Legendy zlatého věku pirátství: Krvelační zločinci měli do dnešních filmových romantických hrdinů daleko

Piráti existovali již odpradávna, ohrožovali obchodní cesty starověkého Řecka a přepadávali římské lodě s nákladem obilí a olivového oleje. Nejvýznamnějšími piráty v Evropě v období raného středověku byli Vikingové. Mezi lety 1650 a 1720 pak působily napříč světovými oceány tisíce pirátů, v důsledku čehož jsou tato léta mnohdy označována jako „zlatý věk“ pirátství. Právě v tomto dramatickém období se zrodili jedni z nejslavnějších a nejhrůzostrašnějších pirátů v historii.

Nejznámější pirát v dějinách

Pravděpodobně nejproslulejším pirátem v dějinách se stal Černovous, a to navzdory tomu, že jeho život je obestřen spoustou záhad. Po smrti svého otce sloužil Černovous, vlastním jménem Edward Teach, v královském námořnictvu a údajně se účastnil války královny Anny: války o španělské dědictví, která probíhala v letech 1701 až 1714. Služba u námořnictva jej však nenaplňovala, a tak v roce 1716 změnil Edward svou kariéru a stal se pirátem.

Jméno Černovous si osvojil proto, že nosil velký černý plnovous. Pirát po 2 roky terorizoval pobřeží Severní Ameriky a Karibiku. Uloupil mnoho lodí, zavraždil spoustu námořníků a získal si pověst nejobávanějšího piráta zlaté éry. Ze všech sil se snažil budovat si svou hrozivou reputaci, v důsledku čehož se jeho nepřátelé často vzdávali bez boje. Roku 1718 přepadla Černovouse britská armáda a zavraždila jej. Jeho hlava byla setnuta a pro výstrahu ostatním pirátům vyvěšena na přídi britské lodi.

Pirátská královna z Jihočínského moře

Čeng Š’ znaly pod mnoha jmény, například Shih Yang, Čing Shih, paní Čing nebo Čeng Yi Sao. Čeng Š’ byla prostou kantonskou ženou, která se dokázala v jihočínské kultuře, orientované převážně na muže, dostat k moci a udržet si ji. Mladá žena opustila svou ne zrovna radostnou minulost a v roce 1801 se provdala za tamního slavného piráta Čeng I.

Manželům to spolu fungovalo skvěle, poměrně brzy tak dokázali vybudovat významnou flotilu loajálních pirátů a založit pirátskou konfederaci. Ta do roku 1804 sdružila 400 tamních lodí a na 70 000 mužů. V roce 1807 však Čeng I nečekaně zemřel a mladá Čeng Š’ ovdověla. Odmítla se vzdát své těžce nabyté autority a zanechat pirátství. Naopak usilovala o upevnění své mocenské nadvlády nad pirátskou konfederací, kterou si spolu se svým manželem po léta pečlivě pěstovala.

Čeng Š’ byla schopna udržet si věrnost pěti eskader konfederace. A té šesté, nejsilnější eskadře, za pomoci chráněnce svého zesnulého manžela, osobně velela. V té době měla jen samotná eskadra Rudé vlajky k dispozici 300 lodí a 20 000–⁠40 000 mužů. Její hrůzovláda však nemohla trvat věčně. Po válce s čínským námořnictvem a západními obchodníky přijala Čeng Š’ omilostnění pro sebe i své piráty a v dubnu 1810 se odebrala do ústraní. Čeng Š’ prožila dlouhý život, angažovala se v politice a zemřela v roce 1844 ve věku 69 let.

Pirát, který nebyl tak úplně pirátem

Patřil k nejslavnějším postavám zlaté éry, přesto někteří tvrdí, že William Kidd nikdy pirátem nebyl. Během několika málo let se však plavil napříč celým světem a zpočátku, než se sám uchýlil k pirátství, pronásledoval a lovil pirátské lodě. Nebo alespoň tak se jeho příběh traduje. O jeho raném životě toho moc nevíme, nicméně v 80. letech 16. století žil v New Yorku, který Britové právě získali od Holanďanů. V roce 1689 se pak připojil k francouzsko-anglické pirátské posádce v Karibiku. Spolu s dalšími členy posádky se vzbouřil, zmocnil se lodi a stal jejím kapitánem.

Během několika následujících let bojoval kapitán Kidd na britské straně proti Francouzům a Španělům, během čehož se zmocnil hned několika lodí. Zastával roli privatýra (korzára), tedy osoby podílející se na námořních válkách, která se však nedá považovat za příslušníka královské námořní flotily. Jedná se spíše o placeného soukromníka.

