Nálet svazu tisíce bombardérů na Kolín | ArmádníZpravodaj.cz

Nálet tisíce bombardérů zažilo během války jen jediné město. Proud bomb rozpoutal peklo na zemi

Během 2. světové války bylo důležité omezit ztráty vlastních bombardérů. Proto vznikl plán náletů tisíce bombardérů, který měl rozdrtit nejen cíle, ale i obranu nepřítele
i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Náletem s největším počtem bombardérů 2. světové války byl britský útok na německý Kolín nad Rýnem 30. května 1942, kdy bylo vysláno více než 1 000 bombardérů, aby během jediného nočního útoku zničily tamní chemické závody a zbrojovky.




Britský podnik

Bombardovací nálet se uskutečnil ještě předtím, než americká armáda vybudovala v Evropě svojí slavnou 8. leteckou armádu. Británie v roce 1942 již těžila z amerického průmyslu a jeho dodávek, ale její bombardovací síla byla stále omezená kvůli přetrvávajícím následkům bitvy o Británii a také kvůli pravidelným náletům nad územím okupovaným Německem.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Anglické síly tak měly k misím připraveno pouze 416 bombardérů první linie. Maršál letectva Arthur Travers Harris, velitel Bomber Command Royal Air Force, musel rozhodnout, jak tyto bombardéry co nejlépe využít. Každá mise nad územím Třetí říše měla za následek ztrátu letounů, které se Británie snažila nahradit, ale každé zrušené bombardování umožnilo Německu vyrobit v nepoškozených továrnách více zbraní, včetně bombardérů a stíhaček.

Příliš nebezpečné malé mise

Harris přišel s dvěma plány, jak dostat více bomb na cíl, a přitom snad ztratit méně bombardérů. Vycházel z toho, že na každém cíli je pevně stanovený počet protiletadlových zbraní a relativně odhadnutelný byl i počet německých stíhaček, které budou během náletu schopny na místo doletět.

První Harrisova varianta předpokládala, že RAF své bombardéry rozdělí na menší svazy a bude soustředit několik menších náletů na jeden cíl. Tím by se omezil počet bomb, které by byly shozeny na každý cíl během každé vlny. Navíc by to umožnilo obráncům vzpamatovat se, zaměřit se na méně letadel a způsobit tak RAF větší ztráty.


iZdroj fotografie: Uživatel OTGRD / Creative Commons / CC BY-SA

Nebo mohl změnit bombardovací doktrínu podle druhé varianty: vyslat ohromné množství bombardérů najednou na jeden cíl. Sice by to přilákalo všechny stíhače v oblasti a byly by snadným cílem pro protivzdušnou obranu cíle, ale to by bylo vyváženo omezeným časem, který by bombardéry nad cílem strávily a přetížením německé protiletecké obrany.

Takže místo toho, aby němečtí obránci museli odrazit několik bombardérů nebo pár desítek letadel, odpočinout si a přezbrojit a pak to udělat znovu, museli by se bránit proti mnoha stovkám letadel najednou. Tento plán se leteckému maršálovi zamlouval daleko více. Nazval jej „proud bombardérů“.

Kolín nad Rýnem – jasný cíl

Harris vypracoval plán poslat nejen 416 bombardérů první linie, ale také všechny dostupné bombardéry druhé linie, a dokonce i cvičné bombardéry nad jediný cíl. Které město mělo mít tu čest? Kolína nad Rýnem. Město bylo centrum chemického a strojírenského průmyslu. Sídlila zde například evropská továrna firmy Ford, chrlící pro Wehrmacht statisíce nákladních vozů.

Dohromady mělo být nad centrum Porýní vysláno 1047 bombardérů, které měly udeřit v rozmezí pouhých 90 minut a vytvořit nepřetržitý proud bomb. Premiér Winston Churchill misi schválil.

A tak byla v nocí z 30. května na 31. května 1942 zahájena operace Millennium. Více než 1 000 letadel (přesně 1046) svrhlo na Kolín nad Rýnem téměř 1 500 tun bomb, které poškodily 2,5 kilometrů čtverečních města a ochromily průmyslovou výrobu. Průměrně každé dvě sekundy vybuchla jedna bomba. Británie ztratila 43 bombardérů, což znamená, že se z operace Milénium vrátilo 1 003 bombardérů.


iZdroj fotografie: Public Domain

Nálet připravil o domov přibližně 45 000 Němců a 469 jich bylo zabito. Pro spojenecké velitele to stálo za ten risk. Koneckonců Británie utrpěla podobné ztráty při jednorázových nočních náletech na Londýn v roce 1941, takže se rozhodně nerozplakali a nermoutili nad mrtvými německými civilisty. A co bylo pro Británii ještě lepší, oněch 40 při náletu sestřelených letadel představovalo ani ne 4 % všech nasazených strojů.

Vlna kritiky neustala do dnes

Nálet se však tehdy neobešel bez kritiky, která přetrvává do dnes. Strategické bombardování nebylo během 2. světové války přesné a noční nálety musely být podnikány proti městům, nikoliv proti jednotlivým cílům. Mnoho britských bombardérů v roce 1942 stále používalo pumový zaměřovač Course Setting Bomb Sight z první světové války, a dokonce ani ty s britským pumovým zaměřovačem Mark XIV nedokázaly zaměřit jednotlivé budovy.


iZdroj fotografie: RAF / Public Domain

Nálety Královského letectva nad Německem měly v průběhu války průměrné ztráty 5 procent strojů na misi, takže utrpět 4 procenta ztrát a zároveň zlikvidovat cíl během jediné mise byl velmi dobrý výsledek. Jak Churchill telegrafoval prezidentu Franklinu D. Rooseveltovi: „Doufám, že jste byl s naším masovým leteckým útokem spokojen… čeká vás ještě spousta dalších.“

Žádný další útok s vlnou více než tisíce bombardérů jako byl útok na Kolín nad Rýnem se již nekonal. Například kontroverzního náletů na Drážďany v roce 1945 se zúčastnilo více než 700 bombardérů.

Zdroj: WeAreTheMighty

Diskuze Vstoupit do diskuze
61 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
4/5 (80%) 985 hlasů
Nahlásit chybu
Události247.cz
Podle Hostomského nemá cenu testovat všechny děti. Maximálně by se měla testovat jedna konkrétní skupina
VědaŽivě.cz
Vyčistěte obrazovku vašeho počítače v cuku letu, efektivně a účinně. Existuje jediný správný návod
JakZdravě.cz
9 zajímavostí o banánech, které v reklamách nenajdete. Jejich síla sahá od prevence rakoviny, infarktu až po zažívací potíže a křeče
adbz.cz
Postarejte se správně o odkvetlé tulipány, většina zahrádkářů chybuje. S tímto postupem budou na jaře chloubou vaší zahrady