Dobrodružný život Petera Ortize: Z francouzské legie přes námořní pěchotu až do Hollywoodu

Jsou životní příběhy, které zní jako pohádky a je obtížné jim uvěřit. Právě takový byl i osud plukovníka námořní pěchoty Petera Ortize. Sloužil Francii a Spojeným státům. Němcům způsobil škody jako málokterá divize. Svoji kariéru ukončil jako herec a předloha filmu v Hollywoodu. To byl skutečně život jednoho jediného muže. 

Legionář z lepší rodiny

Peter Julien Ortiz se narodil 5. srpna 1913 v New Yorku francouzskému otci se španělskými předky a americké matce. Peterův otec měl ve Francii dobré postavení a junior v zemi galského kohouta strávil většinu mládí. Studoval na univerzitě v Grenoblu, když jej přemohla jeho dobrodružná povaha a přihlásil se do francouzské cizinecké legie. Jeho otec se jej z ní pokusil vyplatit, a dokonce odjel do Maroka, aby si syna odvezl domů.

iZdroj fotografie: Army Film & Photographic Unit, Chetwyn Len / Public Domain

Mladíkovi se však v legii zalíbilo a zůstal v ní až do roku 1937. Vypracoval se z vojína na poručíka a velel skupině obrněných vozů. Zúčastnil se bojů v Severní Africe s odbojnými kmeny, byl zraněn a byl oceněn mnoha vyznamenáními včetně ceněného Croix de Guerre. Padla i zajímavá nabídka. Pokud by Peter podepsal smlouvu na dalších pět let a přijal francouzské občanství, mohl by to dotáhnout i dál. On však odmítl a přestěhoval se do Spojených států.

Z Hollywoodu zpět do války

Jeho novým domovem se stala Kalifornie, kde žila jeho matka. Brzy se nechal zaměstnat v Hollywoodu jako technický režisér pro vojenské záležitosti. Když v Evropě vypukla válka, Ortiz se vrátil do Legie. Do francouzské armády narukoval v říjnu 1939. V červnu 1940 byl zraněn a zajat. Jednalo se však o efektní zajetí. Během ústupu jej jeho podřízení informovali, že nebyl zničen sklad benzínu.

iZdroj fotografie: Bundes archiv / Creative Commons / CC BY-SA

Ortiz neváhal a nasedl na motocykl. Projel postupující německou kolonou, vyhodil do povětří sklad a při cestě zpět k spojeneckým liniím byl postřelen do kyčle. Kulka sice vyšla ven z těla, ale cestou ven zasáhla páteř. Ochrnutí naštěstí bylo jen přechodné. Jako válečný zajatec strávil 15 měsíců v Německu, Polsku a Rakousku. V říjnu 1941 se mu podařilo uprchnout a vrátit se přes Portugalsko do USA.

Nástup k mariňákům

I když mu Svobodní Francouzi a Britové v Portugalsku nabídli pozici v jejich armádě, Ortiz chtěl do amerických služeb. Dokonce dostal od amerického vojenského přidělence i slib že bude přidělen do náležité služby. Jeho zdravotní stav však nebyl dobrý. Po léčení u matky v Kalifornii nebylo po pověření k armádě ani stopy. A tak se Ortiz 22. června 1942 přihlásil k námořní pěchotě a byl odvezen do výcvikového tábora na Parris Islandu.

Vzhledem k tomu, jak Ortiz vystupoval, a že svými schopnostmi překonával většinu výcvikových důstojníků, se brzy provalilo, kdo je. Už o několik dnů později se stal pomocným výcvikovým důstojníkem. Protože prošel výsadkářským výcvikem z doby svého působení v legii, byl poslán do parašutistické školy v Camp Lejeune. Celkem (počítáme-li jeho seskoky u Legie, v Camp Lejeune a u OSS) uskutečnil 154 seskoků všech typů.

