Život sovětských vojáků na frontě druhé světové války nebyl jednoduchý a často se potýkali s nedostatkem potravin. Pokud mohli, přilepšili si od nepřítele.
Zásobování milionů vojáků během druhé světové války nebyla snadná záležitost. Velké problémy s tím občas měla Rudá armáda, ve které bojovaly miliony mužů a žen na ohromném území. V některých okamžicích dostalo střelivo a další potřeby přednost před jídlem a mužstvo mělo hlad. Soupeři sovětských vojáků toho dokázali občas využít. Jsou dokonce zaznamenané historky, kdy se jídlo stalo součástí jejich taktiky.
Čočková polévka zastavila protiútok
Chuti sovětských vojáků si přilepšit využil například 2. prapor 132. pěšího pluku, kterému v listopadu 1942 připadl úkol zastavit postupující Sověty, kteří obkličovali německou 6. armádu u Stalingradu. Stál proti veliké přesile a bylo jasné, že se mu úkol nemůže podařit splnit. Když bylo zřejmé, že musí ustoupit, rozkázali němečtí velitelé rozdělat ohně a v kotlích uvařit čočkovou polévku. Podle dochovaných zpráv to zafungovalo. Jakmile sovětští vojáci na přichystané jídlo narazili, zanechali pronásledování a Němci se mohli stáhnout.
Jiný příběh pochází z období války mezi Sovětským svazem a Finskem. To komunistická země napadla v zimě na přelomu let 1939 a 1940. Malá severská země se ne dobře organizované a stalinskými čistkami oslabené armádě několik měsíců úspěšně bránila. U vesnice Ilomantsi 10. prosince 1939 Sověti provedli útok na místní jednotku. Ta záměrně nechala na místě uvařený guláš z klobás. Hladoví sovětští vojáci se na vydatný pokrm vrhli. V tom okamžiku Finové provedli útok na bodáky a jednotku zlikvidovali.
Normy slibovaly dostatek jídla
Ovšem to, že by se sovětské velení o zásobování svých vojáků jídlem nestaralo, není pravda. Rudá armáda měla normy z roku 1941, které nařizovaly, kolik má voják dostat jídla. Mluvilo se v nich o dávce 800 gramů chleba, 150 gramů masa či 100 gramů ryb. Vojáci měli nárok i na příděly cukru, tuků nebo těstovin. Počítalo se i s bramborami, zelím, mrkví, červenou řepou či cibulí. V bojových podmínkách ale samozřejmě často nešlo normy striktně dodržovat.
Pro vojáky jídlo připravovaly polní kuchyně, ve kterých se topilo dřívím. Aby se zamezilo jejich vystopování, vařilo se ještě za tmy v brzkých ranních hodinách. Častým jídlem byla polévka kuleš připravovaná z prosa, do které se mohly přidat brambory nebo zelenina. Vařil se i boršč nebo zelná polévka. Vojáci mohli dostat i dušené brambory a pohanku s masem. Pekl se chleba z mouky, ale i z brambor nebo kukuřičné mouky dodané spojenci.
Znáte nějaká zajímavá jídla, který konzumovali vojáci za druhé světové války?