Kidd se nejvíce proslavil dopadením obchodní lodi Quedagh Merchant u západního pobřeží Indie v roce 1698. Na palubě lodi bylo obrovské množství zlata, stříbra, cenného hedvábí, saténu i dalšího indického zboží. Po zjištění, že byl označen za piráta, opustil Kidd v roce 1699 loď v Karibiku a odcestoval do New Yorku, aby očistil své jméno. Kapitán byl však zajat, paradoxně jedním z původních investorů jeho plaveb, a následně byl poslán zpět do Anglie. William Kidd byl odsouzen k smrti a za své zločiny byl pověšen.

Hrůzostrašný Černý Bart

Jestliže byl Černovous tím nejslavnějším pirátem, Bartoloměj Roberts byl zase tím nejúspěšnějším a rovněž nejhrozivějším. Jeho kariéra byla krátká, necelé 4 roky, přesto se však za tu dobu dokázal zmocnit více než 400 lodí, což je dosti ohromující počet. Dříve, než se Roberts stal kapitánem pirátské lodi, pracoval jako pomocný lodník u královského námořnictva, díky čemuž nasbíral bohaté námořnické zkušenosti.

U afrického pobřeží se však na palubu jeho lodi nalodil Howel Davis, další z významných pirátů tehdejší doby, a mladý námořník byl takřka donucen vstoupit do jeho posádky. Zpočátku se pirátství zdráhal, avšak poté, co byl Davis v roce 1719 zabit jen měsíc po Robertsově zajetí, začal se mladý pirát výrazně prosazovat. Během svého krátkého působení na pirátské lodi prokázal své námořnické dovednosti i superioritu, a tak jej posádka zvolila Davisovým nástupcem. 

Muž, který se stal známý jako „Černý Bart“, se plavil po mořích a raboval, kdekoli se objevil. Plundroval podél pobřeží Brazílie, i na severu, k francouzské kolonii Guyana. Poté pokračoval dále na sever a pronikl až k severoamerickému pobřeží, kde se mu podařilo utržit obrovské množství kořisti. U Newfoundlandu pak zajal dalších asi půl tuctu lodí. Dále se vydal drancovat do Karibiku, tam napadl a vyplenil vše, co mu přišlo pod ruku, včetně města Svatý Kryštof. Do roku 1721 Roberts téměř sám zastavil veškerou lodní dopravu do španělské metropole i z ní.

Je téměř k neuvěření, že se více než rok dokázal udržet ve vodách Karibiku, které se doslova hemžily námořnictvem. Řádění Černého Barta bylo ukončeno v roce 1722, kdy byl zabit britským královským námořnictvem u pobřeží Gabonu v západní části střední Afriky, zatímco členové jeho posádky byli příliš opilí na to, aby mohli loď bránit. V největším pirátském procesu, který se kdy konal, bylo poté oběšeno celkem 52 členů jeho posádky.

Smrtonosné pirátské duo

V listopadu 1720 stanula před soudem na Jamajce dvojice žen jménem Anne Bonny a Mary Read, obviněná z pirátství v Karibiku. Bohužel o jejich životě předtím, než se v srpnu 1720 pustily do pirátství, nejsou prakticky žádné informace. Avšak jak vypráví jejich příběh, cesty Mary Readové a Anne Bonnyové se zkřížily právě v roce 1720, kdy posádka Calico Jacka, proslulého a ostříleného piráta, napadla Mariinu loď v Západní Indii a zajala některé její pasažéry.

Mary se útočícím pirátům vzdala a následně se připojila k jejich posádce. Svou houževnatostí si získala pozornost Anne a z žen se brzy stalo obávané pirátské duo. Mary i Anne měly v námořnickém světě pověst těch vůbec nejdrsnějších pirátů. Uměly se prát, krást, a dokonce se neostýchaly své nepřátele odkráglovat. V posádce Calico Jacka byly známé jako jedny z nezuřivějších bojovnic vůbec a rozhodně popíraly staré pirátské rčení, že mít na lodi ženy přináší smůlu.

Anne byla uvedena v bostonských novinách jako nejhledanější pirátka, což svědčí o její divokosti i věhlasu. Obě ženy jsou často zobrazovány v boji společně, oblečené v mužských šatech, vybaveny pistolemi, šavlemi a noži. Jejich loď a s ní i celá posádka byla v roce 1720 zajata u Jamajky a postavena před soud, avšak Mary a Anne se šibenici vyhnuly, neboť byly v té době obě těhotné. Mary zemřela ve vězení na horečku, zatímco Anne zajistil její otec propuštění a odvezl ji zpět do Jižní Karolíny, kde údajně žila až do svých 84 let.

Jaké další slavné piráty a kapitány, kteří zaujímají v historii důležité místo, znáte?

Zdroj: SHERRY, Frank. Raiders and Rebels: A History of the Golden Age of Piracy. New York: Harper Perennial, 2008. ISBN: 978-006-157-284-5, LiveScience