Historie je plna velkolepých a významných bitev. V novém článku si přiblížíme 8 nejznámějších střetů, které změnily chod dějin.
Šance změnit nepříznivý průběh bitvy ve svůj prospěch je neuvěřitelně vzácná a bývá velmi složité ji využít. Často ji zapříčiní souběh řady náhodných faktorů, jako je počasí, nebo neočekávaná pomoc prohrávající straně. Následující výčet obsahuje 8 historických zvratů v bitvách, které měly zásadní dopad na jejich výsledek.
Bitva o Stirling Bridge
Ta proběhla , když 11. září roku 1297 skotské síly porazily Angličany u města Stirling poblíž řeky Forth. Skotský král Jan I. Skotský, vlastním jménem John Balliol, který nastoupil na trůn v roce 1292, byl politicky velmi slabý a musel strpět za dobu své vlády mnohé ústrky od krále Anglie, Edwarda I., který se považoval de facto za vládce i Skotska. Skotští šlechtici proto vytvořili jakýsi kruh poručníků krále, kteří v roce 1295 sami začali jednat s Francií o spojenectví.
Král Jan I. však abdikoval v roce 1296, což jeho šlechtici neuznávali a považovali tuto abdikaci za neplatnou a vynucenou. Král Edward I. však moc ve Skotsku ve skutečnosti netřímal příliš pevně. A když v roce 1297 pod vedením legendárního Skota Williama Wallaceho a Andrewa de Moray vypuklo velké povstání Skotů proti anglické nadvládě, došlo k dlouho očekávané invazi vojsk krále Edwarda I. do Skotska pod velením hraběte ze Surrey . Anglické vojsko se se Skoty utkalo v bitvě u města Stirling.
V tento den roku 1297 bitvu u Stirlingského mostu slavně vyhrál William Wallace. Král Edward I. napadl…
Zveřejnil(a) Hrad Stirling dne Středa 11. září 2019
Hrabě ze Surrey však vedl boj poněkud opatrnicky, vysílal své vojáky a rytíře do boje ke hradbám města po malých částech přes starý most, a mnohem méně početné skotské vojsko tak nakonec triumfovalo. Skotským vojákům se, navzdory drtivé přesile Angličanů, podařilo tehdy vybojovat nečekané vítězství a jejich úspěch se tak stal prvním skotským triumfem za celá dlouhá desetiletí.
Bitva u Saratogy
Bitva u Saratogy je považována za klíčový moment v první americké osvobozenecké válce proti Britům v roce 1777. Britové plánovali odříznout Novou Anglii od ostatních středoatlantických kolonií, vysláním tří armád, jednu ze severu z Kanady, druhou ze západu od jezera Ontario a třetí z jihovýchodu z New Yorku. Ale pouze jedna z nich, vedená generálem Burgoynym plán dodržela.
Generál Burgoyne dorazil se svou armádou na severní okraj státu New York sám, svedl pak u Saratogy postupně tři bitvy, dvě prohrál, třetí byla pro něj příslovečným Pyrrhovým vítězstvím. Čekáním na místě na posily, které nikdy nepřišly, obklíčen dalšími silami Američanů, které neustálými přepady jeho vojáků zvyšovaly jen jeho ztráty, nakonec kapituloval. Dobový obraz tuto scénu zachycuje poměrně věrně. Tato kapitulace britských sil a jejich izolace v Kanadě vedla k tomu, že se Francie v roce 1777 oficiálně stala americkým spojencem.
Porážka Španělské Armady
V roce 1588 katolické Španělsko, tehdy na vrcholu své moci s panovníkem Filipem II, konečně vyslalo svou impozantní námořní Armadu, aby provedla invazi do Velké Británie, kde v té době vládla královna Alžběta I. Motivem byla nejen náboženská bigotnost španělského panovníka, který nelibě nesl odtržení Británie od striktního katolického náboženství, ale také snaha odstranit ze světových moří vzrůstajícího protivníka španělského loďstva, a to námořní síly Anglického království.
Porážka španělské Armady patřila k největším triumfům Anglie za vlády Alžběty I., která se narodila…
Zveřejnil(a) Archeologický časopis dne Středa 7. září 2016
Vybudování obrovského loďstva ve Španělsku k veřejně avizovanému útoku na Anglii trvalo dlouho a bylo příčinou mimo jiné velkého odlesnění Španělska jako takového. Stálo to téměř veškerý ekonomický potenciál koloniálního Španělska včetně vyrabovaných zdrojů z amerických kolonií.
