboť promíšení výtržníků s demonstranty a vzrůstající chaos v ulicích vedly k tomu, že každý civilista nacházející se ve čtvrti Bogside se stal nepřítelem. Pak už se vše seběhlo velice rychle.

První obětí ostré střelby se stal mladík Jack Duddy, který se snažil prchnout před postupujícími vojáky. Spolu s ním bylo raněno dalších šest civilistů. Brzy poté následovaly další oběti. Pozdější zprávy zdůrazňují rychlost, jakou armáda operovala. Od okamžiku, kdy se vojáci přesunuli ve vozidlech do čtvrti Bogside, do okamžiku, kdy byl zastřelen poslední z civilistů, uplynulo pouhých deset minut.

Britsko-irské vtahy zažily strmý pád

Celkem bylo během mírové demonstrace za občanská práva v Derry zabito 13 demonstrantů jednotkou britského výsadkového pluku. Postupy vojenské jednotky byly vyšetřovacím tribunálem ospravedlněny, a to z důvodů propagandy vedené proti Irské republikánské armádě. Na základě nových i historických důkazů bylo však vyšetřování událostí Krvavé neděle znovu otevřeno a v roce 2019 byl svobodník tehdy nasazené jednotky obviněn ze spáchání vraždy.

Zveřejnil(a) Jim Deeds – Gym For The Soul dne Pátek 28. ledna 2022

Britská vláda možná neplánovala a neschvalovala masakr předem, výsadkáři, kteří se operace účastnili, však později vypověděli, že byli upozorněni na možné přestřelky a povzbuzováni nadřízenými, aby reagovali agresivně. A to i přes to, že se IRA, jejíž členové se demonstrace taktéž účastnili, zavázala, že demonstrovat půjdou neozbrojení. A podle očitých svědků svému závazku dostála.

Vojáci tedy stříleli do neozbrojeného davu, z čehož plyne, že jádrem událostí byla jasná konfrontační iniciativa, kterou měli na svědomí jedni z nejvyšších vojenských velitelů v Severním Irsku, neboť předvídatelným důsledkem této operace bylo přinejmenším zabití civilistů. V reakci na nešťastné události Krvavé neděle vypálil rozzuřený dav britskou ambasádu v Dublinu a britsko-irské vztahy zažily strmý pád následovaný jednou z nejhlubších krizí v historii, prezentovanou množstvím teroristických útoků IRA.

Jaký je Váš názor na postup britských vojsk při zásahu proti demonstrantům?

Zdroj: Britannica, Nationalarchives, Wikipedia, WALSH. Bloody Sunday and the Rule of Law in Northern Ireland. St. Martin’s Press: 2000. ISBN: 978-031-223-058-6

Diskuze Vstoupit do diskuze
72 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Falešná rakovina nebo pomoc lidem v tíživé situaci: Podvodníci lákají z lidí peníze přes sociální sítě
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Co když se střetnou moderní tanky T-90M a Leopard 2: Stroje Ukrajiny jsou rychlejší, ale ruští vojáci mají lepší dovednosti
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jaká je ideální teplota v bytě a proč: Zdraví dospělí by neměli jít pod dvacet, senioři a nemocní po 18 °C
adbz.cz
adbz.cz
Starý chleba najde uplatnění při smažení i vaření vývaru. Přišla na to kdysi jedna moudrá hospodyňka