Slavný indiánský náčelník Tecumseh padl u Moravského města v Kanadě. Před bitvou si potřásl rukou s každým britským vojákem, po jejichž boku bojoval se svými rudými bratry.
Tecumseh, přesvědčivý řečník, respektovaný válečník, schopný generál a laskavý muž. Takto se do historie zapsal legendární náčelník indiánského kmene Šavanů, který se postavil proti vyvražďování původních obyvatel Ameriky a zasloužil se o sjednocení indiánských kmenů v jednu konfederaci. Věřil totiž, že nadvládě bílých mužů budou Indiáni moci předejít, pokud budou spolupracovat. Byl také jedním z mála indiánských vůdců, jenž se snažil s bělochy domluvit rozumně, bez zbytečného krveprolití. Jeho úspěchy však byly krátkodobé.
Budoucího náčelníka vychovávali starší sourozenci
Náčelník Tecumseh, jehož jméno se často překládá jako Letící šíp, Zářící hvězda či Horský lev chystající se ke skoku, se narodil roku 1768 na území dnešního severního Ohia. V pouhých 6 letech přišel o otce, který byl zabit bělochy. Tecumsehův otec patřil ke skupině bojovníků vedených náčelníkem Cornstalkem (v překladu Kukuřičný klas), jehož pozdější smrt v roce 1777 prudce vyostřila konflikt mezi Indiány a Američany. Ale zpět k Letícímu šípu. V roce 1769 mladého indiána opustila také jeho matka, příslušnice kmene Kríků, která se odebrala i se svým kmenem do Missouri.
Pod vedením svých starších sourozenců se budoucí náčelník učil kodexu poctivosti, dřevorubectví, lovu i boji. Poté, co byl adoptován náčelníkem Šavanů, Blackfishem, dospíval po boku několika bělošských dětí, které Blackfish zajal. Území Šavanů se však brzy dostalo do hledáčku amerických dobyvatelů. Nájezdy doprovázené rabováním i vražděním výrazně prohloubily Tecumsehovu nenávist k bělochům, jež mu byla od narození vštěpována jeho matkou.
Když mu bylo asi 14 let, doprovázel Blackfishe při sérii útoků na Američany. Právě při těchto nájezdech se však Tecumseh stal svědkem toho, jak se krutost jeho rudých bratrů vůči nepřátelům zas tak neliší od bělošských praktik. Právě tehdy také zjistil, že slova mohou být stejně mocná, či dokonce mocnější než zbraně. V pouhých 16 letech se Tecumseh, v té době ještě v roli jednoho z nejmladších klanových bojovníků, ostře ohradil proti mučení a svým rudým bratrům řádně domluvil.
Jeho proslov byl podle všeho tak vášnivý a přesvědčivý, že počínaje tím dnem se již nikdo z kmene neodvážil v jeho přítomnosti zajatce mučit. Pro bezbranné, zejména pro ženy a děti, se místo pod ochrannými křídly budoucího náčelníka Zářící hvězdy našlo vždy.
Postavil se proti předním indiánským náčelníkům
Po skončení války zůstal Tecumseh ještě několik let nájezdníkem a účastnil se menších výprav proti bělochům. V září 1792 zemřel jeden z jeho starších bratrů. Ačkoliv byl Tecumseh jedním z nejmladších bojovníků z celého kmene Šavanů, byl zvolen do čela své skupiny. Po úspěšném uzavření příměří s Kríky na jihu se Tecumseh vrátil na výzvu jednoho z hlavních náčelníků do Ohia, kde vedl v červnu 1794 neúspěšný útok na pevnost Fort Recovery.
V srpnu téhož roku pak Tecumseh stanul v čele mužů a postavil se generálu Anthony Waynovi. V bitvě u Fallen Timbers byli však indiánští nájezdníci poraženi, přičemž Tecumseh přišel o dalšího bratra. Na Waynovu výzvu se poté sešli přední indiánští náčelníci na mírových jednáních v Greenville v Ohiu. V té době se Tecumseh sice ještě zdržoval veškerých politických klání, ovšem to se mělo brzy změnit.
Když byla v roce 1795 sjednána Greenvillská smlouva, odmítl ji uznat. A není se čemu divit, oni „míroví náčelníci“ totiž odevzdali Američanům půdu, o které neměli právo rozhodovat. Tecumseh byl počínáním náčelníků velice rozhořčen a tvrdil, že půda je stejně jako vzduch a voda společným majetkem všech indiánů. Doktrína postavená na ideji společného vlastnictví se pak stala základem jeho politiky.