Britové na útok Španělů však nečinně nečekali. Například sir Francis Drake, jeden z námořních velitelů královny Alžběty velmi chytře ničil na pobřeží Španělska při krátkých výpadech ohněm celé dubové lesy, takže Španělé nebyli pak schopni své nové lodě vybavit dubovými soudky na pitnou vodu, ve kterých jediných tehdy vydržela na moři delší dobu nezkažená.
Všechno nejlepší, Sir Francis Drake! Sir Francis Drake (27. ledna 1540 – 27. ledna 1596) byl anglický námořní kapitán,…
Zveřejnil(a) The Daily Star dne Středa 27. ledna 2016
V soudcích ze dřeva buku či jiných stromů nevydržela ani měsíc. Nakonec „Nepřemožitelná Armáda“ vyplula, ale ze 130 invazních plavidel bylo jen 28 skutečně válečných lodí. Ostatní byly jen ozbrojené karaky a malé lodě spíše obchodního charakteru. Britská flotila disponovala rychlejšími loděmi, a tak se navzdory ohromné námořní síle Armady Britům podařilo Španělské loďstvo u jižního pobřeží Velké Británie ve velkolepé bitvě porazit.
Porážka byla pro Španělské loďstvo naprosto zdrcující, zvláště devastující byly vůči španělské flotile noční útoky Britů pomocí zápalných lodí, protože Španělé své lodě na noc ukotvili a vzájemně svázali. Při bitvě ztratily přes 15 000 mužů a 35 lodí. Při zpáteční cestě navíc Armadu pocuchalo několik mimořádně velkých bouří, takže do Španělska se vrátilo jen 64 lodí a cca 10 000 vojáků a námořníků. Vítězství tak upevnilo postavení Británie jako námořní velmoci. Britské námořnictvo se stalo obávaným soupeřem, kterého nebylo radno vyzývat.
Pruská Sedmiletá válka
V roce 1756 pruský král Fridrich Veliký se svým vojskem napadl Sasko. Jeho cílem bylo porazit nepřátelské síly dříve než se spojí v Čechách s rakouskými vojsky, a zahájil tak Sedmiletou válku, ve které se Prusko, Portugalsko, Velká Británie a některé tehdejší německé státy postavily společně proti Francii, Rakousku, Sasku, Španělsku, Švédsku a Rusku.
El 29 de Agosto de 1756, Federico II de Prusia invadió Sajonia un dando origen konflikt a escala globální conocido como la „Guerra de los 7 años“.
Zveřejnil(a) Čtvrtek 29. srpna 2019
Rozsahem šlo doslova o celosvětový konflikt, bojovalo se na mořích, v Evropě, v Africe, Asii a Indii, i Americe. Někteří historikové tomuto střetnutí říkají nultá světová válka. Anglo-pruská aliance byla ale přečíslena spojenými silami Ruska, Francie, Švédska a Rakouska. Když to vypadalo, že bude Prusko poraženo, došlo k nečekanému zvratu.
Na ruský trůn nastoupil v roce 1762 car Petr III., a jelikož byl velkým Fridrichovým obdivovatelem, změnil tábor a poslal Prusku na pomoc své vojsko jako posily. Válka tedy skončila krátce poté, co Rusko opustilo své bývalé spojence Rakousko, Francii a Švédsko a přešlo na stranu Pruského království. Světové hranice mocností nebyly tehdy touto válkou nijak dotčeny, jen České země v rámci Rakouska definitivně přišly o Kladsko a část Slezska ve prospěch Pruska. A Británie se stala definitivně námořní mocností a průmyslovou velmocí.
Bitva u Gettysburgu
Bitva u Gettysburgu byla součástí snahy konfederačních vojsk vymanit se z obklíčení Severem a v konečném součtu získat podporu ze zahraničí, především Anglie. Uskutečnila se jen krátce po úspěchu Konfederace v Chancellorsville ve Virginii. Síly Konfederace vedené Robertem E. Leem se střetly s jednotkami Unie u města Gettysburgu, přičemž bitva se zpočátku vyvíjela ve prospěch Jihu.
Po několik dní zuřivých střetů, které si vyžádaly tisíce životů, dokázala vojska Unie ustát nápory konfederačních útoků a vojska Jihu nakonec porazit. Celkově si bitva u Gettysburgu vyžádala přes třicet pět tisíc lidských obětí, 20 tis. na straně Severu, 15 tisíc na straně Jihu, a stala se tak jednou z nejkrvavějších bitev americké občanské války.
