Nedobytný Gibraltar: Achillova pata současné Evropské unie. Španělsko se může kdykoli dostat do konfliktu s Velkou Británií

Přestože má skálou pokrytý Gibraltar za sebou již více než 310 let britské správy, diplomatický spor se Španělskem o toto historické území trvá dodnes. Nabízí se tedy nejedna otázka, co činí tento malý poloostrov tak významným, že dokáže ovlivňovat vztahy mezi dvěma evropskými mocnostmi po více než 3 staletí.

Spory o svrchovatost nad poloostrovem

Gibraltar je britským zámořským územím, které se nachází na nejjižnějším cípu Pyrenejského poloostrova, přičemž je propojeno s jižním pobřežím Španělska písečnou úžinou. Jedná se o důležitou leteckou a námořní základnu, jež zajišťuje bezpečnost Gibraltarského průlivu spojujícího Středozemní moře a severní část Atlantského oceánu.

Gibraltar je samosprávnou a finančně samostatnou parlamentní demokracií. A jakožto součást Spojeného království disponuje vlastní ústavou i vládou, která spravuje místní zákony. Svrchovanost Spojeného království nad Gibraltarem ponechává Británii plnou mezinárodní odpovědnost za Gibraltar, včetně zahraničních vztahů a zajišťování obrany. Do nedávného Brexitu zastávala Británie roli členského státu zodpovídajícího za Gibraltar v Evropské unii. Británie také zůstává zodpovědná za vnitřní bezpečnost a finanční stabilitu poloostrova.

Roku 1704, během války o španělské dědictví, se anglo-holandské jednotky pod vedením sira George Rookea zmocnily Gibraltaru a zřídily zde vojenskou základnu. Podmínky postoupení Gibraltaru španělským královstvím Británii na dobu neurčitou pak byly ratifikovány v článku 10 Utrechtské smlouvy z roku 1713. Británie z tohoto dokumentu vychází při veškerých jednáních se Španělskem, jež se týkají tohoto území, prakticky dodnes.

Během 18. století se Španělsko pokusilo získat území Gibraltaru pod svá křídla za využití vojenských prostředků hned několikrát, ovšem vždy neúspěšně. Od roku 1783 si pak země nepřestává nárokovat svrchovatost nad Gibraltarem prostřednictvím nemilitantních postupů. I nadále vnímá britskou správu poloostrova jako nežádoucí odtržení integrálního úseku od svého území.

Strategický význam Gibraltarského průlivu

Ve válečném období měl Gibraltar vždy důležitý strategický význam. Jedná se o průliv, tedy o přirozeně zformovanou vodní tepnu, která spojuje dvě větší vodní plochy. Gibraltarská úžina je spojena s Atlantským oceánem a Středozemním mořem, což znamená, že jak v minulosti, tak v současnosti fungovala úžina jako tzv. „škrticí bod“ pro lodě plující do Středozemního moře nebo z něj.

Z vojenského hlediska to znamená, že námořnictvo musí, zjednodušeně řečeno, při proplouvání úžinou výrazně snížit svou operační kapacitu. Zatímco defenzivní jednotky mohou použít mnohem větší palebnou sílu, i když jsou v početní menšině. V podstatě stačilo pouze několik lodí Royal Navy na to, aby Britové dokázali sevřít a zničit část francouzského námořnictva v době francouzské revoluce a Napoleonské Francie. A stejně tak německé za první a druhé světové války, a sovětské námořnictvo v době studené války.

Průlivy, jakožto „škrtící body“, mohou zajistit, že menší počet defenzivních sil bude schopen zadržet, nebo alespoň výrazně zpomalit většího a silnějšího protivníka. Bitva u Thermopyl, bitva u Stirlingova mostu a bitva u Azincourtu jsou sice příklady ze souše, ale perfektně odrážejí fakt, proč jsou tyto „škrtící body“ tak důležité, pokud člověk čelí přesile.

Skalnatý poloostrov sloužil jako vojenská základna

Kromě toho sloužil poloostrov jako předsunutá operační základna pro země, jako byly USA a Spojené království. Nezbytný byl například pro doplňování paliva a zásobování letadel během první a druhé světové války. Významný byl rovněž při doplňování zásob obchodních lodí, které pak takříkajíc s „plným břichem“, pokračovaly v cestě do Asie či do Afriky.

I když Británie výrazně omezila svou námořní přítomnost, Britové stále považují přístup k Atlantiku za strategicky důležitý. A to je jeden z důvodů, proč je Gibraltar i nadále významným územím. Gibraltar se také stal důležitou ekonomickou oblastí, a to především díky cestovnímu ruchu a bankovnictví. S největší pravděpodobností bude tedy zastávat důležitou roli i nadále, i když jeho funkce vojenské základny byla omezena.

Vystoupení Británie z EU vyvolalo spoustu otázek

Mnozí tvrdí, že Gibraltar již nemá pro Británii žádný strategický význam a měl by být předán zpět Španělsku. A tak Britsko-španělské napětí přetrvává dodnes. Ovšem to, zda je poloostrov pro Británii strategicky důležitý, je v tomto ohledu docela nepodstatné. Lidé totiž často zapomínají, kolik toho gibraltarský lid pro Británii a její spojence obětoval v době, kdy to potřebovali.

Dnešní Gibraltar jako jeden z posledních pozůstatků britské koloniální éry připomíná Britům oběti, které padly při jeho dobývání a následné obraně. Podobně jako Falklandské ostrovy slouží k uctění památky padlých v roce 1982 při odrážení argentinské invaze. Je tedy více než spravedlivé, aby si místní obyvatelé mohli o své budoucnosti rozhodovat nyní sami. Ne, aby jim byla vnucována.

Při listopadovém referendu v roce 2002, odmítlo 99 % místních obyvatel jakékoli sdílení suverenity území se Španělskem. Velká Británie následně opětovně potvrdila, že veškerá rozhodnutí o budoucnosti Gibraltaru musí být učiněna se souhlasem vlády a obyvatel Gibraltaru.

Spoustu nových otázek ohledně svrchovatosti nad ostrovem pak přineslo vystoupení Velké Británie z Evropské Unie, kterou je Gibraltar rovněž součástí, na rozdíl od ostatních britských zámořských území. Jednání o budoucnosti Gibraltaru po Brexitu se však protáhla až do letošního roku, a tak status poloostrova zůstává v tomto ohledu stále nejistý.

Co myslíte, jak se bude vyvíjet budoucnost Gibraltaru po Brexitu?

Zdroj: Express, UKDefenseJournal