Americký obrněný transportér M113 z 60. let se tak osvědčil, že z něj Ukrajinci vyvinuli zcela nový pro 21. století

Šedesát let starý americký obrněnec neměl na Ukrajině co pohledávat. Jenže M113 se ukázal jako stroj, který frontové jednotky nechtěly vracet, ne kvůli pancíři, ale kvůli tomu, co se pod ním skrývalo: jednoduchá konstrukce, velký vnitřní prostor, snadná opravitelnost a pásy, které projely bahnem, jímž kolové transportéry uvízly. Právě tahle „provozní filozofie“ se stala zadáním pro něco úplně nového. Soukromá firma UkrArmoTech, dosud známá kolovými obrněnci, postavila prototyp pásového transportéru Skif a 20. dubna 2026 ho podle Defence Express poslala na první tovární testy. Nejde o přestavbu starého amerického stroje. Jde o nový ukrajinský obrněnec, který si z M113 vzal to nejlepší a zbytek navrhl od nuly.

Proč M113 na Ukrajině přežil vlastní důchod

Když Spojené státy začaly Ukrajině posílat obrněnou techniku, M113 vypadal jako stopař z muzea mezi moderními Bradley a Stryker. Americký Pentagon potvrdil dodávku nejméně 300 kusů M113 a dalších 186 těžších Bradley. Jenže na frontě se ukázalo něco nečekaného: zatímco Bradley exceloval v přímém boji, M113 si našel vlastní niku. Převoz pěchoty, logistika, evakuace raněných, přesun munice, všude tam, kde bylo potřeba rychle projet rozbitým terénem, naložit a odjet.

Výrobce BAE Systems u rodiny M113 dlouhodobě zdůrazňuje jednoduchou konstrukci, velký vnitřní objem a snadné používání. Na ukrajinské frontě se to přeložilo do praxe: mechanici opravovali poškozené kusy přímo v poli, pásy zvládaly obleve a jarní bahno, kde kolové transportéry zůstávaly stát, a vnitřní prostor pojal víc vojáků i materiálu než většina konkurentů ve stejné váhové kategorii. Přes 500 vizuálně potvrzených ztrát M113 podle OSINT databáze Oryx přitom neukazuje na selhání stroje, spíš na to, jak intenzivně a blízko fronty ho Ukrajinci nasazovali.

Co je Skif a čím překonává předlohu

Generální ředitel UkrArmoTech Hennadij Chirhij pro Defence Express popsal tři impulzy, které firmu přiměly založit samostatné konstrukční oddělení pro pásovou techniku: potřebu masového množství jednoduché pásové platformy, horší chování kol v bahně a vyšší zranitelnost pneumatik vůči minám a střepinám. Ukrajinské ministerstvo obrany pak formulovalo požadavek jasně, nový stroj musí M113 překonat v ochraně a palebné síle, ale nesmí ho podlézt v průchodnosti.

Výsledkem je patnáctitunový pásový transportér s parametry, které M113 nikdy neměl:

• Balistická ochrana: STANAG 4569 úroveň 4 čelně, úroveň 3 z boků a zezadu
• Protiminová ochrana: úroveň 3a/3b se zesíleným dnem
• Výzbroj: dálkově ovládaný bojový modul s kulometem ráže 12,7 mm nebo 14,5 mm a spřaženým 7,62 mm
• Elektronika: komunikační a navigační systémy, situační povědomí, prostředky elektronického boje
• Komfort a přežití: klimatizace, filtračně-ventilační jednotka
• Pohon: motor o výkonu 360 koní (přibližně 268 kW)

Prototyp má hliníkový korpus, ale firma otevřeně připouští, že sériová verze může přejít na pancéřovou ocel, kvůli exportním omezením u výrobců pancéřového hliníku. To by změnilo hmotnost i ladění podvozku. Důležitější než materiál korpusu je ale koncepce: Skif je od začátku navržen jako základ rodiny vozidel pro různé role, ne jako jednorázový transportér.

Lehký transportér, ne konkurent Bradley

Srovnávat Skif s Bradley nebo CV90 by bylo jako stavit dodávku proti náklaďáku, obojí jezdí, ale dělají jinou práci. Bradley M2A4E1 je třicetitunové bojové vozidlo pěchoty s aktivní ochranou a digitální architekturou. CV90 MkIV váží 35 až 38 tun, nabízí až 1 000 koní (přibližně 746 kW) a přípravu na systém aktivní ochrany. Obě platformy jsou navrženy pro přímý kontaktní boj.

Skif se svými patnácti tunami míří jinam. Je to levnější, lehčí a masověji vyrobitelná platforma pro převoz, podporu a logistiku, přesně ta role, ve které M113 na Ukrajině zářil. Rozdíl je v tom, že Skif do ní vstupuje s ochranou a elektronikou, které odpovídají bojišti zamorenému FPV drony a minami. Analytici britského think-tanku RUSI popisují FPV drony jako primární zdroj opotřebovávacích ztrát na obou stranách fronty. Skif na to reaguje prostředky elektronického boje a situačního povědomí, detailní konfigurace rušičů a senzorů ale zatím nebyla zveřejněna.

Signál z ukrajinského zbrojního průmyslu

Skif není jen nový transportér. Je to důkaz, že se ukrajinský obranný průmysl za války posunul od nouzových improvizací k systematickému produktovému vývoji. Podle údajů ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany dosáhla kapacita domácího zbrojního sektoru v roce 2026 odhadovaných 55 miliard dolarů a přes 70 % loňských nákupů zbraní pocházelo z domácí produkce.

Současně ale Skif ukazuje limity. Firma počítá s až 60 % importovaných komponentů, sériové zahraniční uzly a agregáty od výrobců navazujících na linii M113. Ukrajina umí integrovat a vyvíjet, ale zůstává závislá na zahraničních dodavatelích materiálů a podsestav. Právě tady se otevírá prostor pro partnerské země. České ministerstvo obrany už potvrdilo průmyslovou spolupráci s Ukrajinou v obraně a Česko, Slovensko a Ukrajina mají od roku 2023 deklaraci o spolupráci na pásových vozidlech CV90. Domníváme se, že české firmy by mohly dodávat komponenty i pro lehčí platformu typu Skif, pokud se projekt dostane do série.

Cesta od prototypu k frontě

Chirhij otevřeně říká, že exportní rozhovory už probíhají a zájem zaznamenali i na zbrojních výstavách na Blízkém východě. Jenže mezi prototypem na továrním polygonu a sériovým strojem na frontě leží měsíce, možná roky zkoušek, úprav a rozhodování o finální konfiguraci. Veřejná objednávka od ukrajinské armády zatím neexistuje.

Tovární testy mají ověřit dynamiku, zatížení a mobilitu. Pak přijdou vojskové zkoušky, případný přechod z hliníku na ocel, ladění elektroniky. Skif je proto správnější vnímat jako válečný projekt s reálným potenciálem přejít do série, ne jako hotový produkt čekající na linku.

Někde na ukrajinském testovacím polygonu teď patnáctitunový stroj se jménem starověkého kočovníka drtí pásy do bláta, ve kterém jeho šedesátiletý americký předchůdce prokázal, že jednoduchost a průchodnost jsou na frontě víc než prestiž. Skif má šanci dokázat, že tahle lekce přežije i přechod do 21. století.