Chudí miliardáři: Nejhorší případy hyperinflace ve válkou zdevastovaných a byrokracií zmítaných zemích. Ještě není tak zle

Od roku 1900 bylo zaznamenáno více než 55 případů vražedné hyperinflace, kdy ceny rostly nekontrolovatelnou rychlostí, a to minimálně o 50 % měsíčně.

i Zdroj fotografie: Uživatel Mili / Public Domain
                   

Hyperinflace je často příznakem již existujících krizí a obecně je považována za výsledek vládní neschopnosti. Nese s sebou řadu vážných důsledků nejen pro stabilitu politických a vládních institucí, nýbrž také pro stabilitu samotného národního hospodářství. Napříč historií byla hyperinflací zasažena řada zemí, zejména v důsledku válek a poválečných reparací, jež strhly jejich ekonomiku a narušily křehkou podstatu peněz coby symbolu základních sociálních reálií. Ve všech případech, které si uvedeme, bylo k ukončení hyperinflace nutné zavést novou měnu.

Německo v meziválečném období (1922–⁠1923) 

V listopadu roku 1922 neuhradilo Německo určené poválečné reparace, načež spojenecká vojska reagovala vtrhnutím do Porúří. Jedné z nejvýznamnějších průmyslových oblastí země. Německu byla tehdy zabavena značná část průmyslové produkce. Výmarská vláda si samozřejmě nenechala tento tvrdý zákrok líbit a uvedla v platnost nenásilnou obrannou politiku „pasivní rezistence“.  

Hyperinflation in Germany, 1923. Some people used money as fuel.

Zveřejnil(a) Historical Pics dne Úterý 23. září 2014

Výměnou za stálý příjem odmítali němečtí dělníci pracovat a stranili se rovněž jakékoliv spolupráce s cizími vojsky. A jak vláda zvládla vyplácet dělníkům mzdy, když neměla na zaplacení reparací? Docela jednoduše. Tiskla totiž další a další peníze. Původně mělo jít pouze o dočasné opatření, v takovém případě by možná bylo Německo schopno situaci nakonec ukočírovat, avšak s pokračující okupací se dostávalo do oběhu stále větší množství peněz.  

Centrální banky využívaly k tisku bankovek téměř 1 800 tiskařských strojů, přičemž do celého procesu bylo zapojeno více než 33 papíren a 133 dalších společností. V důsledku toho letěly ceny vzhůru závratnou rychlostí. Bochník chleba, který stál ještě v lednu 1923 pouze 250 říšských marek, se do listopadu 1923 vyšplhal na 200 000 milionů. Za hotovost, jež byla v roce 1923 potřeba k nákupu jediného vejce, byste v roce v roce 1918 pořídili na 500 miliard vajec. A to už jsou docela šokující čísla. 

Krize poválečného Maďarska (1945–⁠1946) 

Přestože Výmarská republika slouží většinou jako hlavní historický příklad, dosud zcela nejvyšší zaznamenaná hyperinflace postihla po druhé světové válce tehdejší Maďarské království. V roce 1944 se v zemi utkala německá a ruská vojska, která poškodila téměř 90 % její průmyslové kapacity. Doslova zdevastovala ekonomiku celého království. Část produkce byla navíc zabavena nacisty, kteří měli v úmyslu využít zisk z uherského průmyslu k zaplacení poválečných reparací.  

Aftermath of Hyperinflation….happened in 1946 in Hungary…but can happen anytime anywhere soon…just looking at the state of play in the World

Zveřejnil(a) Zoltan Papp dne Pátek 25. března 2011

V důsledku hospodářského kolapsu došlo k prudkému nárůstu cen, což se vláda snažila omezit zvýšením oběhu peněz. Situace však byla natolik kritická, že každých 15 hodin došlo ke zdvojnásobení cen. Pokud jste v září 1945 zaplatili 379 pengő, v červenci 1946 vás ta samá věc stála neuvěřitelný 1 bilion pengő. Samozřejmě nuly nelze psát donekonečna, a tak bylo pengő brzy nahrazeno nominály Mpengő a Bpengő. 

To však ani zdaleka neřešilo podstatu problému samotného. Vláda musela nakonec přestat s výběrem daní, neboť jediný den zpoždění ve výběru znamenal naprostou likvidaci hodnot příjmů, což vedlo ke vzniku dalšího nominálu „Adópengő“. Ovšem i přesto, že byl tento nominál indexován podle fluktuace inflace, nakonec také podlehl naprosto směšným cenám. 

Válkou zmítaná Jugoslávie (1992–⁠1994) 

Po letech provázených hospodářkou, ekonomickou i politickou krizí se již tak nestabilní Jugoslávie v roce 1992 nadobro rozpadla. Neutuchající válečné konflikty a série střetů vedly k rozvratu meziregionálního obchodu, v důsledku čehož prudce poklesla průmyslová výroba Svazové republiky Jugoslávie, federace Černé Hory a Srbska, která vznikla na malé části území dříve rozlehlého státu Jugoslávie.  

Yugoslavia, 1994, daily inflation of 65% By 1992, Yugoslavia consisted only of Serbia and Montenegro remained in after…

Zveřejnil(a) InstaForex Europe dne Úterý 21. dubna 2020

Zanedlouho pak utržila ekonomika (závislá na dovozu) novopečené federace další ránu, a to v podobě obchodního embarga uvaleného OSN. Nelze také opomenout těžkou byrokracii, jež v zemi panovala, a která si žádala k řešení nastalých problémů vynaložení naprosto neúměrných výdajů. S prohlubujícím se fiskálním deficitem se tak vláda musela uchýlit, nyní již zcela jistě nepřekvapivě, k navýšení peněžního oběhu.  

Měsíční míra inflace postupně vzrostla až na 313 milionů procent, přičemž ceny se zdvojnásobovaly každý den a půl. Ceny rostly tak absurdně rychle, že některé obchody v rámci zachování svých zásob úplně přestaly přijímat měnu dinár. Lidé tak byli v podstatě donuceni chodit nakupovat i obyčejné potraviny jako mléko a chléb na černý trh. 

Zkorumpovaná vláda tabákové velmoci (2007–⁠2008) 

Ekonomická situace v Zimbabwe naznačovala možnou hyperinflaci již dlouho předtím, než k ní skutečně došlo. Již od 60. let bojovala země s vysokou inflací, avšak v roce 1998 vyletěla roční míra inflace prudce nahoru a dosáhla hranice 47 %. Přičemž zvýšený cenový skok pramenil hned z několika faktorů. Mezi ty hlavní se bezesporu řadí vysoká míra institucionální korupce a aktivní financování druhé konžské války.

Opomenout však nelze ani pozemkové reformy, jež významně omezily průmyslovou a zemědělskou produkci, včetně pěstování vysoce ceněného tabáku. A stejně jako v již uvedených případech se z občanů stali chudí miliardáři, kteří byli v držení velké spousty peněz, ovšem jen s velmi malou hodnotou. Na svém vrcholu dosahovala denní míra inflace jen těžko uvěřitelných 98 %. Lidé se tak často uchylovali k výměnným obchodům a za holiče platili například potravinami. 

Jaké další příklady hyperinflace z historie znáte?

Zdroj: History

Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články