Vysloužil si uznání nepřátelských vojsk
I částečně díky jeho vynikajícím řečnickým schopnostem získal Tecumseh roli indiánského mluvčího na velkých poradách v Ohiu, v Urbana a v Chillicothe, kde byla indiánům přislíbena větší práva i férovější přístup. Kolem roku 1808 se pak Tecumseh usadil v oblasti dnešní Indiany a spolu se svým bratrem Tenskwatawou, jehož jméno znamená v překladu Otevřené dveře, usiloval o sjednocení indiánských kmenů. Jak již bylo řečeno, Tecumseh byl opravdu schopným řečníkem, který si svými slovy dokázal podmanit nejednoho rudého náčelníka či bílého generála.
Ve snaze zabránit evropské expanzi, jež často připomínala spíše státem podporovaný holokaust, se mu podařilo přimět velkou část indiánských kmenů, aby se zřekly bělošských zvyků i zboží a skoncovaly s mezikmenovými válkami. Tedy, až na pár výjimek. Navzdory Tecumsehově přesvědčivé osobnosti přece jen některé kmeny sjednocení ve prospěch jednoty proti „bílému vetřelci“ odmítly.
Mezi svými následovníky, a nepřekvapivě také mezi nepřátelskými vojáky, byl Tecumseh považován za skvělého vojevůdce a respektovaného bojovníka. Jeho největší předností, ale s ohledem na dobu, ve které žil, také největší slabinou, byla pak jeho lidskost. Tecumseh byl velice spravedlivý a vzdělaný muž, který si úctu svých nepřátel nepochybně zasloužil. To stejné ovšem nelze říci o jeho bratrovi Tenskwatawovi, jenž byl vyhlášeným Prorokem. Nebo spíše blouznivým šarlatánem.
Pád konfederace zavinila hloupost jeho bratra
Indiáni byli odjakživa velice pověrčiví a tam, kde nestačila Tecumsehova silná slova, přicházely na řadu právě Prorokovy přesné předpovědi a mystiky. Tenskwatawa strávil dost času mezi bělochy, a tak byl velice zběhlý například v astronomii. Popularitu mezi indiány pak získal zejména díky přesné předpovědi úplného zatmění Slunce. Ovšem nenechte se mýlit, s největší pravděpodobností se Prorok o zatmění nedozvěděl někde z hůry, nýbrž z amerických novin.
Jeho bratr, náčelník Tecumseh, totiž kromě studování mírových smluv také velice bystře sledoval bělošský tisk. Ony prorokovy „schopnosti“ měly totiž Tecumsehovi pouze krajně asistovat v budování indiánské konfederace. Ovšem Tenskwatawa se v záchvatu jakéhosi náboženského blouznění dopustil závažného pochybení, v jehož důsledku bylo nakonec Tecumsehovo dlouhodobé úsilí o život v míru zcela zničeno.
V roce 1811, za Tecumsehovy nepřítomnosti, vedl Tenskwatawa dosud neporažené multikmenové indiánské vojsko proti guvernérovi Harrisonovi ve snaze dosáhnout bůh ví čeho. Guvernér byl však na podobné manýry více než připraven a indiánská armáda byla během několika hodin rozprášena. Harrison si na své konto připsal až příliš snadné vítězství, přičemž indiánská krev prolitá v bitvě u Tippecanoe dopomohla Harrisonovi k úspěšné politické kariéře. A nakonec i do křesla prezidenta Spojených států.
Tecumseh uprchl do Kanady, kde po boku Angličanů a generála Isaaca Brocka bojoval v Angloamerické válce. Účastnil se například dobytí Detroitu, načež mu Britové, ohromeni jeho vůdcovskými schopnostmi, propůjčili hodnost generála britské armády. Tecumseh zemřel 5. října roku 1813 v bitvě u kanadské Temže. Po jeho smrti se přežívající zbytky indiánské konfederace nadobro rozpadly.
Indiánský náčelník Tecumseh je dodnes opěvován jako hrdina a jeho jméno patří neodmyslitelně k americké historii. Proto není divu, že ještě dnes najdeme na světě mnoho lidí s prostředním jménem Tecumseh. Ostatně podle náčelníka byl pojmenován i proslulý americký generál Willian Tecumseh Sherman, jenž za americké občanské války stanul v čele Severu.
Které další významné indiánské náčelníky znáte?
Zdroj: Britannica, History
Výcvik a cvičení
|
PŘEČTENÍ: 20681
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 20541
