Ministři zahraničí Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov jsou podepsáni pod mezinárodní smlouvou, která otevřela dveře druhé světové válce. S jakými záměry pakt uzavřeli.
Nacismus a komunismus jsou si ve skutečnosti poměrně blízké ideologie, jejich reálný dopad je do značné míry stejný. Oba dva režimy se snaží oslovit zejména dělníky a pracující třídu a budují kult osobnosti. V případě nacismu šlo o vůdce jedné strany a jednoho národa Hitlera, v případě komunismu o vůdce všeho dělnictva Stalina. I proto se jejich čelní představitelé tradičně staví proti sobě. Přesto spolu nacistické Německo a Sovětský svaz v předvečer druhé světové války uzavřely pakt o neútočení.
Rozdělení kontinentální Evropy
Sověti původně stáli o uzavření podobné dohody, která mimo jiné zahrnovala článek o tom, že se její signatáři vojensky postaví za jiného člena paktu v případě napadení, s Velkou Británií a Francií, ale společnou řeč se západními mocnostmi nenašli. Naposledy se o to Sověti pokoušeli na Mnichovské konferenci. Tehdy ovšem jednání selhala, a navíc zde došlo k velkému diplomatickému vítězství Německa. To získalo nejen české pohraničí, ale i příslib další spolupráce se Sovětským svazem.
Další jednání se odehrála o necelý rok později. Za Sověty se jej zprvu účastnil také ministr zahraničí Maxim Maximovič Litvinov. Ale protože byl židovského původu, u jednacího stolu jej brzy nahradil právě Molotov, jehož příjmení pakt nese. Smlouva o neútočení de facto rozdělila kontinentální Evropu na dvě poloviny. Jedna měla ve válce, která byla na spadnutí, připadnout Německu, druhá Sovětskému svazu.
Až do operace Barbarossa
Krátce po uzavření paktu Ribbentrop-Molotov napadli Němci Polsko, s nímž měl Sovětský svaz podepsanou podobnou dohodu o neútočení. Ta byla ale jen cárem papíru. Rusové svým spojencům vrazili kudlu do zad, když Polsko krátce po nacistech napadli sami. Polsko, jehož armáda nemohla čelit ani jedné z mocností, brzy kapitulovalo, a tak se Němci mohli soustředit na postup na západ.
Z rozděleného Polska byla hranice mezi mocnostmi až do zahájení operace Barbarossa v roce 1941. Při té tentokrát vlastnoručně podepsanou smlouvu porušilo Německo, když bez vyhlášení války napadlo Sovětský svaz. Otevření východní fronty se ale ukázalo být osudovou chybou. Nacisté si ukousli příliš velké sousto a rozdrobili své síly. To v konečném důsledku vedlo k jejich celkové porážce ve druhé světové válce.