Prozkoumejte 10 překvapivých faktů o jedné z nejdelších a nejbrutálnějších kampaní první světové války. Ani v této bitvě nešlo vše podle plánu.
V první světové válce patřila bitva u Verdunu, která se táhla od 21. února do 18. prosince roku 1916, k nejdelším a nejkrvavějším konfliktům. Ke konci se ztráty (mrtví a zranění) počítaly na asi 400 000 pro Francouze a 350 000 pro Německou armádu. Celkem přišlo o život na 300 000 lidí.
1. Bitva o Verdun měla plnit úlohu mlýnku na maso
Bitvy první světové války byly většinou započaty s taktickými cíli a až poté přecházely do patových situací. Bitva o Verdun však byla od počátku vedena s cílem co nejvíce zdecimovat francouzskou armádu. Na konci roku 1915 totiž německý generál Erich von Falkenhayn napsal memorandum císaři Wilhelmovi II., ve kterém tvrdil, že válku vyhraje pouze tím, že francouzské armádě způsobí masové ztráty a podlomí její vůli bojovat, což by přimělo Brity žádat o mír.
2. Bitva zahrnovala devastující použití dělostřelectva
Obě strany během 10 měsíců vypálily 40 až 60 milionů granátů. „Dorazil jsem tam se 175 muži,“ napsal Francouz, jehož jednotka se stala obětí německého dělostřeleckého útoku u Verdunu. „Odešel jsem s 34 muži, z toho bylo několik napůl šílených… Když jsem na ně mluvil, vůbec nereagovali.“
3. Verdun měl symbolickou hodnotu pro obě strany
Verdun byl mezi posledními starobylými městy, která padla během porážky Francie ve francouzsko-pruské válce v letech 1870–71. Falkenhayn věděl, že jeho pád by způsobil vážnou újmu francouzské morálce. Město mělo také pro Němce historickou hodnotu, a to díky Verdunské smlouvě z roku 843 n. l., která rozdělila Karolinskou říši (označení pro závěrečnou fázi v historii raně středověké Franské říše) a vytvořila jádro toho, co se později stalo Německem.
4. Francouzské letectvo zahrnovalo i americké piloty
Německo převzalo vládu nad oblohou během raných fází bitvy, ale karty se obrátily poté, co Francouzi shromáždili 226 letadel a zorganizovali je do jedněch z prvních stíhacích perutí v historii. Jednou z nejznámějších letek byla eskadra Lafayette, jednotka složená převážně z amerických pilotů.
5. Francouzi udržovali obranu díky Svaté cestě
Kvůli nedostatku bezpečných železnic a neustálému nepřátelskému bombardování byli Francouzi nuceni spoléhat se na osamocenou, 6 metrů širokou silnici, kterou Verdun zásobovali. Po převzetí velení francouzských sil na konci února 1916 generál Philippe Pétain podnikl kroky k udržení jediné zásobovací cesty. Silnice byla později přejmenována na La Voie Sacrée (Svatá cesta).
6. Německý útok Francouze zaskočil
Němci, kteří využívali členitý terén, aby zakryli své manévry, strávili sedm týdnů výstavbou nových železničních tratí, montáží těžkých betonových bunkrů pro ubytování vojáků a skladováním více než 1 200 děl. Navzdory masivnímu inženýrskému projektu, který probíhal přímo pod jejich nosem, nebyli Francouzi na německý útok připraveni. Většina posádek pevností obklopujících Verdun byla přesunuta na potřebnější místa.
7. Obsazení klíčové pevnosti bez jediného výstřelu
Německé síly se 25. února přiblížily k pevnosti Douaumont. Douaumont by byl za normálních okolností téměř nedobytný, ale jeho posádka byla pár měsíců před bitvou zredukována na pouhých 57 mužů. Malé skupině Němců se pod vedením poručíka Eugena Radtkeho podařilo projít jejími podzemními komnatami a obklíčit francouzské obránce. Brzy zajali celou posádku, aniž by utrpěli jedinou oběť nebo vystřelili.
8. Bitva na Sommě pomohla zvrátit německý tlak
Spojenci, pobídnutí prosbami francouzského generála Josepha Joffra, zahájili 1. července 1916 nákladný útok na řeku Somme. V kombinaci s ruskou Brusilovovou ofenzívou, která vedla k zajetí stovek tisíc rakousko-uherských vojáků na východní frontě, donutil útok Němce v rozhodujícím okamžiku stáhnout muže a dělostřelectvo ze sektoru Verdun. Němci přesto pokračovali v útocích na Verdun, ale jejich oslabení využili Francouzi a odpověděli protiútokem. Než bitva v prosinci skončila, získali Francouzi zpět své ztracené pevnosti.
9. Bitva zanechala devět francouzských měst v troskách
Deset měsíců ostřelování vedlo k úplnému zničení blízkých měst Beaumont, Bezonvaux, Cumières, Douaumont, Fleury, Haumont, Louvemont, Ornes a Vaux. Tato města nebyla nikdy obnovena, ale stále se objevují na francouzských mapách, a jsou dokonce spravovány nevolenými dobrovolnými starosty.
10. Neidentifikovatelní byli umístěni do Douaumont
Navzdory německému plánu na vykrvácení Francie měly obě strany zhruba stejné ztráty. Německý počet obětí dosáhl circa 143 000, zatímco Francouzi přišli asi o 162 000 lidských životů. Vzhledem k tomu, že kvůli dělostřeleckým výbuchům bylo mnoho mrtvých neidentifikovatelných, byla většina nalezených těl umístěna do kostnice Douaumont, která obsahuje kosti nejméně 130 000 francouzských a německých vojáků.
Je podle vás efektivnější „mlýnek na maso“, nebo zákopová válka?