Kadet, který udeřil Stalina. Příběh vojáka, jenž provedl nemyslitelné za přítomnosti agentů NKVD

Oslava 10. výročí Velké říjnové revoluce na moskevském Rudém náměstí se stala svědkem události vpravdě historické výjimečnosti. Hlavní roli v ní hrál, kromě diktátora přezdívaného „Otec národů“, 30letý kadet Jakov Ochotnikov. Právě on totiž na kulisách Leninova mauzolea Stalinovi lidově řečeno „jednu fláknul“.

Trockista Ochotnikov a jeho pomsta Stalinovi

Jakov Ochotnikov byl hrdinou bolševické revoluce a občanské války. V jejím průběhu prošel jak skutečnými boji, tak zkušenostmi s velícími posty. Problémem a stopkou pro jeho další vojenskou kariéru v Rudé armádě však byla skutečnost, že byl zapáleným Trockistou. Svým politickým smýšlením se navíc nikterak netajil.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY

Jakožto řadový kadet Frunzeho vojenské akademie byl spolu s dalšími poslán 7. listopadu 1927 na Rudé náměstí. Kadeti tam měli posílit bezpečnost oslav 10. výročí Říjnové revoluce. Stalin u toho na balkoně Leninova mauzolea samozřejmě nemohl chybět. O jeho osobní bezpečnost se starali agenti NKVD.

Incident na Rudém náměstí aneb překvapení pro Stalina

Ochotnikov a dva další kadeti, Vladimir Petenko a Arkady Geller, byli vybráni, aby hlídali širší vedení strany přímo u mauzolea. A právě v tu chvíli začaly problémy. Kadeti dorazili na místo se zpožděním, a proto je na tam nechtěl jeden agent NKVD vpustit. Kadeti jej odstrčili a pokračovali dále směrem k tribuně, kde stáli členové nejvyššího vedení strany včetně Stalina.

Další agenti, kteří v nich ale v tu chvíli viděli útočníky, se na ně vrhli a začala strkanice. V nastalém zmatku se Ochotnikovovi podařilo z chumlu uniknout, přiskočil přímo ke Stalinovi a udeřil jej do zad s větou: „O co jde? Přišli jsme vás přece chránit!“ Ochotnikov chtěl přidat i druhou ránu, kterou už ale agenti zastavili a zpacifikovali jej.

Trest pro Ochotnikova byl přísný, přišel ale se zpožděním

Při hledání důvodů, proč nebyl Ochotnikov na místě zastřelen, je třeba si uvědomit, že v roce 1927 ještě neměl Stalin tak neomezenou moc jako v pozdějších letech. Proto, když došlo k tomu, že se za kadety postavil ředitel akademie Roberts Eidemanis, Stalin na přísném potrestání netrval. V té době si ještě nemohl dovolit otevřený konflikt s armádou.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY

Nic z toho ovšem neznamená, že by snad Stalin na událost zapomněl. Ochotnikov sice dokončil vojenskou akademii, a dokonce se stal ředitelem výzkumného Institutu pro design leteckých továren (GiproAviaProm). Stalin však upevňoval svoji moc a v roce 1932 byl Ochotnikov obviněn z kontrarevolučních aktivit, vyloučen ze strany a odeslán na Dálný východ coby vedoucí skladu.

Stalinův „velký teror“ už se mu stal ale osudným. V roce 1936 byl zatčen, převezen do Moskvy a 8. března 1937 zastřelen za „organizaci atentátu na Stalina a Vorošilova“. Dne 12. června potom na popravišti skončili i lidé z vedení vojenské akademie, kteří jej v roce 1927 podpořili. Nutno podotknout, že není zřejmé, do jaké míry jeho zatčení a popravu nařídil sám Stalin a do jaké míry jej zlikvidoval systém bez jeho zvláštního osobního přičinění.

Zdroj: RussiaBeyond