Den D byl před 82 lety: 06. června 1944 začala největší invaze v dějinách lidstva a masakr za osvobození Evropy

Dne 6. června 1944 ve 00:15 středoevropského času vyskočili první američtí pathfindeři nad normandskými poli za plážemi Utah. O minutu později dosedly britské kluzáky u mostů přes Orne nedaleko Caen. Než se nad kanálem La Manche rozednilo, byly v akci tisíce výsadkářů, a to ještě nikdo z nich nevěděl, jestli se hlavní vylodění na plážích vůbec podaří. Generál Dwight Eisenhower měl v kapse připravenou zprávu pro případ neúspěchu. Nikdy ji nemusel použít. Ale to, co následovalo po rozednění, nebylo žádné vítězné tažení. Byl to krvavý začátek 335 dní dlouhé cesty k německé kapitulaci.

Největší obojživelná operace všech dob

Označení „největší invaze v dějinách“ není novinářská nadsázka. Americká armádní historiografie popisuje operaci Overlord jako rozhodující akt celé války, obojživelný útok, který svou koordinací námořních, pozemních a vzdušných sil neměl a dosud nemá obdoby. Pět pláží (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) napadlo v první den téměř 160 000 spojeneckých vojáků ze čtrnácti národů. Invazní flotilu tvořilo přes 4 000 vyloďovacích člunů a 1 200 válečných lodí. Nad nimi kroužilo asi 12 000 letadel, které zajišťovaly vzdušnou nadvládu a bombardovaly německé pozice Atlantického valu.

Termín „D-Day“ přitom není vlastní jméno jen pro Normandii. Jde o obecný vojenský kód pro den zahájení jakékoli operace. 6. červen 1944 se ale stal jeho nejslavnějším historickým použitím a synonymem pro okamžik, kdy se válka v západní Evropě definitivně zlomila.

Hodiny, které rozhodly o osudu Evropy

Průběh dne se odvíjel v tempu, které nedávalo prostor k přemýšlení.

• 00:15 Američtí pathfindeři za Utah označují přistávací zóny.
• 00:16 Britské kluzáky dosedají u Pegasus Bridge poblíž Caen.
• 04:00 Výsadkáři 82. výsadkové divize osvobozují Sainte-Mère-Église, jedno z prvních měst na francouzské půdě.
• 05:45 Bitevní lodě zahajují palbu na německé opevnění.
• 06:30 H-Hour. První vlny pěchoty vyskakují z člunů na Utah a Omaze.
• 07:40 Muži z Company E, 16. pěšího pluku, zachycení na ikonické fotografii „Into the Jaws of Death“, brodí se po pás ve vodě pod kulometnou palbou na úseku Easy Red.
• 08:30 Krize na Omaze. Chaos a soustředěná palba zastaví přísun posil. Generál Bradley zvažuje odklon dalších vln na jiné pláže.
• 11:00 Z Omahy přichází první pozitivní hlášení: „Vypadá to lépe.“
• 12:02 Britská kommanda se spojují s výsadkáři u Pegasus Bridge.
• 22:10 Boje slábnou. Předmostí je udrženo.

Nejblíže kolapsu byla Omaha. Německá 352. pěší divize měla pozice přímo nad úzkou pláží a první vlny zasáhla soustředěnou dělostřeleckou a kulometnou palbou. Za samotný Den D se běžně uvádí přes 10 300 spojeneckých ztrát (padlých, raněných a pohřešovaných dohromady), z toho přibližně 2 400 připadá právě na Omahu. Instituce jako National WWII Museum samy upozorňují, že jde o aproximace a přesná bilance padlých zůstává sporná. Slovo „masakr“ je nejpřesnější právě pro první hodiny na Omaze, pro chvíle, kdy vojáci umírali dřív, než stačili udělat krok z rampy vyloďovacího člunu.

Dobové hodnocení velení přitom znělo překvapivě: celkové ztráty byly nižší, než na co byli velitelé připraveni. U 101. výsadkové divize se předem počítalo se ztrátami až 80 %.

Překvapení, které rozhodlo

Němci věděli, že invaze přes kanál přijde. Nevěděli kdy a kde. Operace Fortitude je systematicky udržovala v přesvědčení, že hlavní úder zamíří do Pas-de-Calais: falešné rádiové sítě, nafukovací tanky, klamné výsadky padáků s figurínami. Mémorial de Caen shrnuje výsledek jedním slovem: bezprostřední překvapení bylo „totální“. Rommelova 21. tanková divize zaútočila proti sektoru Sword až pozdě odpoledne, kdy už bylo pozdě na to zvrátit situaci na plážích.

Eisenhower si riziko uvědomoval do poslední chvíle. V předvečer invaze rozdal vojákům „Order of the Day“, v němž mluvil o „Great Crusade“. Zároveň si do kapsy složil ručně psaný lístek s textem pro případ neúspěchu, ve kterém bral veškerou vinu na sebe. Nešlo o gesto. Šlo o reálnou pojistku pro scénář, který byl ještě v osm ráno na Omaze děsivě blízko.

Československá stopa nad kanálem

V první vlně na plážích českoslovenští vojáci nebyli. Ale nad invazním prostorem létali. Piloti 134. křídla RAF absolvovali 6. června 1944 čtyři hlídkové lety mezi 07:20 a 22:35, jak dokládá Vojenský historický ústav Praha. Na normandskou půdu se první československý důstojník dostal až 7. června, kapitán Pravoslav Kubišta u britských jednotek. Miloš Knorr dorazil 24. června a stal se prvním zraněným vojákem československé pozemní armády v operaci Overlord.

V české veřejné paměti má Den D menší prostor než 8. květen nebo Pražské povstání. Přesto ho stát připomíná; prezident Petr Pavel se v roce 2024 zúčastnil hlavních oslav 80. výročí přímo v Normandii.

Začátek, ne konec

Od Dne D k podpisu německé kapitulace v Remeši 7. května 1945 uplynulo 335 dní. Bitva o Normandii sama trvala sto dní a stála život asi 20 000 normandských civilistů, téměř třetinu všech francouzských civilistů zabitých za celou válku. Do konce června 1944 Spojenci přes pláže přepravili přes 850 000 vojáků, 570 000 tun zásob a téměř 150 000 vozidel. Následovalo osvobození Paříže, zimní boje v Ardenách a konečný průnik do Německa.

Kdo si chce výročí připomenout na místě, může 6. června 2026 v 11:00 navštívit oficiální ceremoniál na Normandy American Cemetery v Colleville-sur-Mer; vstup je celoročně zdarma. V Česku nabízejí stálé expozice Armádní muzeum Žižkov nebo Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína.

Walter David Ehlers z 1. pěší divize dostal svůj dvanáctičlenný oddíl z pláže Omaha bez jediné ztráty. Později se dozvěděl, že jeho bratr padl už v Den D. Čísla popisují rozsah. Příběhy jako tento popisují cenu.