Na torpédované lodi Wilhelm Gustloff zemřely během druhé světové války tisíce civilistů

Potopení německé nemocniční lodi si vyžádalo téměř 10 000 obětí a jedná se o největší námořní tragédii všech dob, která ještě dnes vznáší otázku válečného zločinu.

i Zdroj fotografie: German Federal Archive / CC BY- SA
                   

Potopení německé M.S. Wilhelm Gustloff v zátoce Danzig 30. ledna roku 1945, při němž zemřelo téměř 10 000 lidí, patří k nejsmrtelnějším zaznamenaným námořním katastrofám. Přestože loď vypadala na první pohled jako jasný vojenský cíl, velkou většinu cestujících tvořili němečtí civilisté na útěku. Mnoho let přeživší a jejich zastánci tvrdili, že za ututláním zpolitizovaného incidentu stojí především národní socialismus a kolektivní vina německého národa.

Vyplula v den Hitlerových narozenin

Plavidlo Wilhelm Gustloff bylo navrženo a postaveno speciálně pro německou propagandistickou organizaci KdF (Kraft durch Freude). Na mořskou hladinu se spustilo 5. května 1938 za přítomnosti Adolfa Hitlera, Roberta Leye a před obrovským davem přístavních dělníků.

iZdroj fotografie: German Federal Archive / CC BY- SA
Nemocniční loď Wilhelm Gustloff při cestě z norského Narviku v roce 1940.

Loď původně měla nést jméno po německém vůdci Adolfu Hitlerovi, ale od tohoto návrhu se nakonec upustilo. Místo toho byla pokřtěna na počest Wilhelma Gustloffa, nacistického funkcionáře ve Švýcarsku, kterého nedávno zavraždil židovský student David Frankfurter. Tato událost se později zneužila k ospravedlnění antisemitské politiky. Členové posádky museli být řádnými příslušníky NSDAP a projít pečlivou prověrkou.

Na svou první plavbu se vydala 20. dubna roku 1938, tedy v den Hitlerových 49. narozenin. Během své krátké služby výletní lodi dostala Gustloff i několik zvláštních úkolů. Byla využívána například jako plovoucí volební místnost, jež umožňovala Němcům a Rakušanům žijícím v Anglii hlasovat o již provedené anexi Rakouska, nebo jako transportní loď pro vojáky Legie Kondor, kteří podpořili Francisca Franka ve španělské občanské válce.

Nemocniční loď i vojenské kasárny

Téměř na každou plavbu a akci pořádanou na palubě lodi byli také pozváni zástupci tisku. Tímto způsobem chtěli Němci zvýšit povědomí o své „Schiff ohne Klassen“, a to jak v Německu, tak na mezinárodní úrovni. Kariéru výletní lodi ukončila invaze Polska v září 1939, a tak se brzy připojila k válečnému úsilí. Robert Ley válku již dlouho očekával a několik měsíců dopředu připravil návrhy na přestavbu všech lodí organizace KdF na vojenská plavidla.

iZdroj fotografie: German Federal Archive / CC BY- SA
Voják, zraněný v bitvě u Narviku, v podpalubí plovoucího lazaretu Wilhelm Gustloff, 1940.

Loď Gustloff byla rychle přestavěna na nemocniční loď a byla využita například v rámci Hitlerova programu „Heim ins Reich“, který razantním způsobem přemisťoval německé občany ze zemí okupovaných spojenci. Poté sloužila při invazi Norska v roce 1940. Plavidlo se mělo také zúčastnit operace Seelöwe, což bylo krycí jméno pro plánovanou invazi do Anglie. Tato akce se však nakonec neuskutečnila a Němci loď až do konce roku 1940 umístili v Swinemünde.

