Největší odstřelovačské eso historie rozsévalo hrůzu mezi sovětskými vojáky. Postřílelo přes 500 nepřátel

Nejlepší odstřelovač na světě nepoužíval speciální zbraň s teleskopem. Stačilo mu jen jeho umění, bystrý zrak a dokonalá znalost terénu.

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Odstřelovači jsou součástí válečné historie již někdy od dob americké občanské války. Teprve ale až vynález bezdýmého prachu, pušek s velkým dostřelem a teleskopického hledí přinesl jejich rozmach. Velice se osvědčili v první světové válce, obávaní byli i v té druhé. I v moderních konfliktech se bez nich armády neobejdou. Kupodivu odstřelovač s nejvíce zářezy ale nebyl členem armády žádné vojenské velmoci.

Denně zastřelil až osm nepřítel

Není jím Rus Vasilij Zajcev, kterého veřejnost zná díky filmu Nepřítel před branami. Jedná se o Fina jménem Simo Häyhä, jemuž se podařilo zastřelit asi dvojnásobný počet nepřátel než slavnému Zajcevovi. A to během pouhých tří měsíců, kdy se účastnil války. V průměru zvládl zastřelit denně kolem pěti až osmi nepřátelských vojáků. Jeho bilance se nakonec vyšplhala na 505 zabití.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jeho příběh začal v prosinci roku 1939. Tehdy Sovětský svaz během takzvané zimní války napadl svého severního souseda Finsko. Häyhä sloužil v armádě již od roku 1925. Pro jeho skvělé střelecké výsledky v roce 1938 prošel výcvikem odstřelovače. Když pak začala válka, byl nasazen na frontě. Finové byli oblečení do bílé maskovací uniformy, která je skvěle kryla. Sovětští vojáci takovou výhodu neměli.

Bez teleskopického hledí

V boji používal pušku M28/30, což byla finská verze slavné pušky Mosin-Nagant. Býval také ozbrojený samopalem Suomi KP / -31. Zajímavé je, že Häyhä neměl na své zbrani namontovaný teleskopický zaměřovač. Používal klasická mířidla, se kterými se uměl bez problému trefit na vzdálenost 600 metrů. Klasická mířidla mu umožňovala zůstat při míření blíže k zemi. Nehrozilo ani, že by se od dalekohledu odrazilo světlo.

iZdroj fotografie: Uživatel Klokster / Creative Commons / CC BY-SA

Zásadně operoval sám mezi liniemi nebo na sovětské straně fronty. Byl však 6. března 1940 při přestřelce zasažen tříštivým nábojem do tváře a skončil v bezvědomí v nemocnici. Podstoupil mnoho operací a kvůli zranění se nemohl účastnit ani pokračovací války. Po válce se stal lovcem kachen a zemřel ve věku 96 let. Během války o něm často psaly noviny, které mu daly přezdívku Bílá smrt.

Zdroj: History Extra

Diskuze Vstoupit do diskuze
105 lidí právě čte
Zobrazit další články