Na horké africké půdě

Mezitím se velitelství námořní pěchoty začalo o Ortize velmi zajímat. Jeho zkušenosti se službou v cizinecké legii a skutečnost, že mluvil francouzsky a domluvil se německy, španělsky a arabsky, byly velmi cenné. Po pouhých 40 dnech služby z něj byl podporučík a byl odeslán do marockého Tangieru jako vojenský přidělenec.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Jeho skutečným úkolem však bylo organizovat společné arabsko-americké hlídky, které měly pronikat do Tunisu, přepadat jednotky a přerušovat německé komunikační a dopravní trasy. Nebyl by to Ortiz, pokud by se jedné z misí nezúčastnil. Byl raněn a byl oceněn Purpurovým srdcem. Při rekonvalescenci ve Washingtonu přišla nabídka z OSS, předchůdkyně dnešní CIA.

V okupované Francii

Ortiz se přesunul do Londýna, odkud byl v květnu 1944 vysazen ve Francii. Jeho úkolem bylo cvičit a velet skupině Maquistů, francouzských partyzánů, kteří měli útočit na německé jednotky. Operace UNION byla velký úspěch. Ortizovi muži byli tak vražední, že si Němci mysleli, že v jejich týlu operuje několik brigád záškodníků. Ortizovi se do Španělska podařilo převézt a zachránit čtyři piloty RAF.

Ortiz byl opět oceněn, povýšen na majora a měl podobnou operaci zopakovat. Oblast byla tentokrát daleko komplikovanější. UNION II se měla odehrávat v Savojsku u hranic se Švýcarskem. V oblasti byl Ortizův tým vysazen nízkým výsadkem 1. srpna 1944. Počátek byl poznamenán tragédií, když se jednomu ze členů mise neotevřel padák a zahynul. Ortizovi se podařilo dodat Maquistům celkem 864 kontejnerů se zbraněmi.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vytvořil takzvaný „Bulle Battalion“. Dne 14. srpna 1944 však Ortizovi a jeho týmu štěstí došlo. Při průzkumu se dostali až příliš daleko od jimi ovládané oblasti. Ve vsi Centron, kde hledali úkryt, je překvapili vojáci 157. záložní horské divize. Američané se ocitli v obklíčení. Ortiz však vyjednal obchod. Američané se vzdají a Němci ušetří obyvatele vesnice. Obě strany dohodu dodržely.

Ze zajetí do Hollywoodu

Ortiz a jeho muži byli drženi v táboře Marlag/Milag Nord, který byl u vsi Westertimke nedaleko Brém. I když se Ortiz snažil celou dobu prchnout, podařilo se mu to teprve při evakuaci tábora 14. dubna 1945, po útoku Spitfirů RAF na kolonu s vězni. Ortizovi se podařilo překročit frontu. Byl ve zbědovaném stavu a do bojů 2. světové války se již nezapojil. Za svou službu se stal rytířem Řádu čestné legie, nositelem Řádu britského impéria a Námořního kříže.

Po návratu do USA Ortiz opět našel místo v Hollywoodu, kde se uplatnil nejen jako vojenský poradce, ale i jako herec. Zahrál si v 25 filmech, přičemž nejznámějším je legendární western Rio Grande s Johnem Waynem v hlavní roli. Dle jeho osudů byl natočen roku 1952 film Operation Secret, který se mu však příliš nezamlouval. Roku 1954 se pokusil vrátit do vojenské služby, byl však odmítnut.

iZdroj fotografie: Arlington National Cemetery Explorer / Public Domain

Při vyškrtnutí ze záloh námořní pěchoty byl Peter Julien Ortiz 1. března 1955 povýšen na plukovníka. Během své služby získal celkem 24 vyznamenání. Svoji poslední bitvu proti nejzákeřnějšímu nepříteli odvážný voják však prohrál. Dne 16. května roku 1988 Peter Julien Ortiz podlehl rakovině. Jeho jméno nebylo zapomenuto. Padesát let od operace UNION provedli američtí a francouzští výsadkáři společný seskok a náměstí v Centronu bylo přejmenováno na „Place Peter Ortiz“.

Viděli jste nějaký film s Peterem Ortizem?

Zdroj: WeAreMighty