Winston Churchill byl nepochybně mimořádný státník, ale jeho vojenská rozhodnutí už lze vnímat přinejmenším jako sporná. Operace Unthinkable by bezesporu vyvolala další světový konflikt.
Winston Churchill své politické posty střídal s umístěními u válečného námořnictva. V průběhu první světové války byl prvním lordem admirality, tedy prakticky velitelem Royal Navy. Za druhé světové války jako premiér prosazoval řadu neotřelých operací. Od vylodění v Jugoslávii přes invazi na Sicílii až po nemyslitelnou operaci Unthinkable. Všechny měly v pozadí Winstonovu averzi vůči komunismu a Josifu Stalinovi.
Málem ho to stálo kariéru
První lord admirality Churchill za Velké války prosadil dardanelskou operaci, jejímž cílem byl průliv Dardanely, osmanská flotila a hlavní město Istanbul. Akce se nezdařila, invazní armáda uvázla na několik měsíců na malém předpolí a nakonec ustoupila. Navíc vážně ohrozila Winstonovu kariéru – údajně podcenil okolnosti a cíl byl příliš velikášský. On sám oponuje tím, že mu nebyly poskytnuty dostatečné síly. V každém případě se jedná o největší kaňku jeho kariéry.
Během druhé světové války měl výrazný podíl na invazi na Sicílii a do Itálie, ale operace je sporná z hlediska využití sil. V pozadí zřejmě stálo lavírování ohledně vyčerpání Německa i SSSR. Vzhledem ke zrychlujícímu se postupu Rudé armády začal prosazovat invazi do Jugoslávie namísto západní Evropy. Důvodem byla snaha nepustit Sovětský svaz do střední Evropy. Tento plán byl Američany označen jako příliš riskantní a obtížný.
Churchill považoval komunismus za největší nebezpečí 20. století. Názor, o kterém nebyl schopen přesvědčit amerického válečného prezidenta Roosevelta. Toto přesvědčení vyplývalo již z britské politiky 20. a 30. let. Premiér vyvíjel maximální snahu zachránit Polsko před sovětským vlivem, což se mu především kvůli Rooseveltovi nepovedlo. Ten uvěřil Stalinovým slibům a osud Polska byl zpečetěn.
Útok na sovětské síly
Churchill nejspíše ztráty Polska velmi litoval a cítil i vinu (to ještě netušil, že dojde i na Československo). Ještě před koncem války v Evropě zadal generálnímu štábu požadavek na vytvoření plánů operace, která měla zajistit vytlačení SSSR ze střední Evropy. A to především z Rudou armádou okupované části Německa a Polska.
Operace Unthinkable měla začít 1. července roku 1945 masivním Spojeneckým útokem britských, amerických, polských, a dokonce i německých sil proti sovětským pozicím. Nešlo však o svržení režimu v Sovětském svazu, ale o jeho vytlačení z okupovaných území. Nebezpečí spočívalo v tom, že riskovaly zatažení hlouběji na sovětské území a musely by čelit hrůzám ruské zimy.
Teoreticky šance moc velké nebyly. Sověti měli asi 170 divizí, zatímco západní Spojenci jich měli jen 47. Dokonce i přezbrojení německého Wehrmachtu a SS by přidalo jen deset dalších divizí. Bylo pravděpodobné, že se Sověti spojí s Japonci, ačkoliv mělo být Japonsko, dle dohod z Jalty, sraženo na kolena ofenzívou sovětských vojsk na Dálném východě.
Válka, která nakonec nebyla
Spojenci měli určité výhody. Sověti mohli stěží uživit svou armádu v horkém létě roku 1945. Při útoku na Berlín SSSR poprvé pocítili nedostatek živé síly. Zálohy postupně docházely a válka v Evropě pro ně skončila v pravý čas. Plánovači vnímali výhodu i v letectvu, které bylo výrazně silnější než to sovětské. Poslední devizou bylo vlastnictví atomové zbraně. Stalin o její existenci neměl tušení a už vůbec nevěděl, že Američané mají pouze dvě.
Operace nakonec zůstala pouze v generálním štábu. Churchill prohrál volby v červnu 1945 (ve funkci však zůstal až do 27. července), a i kdyby zůstal u moci, je nepravděpodobné, že by nově nastoupivší prezident Harry S. Truman tento plán podpořil. Operace tedy zůstává jen dalším „co kdyby“ z druhé světové války. Stalin po Jaltské konferenci pouze prohodil k Žukovovi: „Ten Churchill je schopen opravdu všeho.“ Sověti tak možná něco tušili.
Jaký máte názor na tuto událost vy?
Zdroj: Nationalinterest
Galerie
Události
|
PŘEČTENÍ: 29967
Události
|
PŘEČTENÍ: 30931
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 25048