Jelikož na obzoru nebyla žádná námořní invaze, přestavěli loď na plovoucí kasárny výcvikových zařízení Kriegsmarine v Gotenhafenu, kde zůstala až do ledna 1945. Její role ve válce se opět změnila, když se stala provizorní Flüchtlingsschiff, tedy lodí převážející uprchlíky během operace Hannibal. Jednalo se o masovou evakuaci veškerého vojenského personálu a civilistů z Východního a Západního Pruska, která probíhala v posledních měsících války.

Největší námořní tragédie v dějinách

Druhá světová válka naprosto vyčerpala německé zdroje a země se ke konci války ocitla na dně. S minimálními vojenskými prostředky nemohla čelit Sovětskému svazu. Němečtí vojevůdci si svou bezprostřední porážku uvědomovali a rozhodli se pro útěk přes Baltské moře do Dánska, které představovalo strategicky nejvýhodnější a nejbezpečnější možnost, jak se vyhnout postupující sovětské armádě. Operace pod názvem Hannibal však skončila tragicky.

iZdroj fotografie: German Federal Archive / CC BY- SA
Nacistická propagandistická fotografie KdF lodi Wilhelm Gustloff z plavby roku 1938.

Operace probíhala od 21. ledna 1945 do 9. května 1945 a Wilhelm Gustloff byla jednou ze záchranných lodí, které v rámci masové evakuace převážely civilisty, zraněné vojáky a uprchlíky. Na palubě se nacházelo asi 11 000 osob, mezi nimiž byli lidé prchající z Východního Pruska, Litvy a Polska. Za potopením německého parníku M.S. Wilhelm Gustloff, ke kterému došlo 30. ledna 1945 v zátoce Danzig, stála sovětská ponorka S-13 pod velením Alexandera Marinesca.

Otázka válečného zločinu

Odhadem se na palubě německého parníku nacházelo 8 956 žen, dětí a uprchlíků, 162 zraněných vojáků, 918 vojenských kadetů, 373 mariňáků a 173 členů posádky. Napříč některým tvrzením, jež později kolovala, nebyla loď v lednu roku 1945 označena mezinárodními insigniemi nemocniční lodi.

Bílá barva s červeným křížem se přebarvila na šedomodrou námořnickou kamufláž již v roce 1940. Navíc byl parník vyzbrojen kulomety, protiletadlovými zbraněmi a na své palubě evakuoval členy ponorkového námořnictva. Loď Gustloff byla tedy platným vojenským cílem, i když se na ní nacházeli civilisté. Její potopení neporušilo žádnou mezinárodní smlouvu a je nemožné někoho obvinit ze spáchání válečného zločinu.

iZdroj fotografie: German Federal Archive / CC BY- SA
Vystoupení norské kapely na počest zraněných vojáků na palubě nemocniční lodi Wilhelm Gustloff.

Tragická nehoda, jež si vyžádala přes 9 000 životů, byla odsunuta na druhou kolej a dodnes o ní mnoho lidí netuší. To samozřejmě vedlo spoustu přeživších a jejich zastánců k tvrzení, že tragédie se systematicky zatlačila do pozadí, aby se naplno neprojevila vina samotných Němců na tragédii. Potopení Wilhelm Gustloff je však třeba posuzovat v širším historickém kontextu.

Příběh tohoto parníku totiž v mnoha ohledech odráží nedávnou německou historii a snahu Němců vyrovnat se s komplikovanou minulostí svého národa. Hlavním důvodem pro skrývání pravdy o potopení lodi byla kolektivní vina Němců. Kvůli holocaustu a všem válečným zločinům, které spáchali během druhé světové války, se jednoduše nemohli prezentovat jako oběti a zároveň připouštět, že oni sami byli částečnými viníky katastrofy.

Jaký máte názor na potopení lodi vy?

Zdroj: Britannica, PRINCE, Death in the Baltic: The World War II Sinking of the Wilhelm Gustloff. St. Martin’s Griffin: 2014. ISBN: 978-1137279194.

Diskuze Vstoupit do diskuze
72 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“