Stop ruské agresi. Německu došla trpělivost, posílá Eurofightery k lotyšským hranicím, aby ochránilo Pobaltí

Lotyšské volby do stočlenné Saeimy jsou obyčejný ústavní termín, první sobota v říjnu. V roce 2026 na ni padá 3. října. Lotyši k urnám půjdou s vědomím, že na základně ve středu jejich země bude v pohotovosti čtveřice stíhaček Eurofighter Typhoon, tedy dvoumotorových víceúčelových nadzvukových bojových letounů, které slouží mimo jiné k ochraně vzdušného prostoru. Nejsou tam kvůli volbám samotným, ale kvůli tomu, co se nad pobaltským nebem opakovaně objevuje. O podporu požádala sama Riga. Německé ministerstvo obrany to oznámilo ve sdělení z 16. září 2026 a redakce ArmádníhoZpravodaje jeho znění porovnala s volebním kalendářem lotyšské ústřední volební komise.

Čtyři stroje, jedna základna a datum, které se nedá posunout

Letouny patří Taktickému leteckému křídlu 74, jednotce německých vzdušných sil Luftwaffe se sídlem v bavorském Neuburgu an der Donau. Na konci září je čeká přelet na vojenskou základnu Lielvārde ve středním Lotyšsku, kde mají podle německého ministerstva obrany zůstat zhruba týden, do začátku října. Spolu se stroji se přesune personál a specialisté z dalších útvarů Bundeswehru, tedy německé armády. K 17. září 2026 jde o oznámený plán, stíhačky jsou zatím doma.

Nasazení bude součástí mise NATO enhanced Air Policing North, tedy posílené ochrany vzdušného prostoru v severní části aliančního území. Německé ministerstvo uvádí, že lotyšská vláda požádala spojence o podporu kvůli opakovaným narušením vzdušného prostoru bezpilotními prostředky nad pobaltskými státy v posledních týdnech a měsících. Lielvārde přitom není improvizace. Podle Velitelství spojeneckých vzdušných sil NATO je od 1. března 2024 třetí základnou, z níž spojenecké stíhací kontingenty v Pobaltí slouží.

Nejzajímavější je načasování. Hlasování předem začíná podle lotyšské ústřední volební komise 28. září 2026 a pokračuje 29. a 30. září a 1. a 2. října, volební den připadá na 3. října 2026. Dohromady šest kalendářních dnů, tedy zhruba to, co německé sdělení popisuje jako týden. Nejde o součet hodin, kdy mají volební místnosti otevřeno, ale o kalendářní rozsah období, v němž lze hlas odevzdat.

Zbývá vysvětlit, co se nad Pobaltím poslední dva roky děje tak často, že si Riga o cizí stíhačky sama napsala.

Nad Pobaltím se objevují drony, které nikdo nezval

Sdělení lotyšského ministerstva obrany z let 2024 až 2026 redakce ArmádníhoZpravodaje prošla a sestavila z nich časovou osu. V září 2024 dopadl v obci Gaigalava bezpilotní prostředek typu Šáhid, tedy jednoduchý dron s náloží, jaký Rusko používá proti Ukrajině; do lotyšského vzdušného prostoru vstoupil z Běloruska a kontrolu nad ním podle ministerstva nejspíš ukončilo ukrajinské protiopatření. Dne 14. srpna 2026 sestřelily spojenecké stíhačky cizí dron nad obcí Balvi. O šest dní později lotyšské ministerstvo oznámilo, že šlo o ukrajinský bezpilotní prostředek, který se do země dostal z Běloruska „nejspíše pod vlivem ruského elektronického boje“, tedy rušení navigace.

Tři incidenty přitom nejsou celý výčet. Lotyšské úřady oficiálně potvrdily vstupy bezpilotních prostředků do vzdušného prostoru také 25. března, 7. a 8. května, 17. května a 8. června 2026.

Z toho plyne důležité zúžení. Rusko je v příběhu přítomné, u části incidentů dokonce výslovně jmenované, ale ne každý dron nad Lotyšskem byl ruský. Takto to popisuje samo Lotyšsko a německé sdělení mluví o ochraně vzdušného prostoru a o narušeních drony, nikoli o odpovědi na útok.

Zůstává otázka, co vlastně čtyři stíhačky v pohotovosti nad takovou zemí dělají, protože kroužit celý týden nad Lotyšskem rozhodně nebudou.

Co se stane, když v Lielvārde zazní poplach

Air Policing není plot na mapě ani nepřetržité hlídkování nad celou zemí. Je to pohotovostní služba. Radary hlásí neznámý cíl, příslušné operační centrum rozhodne o vzletu, letouny se k cíli přiblíží, vizuálně ho identifikují a podle pravidel ho sledují nebo doprovodí.

Mise běží v Pobaltí od roku 2004, kdy Estonsko, Lotyšsko a Litva vstoupily do NATO. Podle Velitelství spojeneckých vzdušných sil NATO ji plní spojenci proto, že tyto tři země vlastní nadzvukové stíhací letectvo nemají. Slovo posílená v názvu mise napovídá, že původní rozsah už Alianci nestačil.

Bundeswehr uvádí, že se Německo mise účastní od roku 2005, nejprve s letouny F-4F Phantom II a od roku 2009 s Eurofightery. Křídlo 74 tedy bude v Lielvārde dělat v podstatě totéž, co drží doma nad Bavorskem. Stroj pohánějí dva motory EJ200 a zvládne ochranu nebe i útoky na pozemní cíle, v této misi se však řeší jen vzdušný prostor.

Proč se lotyšské nebe počítá i Čechům

Pro české letce to není vzdálená epizoda. Ze stránky Ministerstva obrany ČR k misi, do níž redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, plyne, že Česko do Baltic Air Policing vyčleňovalo pět letounů JAS-39C Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav, přičemž pátý sloužil jako záložní a výcvikový. Stroje byly vyzbrojené řízenými střelami a kanónem stejně jako doma v systému okamžité pohotovosti. Službu Česko plnilo v letech 2009, 2012 a 2019.

Podstata je jednoduchá a nepříjemná. Pobaltské nebe je schopnost, kterou tři členské státy samy nemají a Aliance ji dodává rotacemi ostatních. Levný bezpilotní prostředek, který se do vzdušného prostoru dostane klidně i omylem, přitom nutí sahat po nejdražším dostupném nástroji.

Zajištění jednoho volebního týdne v jedné pobaltské zemi je v roce 2026 alianční rutina s vlastní základnou, vlastním režimem a plánovaným kalendářem. Německé ministerstvo obrany v témže sdělení oznámilo, že od prosince 2026 do března 2027 rozmístí na estonské základně Ämari pět Eurofighterů a přibližně 120 vojáků Taktického leteckého křídla 71 Richthofen z Wittmundu a dalších částí Bundeswehru. Týden v Lielvārde tedy není výjimka, ale položka v širším rozpisu. Volební místnost pod stíhacím deštníkem už v Pobaltí není obraz, ale řádek v plánu.