Bitva u Thermopyl
Bitva u Thermopyl je jednou z nejznámějších bitev v historii. Roku 480 před naším letopočtem se uskutečnila bitva mezi králem Leonidasem I. a králem Xerxem I. Sparťané čelili masivní perské přesile, které se ale chytře postavili v úzkém koridoru skalní průrvy, díky čemuž se jim podařilo snížit početní převahu nepřítele jednoduše tím, že se do průrvy útočníci ve větším množství najednou prostě nevešli, a sami si navzájem při chaotickém velení překáželi.
Po několika dnech bojů, kdy Sparťané vzdorovali mohutné přesile, byli však zrazeni místním obyvatelem, který Peršanům podle legendy prozradil existenci tajné stezky v horách, díky které mohli Řekům vpadnout do zad. Když Leonidas zjistil, že se perské jednotky chystají zaútočit na něj i zezadu, nařídil svým mužům ustoupit a zanechal na místě pouze malou skupinu válečníků, podle legendy 300, která bojovala až do konce.
Bitva o Midway
Bitva o Midway probíhala od 4. do 7. června roku 1942. A stejně jako v bitvě u Saratogy to byl zlom ve vývoji celé války pro bojující strany. Cílem Japonců bylo nalákat americké letadlové lodě do střetnutí, ve kterém je tehdejší velká přesila japonských hladinových plavidel definitivně zničí a zároveň dovolí japonským silám obsadit důležitý opěrný bod US NAVY, atol Midway. Japonsko by tím definitivně ovládlo převážnou většinu rozlohy Pacifiku a zatlačilo americké námořnictvo do defenzívy.
Kdyby Japonci uspěli, dovršili by tím řadu japonských vítězství v raných fázích války v Tichomoří. Američtí kryptografové však prolomili japonskou šifrovanou komunikaci dostatečně včas na to, aby vedení USA vědělo, kdy a kde Japonci zaútočí a bylo schopno své vojenské a námořní síly na útok co nejlépe připravit.
< > [下水日] 日本驅逐艦朝潮（IJN Asashio）在 935 年 9 月 7 日於佐世保海軍工廠動工廠動工滠動工帨帋16 圴2 希 斤 圴 21. 翌年 8 月 31 日開始服役，艦級為朝潮型驅逐艦的首艦。 在 1941… Zveřejnil(a) World of Warships 戰艦世界 dne Středa 15. prosince 2021
V následném střetu přišli Japonci mimo jiné o 4 japonské letadlové lodě, 3000 mužů a 300 letadel včetně skvěle vycvičených posádek, za které nemělo Japonsko připravenu žádnou náhradu. Síly USA ztratily jednu letadlovou loď, 360 mužů a 145 letadel. Bitva se tak stala jedním z největších námořních střetnutí všech dob.
Bitva u Waterloo
Tato bitva se odehrála 18. června roku 1815 a znamenala konec napoleonských válek. Roku 1814 byl Napoleon nucen vzdát se trůnu a odejít do exilu na Elbě poté, co byl poražen v říjnu 1813 u Lipska spojenými armádami evropských zemí a Ruska. Napoleon se však roku 1815 na krátkou dobu opět vrátil na trůn do Francie. Následujícímu období se říkalo „stodenní císařství“, ve skutečnosti jeho opětovné vládnutí ve Francii trvalo 110 dní. Aby Napoleona zastavily, vytvořily evropské národy širokou koalici, které se říkalo Sedmá koalice evropských panovníků.
Francouzi nad nepřáteli zprvu několikrát zvítězili, to se ovšem změnilo v bitvě u Waterloo. Výkyvy počasí a váhání Napoleona, které zpomalily útoky Francouzů, vojenská zdatnost polního maršála vévody z Wellingtonu, který připravil obranná postavení britsko – batávské armády tak, že Napoleon musel útočit do kopce a včasný příchod posil maršála Bluchera s pruskými vojsky napomohly k definitivní Napoleonově porážce a následné kapitulaci. Tato prohra přinesla konec napoleonským válkám a ukončila tak jednu bouřlivou etapu historie.
Znáte nějaké další významné bitvy?
Zdroj: Warhistoryonline
Galerie
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 33142
Události
|
PŘEČTENÍ: 40652
