Jus Primae Noctis: Právo zbavit panenství ženu svého poddaného měl údajně každý šlechtic a muž vyšší třídy

Přestože se o právu první noci ve středověkých knihách poměrně často píše, nenašel se ani jediný právnický dokument, který by jeho existenci potvrzoval.

i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
                   

Právo první noci dávalo středověkým feudálům privilegium sdílet svatební lože s nevěstami rolníků. Ke vzniku této ponižující tradice došlo v patnáctém století, v době, kdy se zmenšoval rozdíl mezi sociálními třídami a šlechta potřebovala rolníkům připomenout svou nadřazenost. Historické zmínky a symbolická gesta lze interpretovat jako ukázku feudální síly, se základem v psychologii nátlakové sociální dominance. Zmínky o právu první noci najdeme i u mimoevropských kultur, v detailech se sice liší, ale princip zůstává víceméně stejný.  

Nevěstu bylo možné vykoupit

Ve většině evropských zemí měl právo na první svatební noc feudální lord. Ten mohl po svém vazalovi požadovat vykonání tohoto zvyku a poddanému nezbývalo nic jiného, než se smířit s tím, že jeho nevěsta bude svatební noc trávit s jiným mužem. Poddaný měl však v některých případech právo feudálního pána vyplatit a svou nevěstu tak vykoupit. Vše tedy nakonec záviselo spíše na solventnosti, síle citů a ochotě rozloučit se se svými úsporami.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
Právo první noci vyobrazené ve španělské expozici Bellas Artes, 1871.

Většina obyčejných lidí navíc věřila, že dívka vlastně nemá co ztratit a pro ušetřené peníze se jistě najde lepší využití. Ne každý si navíc troufl postavit se vlastníkovi půdy, na které stálo jejich živobytí. I přes svou nespokojenost se vazalové většinou rozhodli mlčet, aby tak uchránili své rodiny a živobytí.

 Z ponižujícího práva mohla těžit i nevěsta

V některých afrických a asijských kmenech měl právo prví noci šaman či kněz. V tomto případě je však vše přeloženo v náboženské rovině a obecně s tím tedy nemá nikdo problém. Věřilo se, že dívka tímto aktem dosáhne skrz duchovního zástupce na boha či božstvo, takže jde vlastně o způsob jakéhosi požehnání. Navíc se kmeny domnívaly, že při tomto obřadu dochází k vyhnání zlých duchů z těla nevěsty a často tak bylo nutné si za tuto službu připlatit.

iZdroj fotografie: Museo Villa dei Cedri / Public Domain
Dílo s názvem Jus Primae Noctis italského malíře Adolfa Feragutti Viscontiho.

Možná se zdá, že jediný, kdo měl z tohoto práva užitek, byl muž, kterému právo první noci patřilo. Ovšem v některých případech z něj těžily i nevěsty. Jedná s totiž o skvělý způsob, jak skrýt před ženichem a jeho příbuznými fakt, že žena přišla o panenství ještě před svatbou. Feudální pán sice mohl říct rodině manžela pravdu, málokterý se však o své poddané staral natolik, aby se míchal do jejich soukromých afér.

Neexistuje dostatečné množství historických zdrojů

Zda se toto absurdní právo v minulosti skutečně prosazovalo, není tak úplně jasné. O jeho existenci totiž neexistují žádné věrohodné záznamy a dnes o něm víme spíše z uměleckých děl a knižních útržků kolujících historií. Friedrich Engels v jednom ze svých děl poukázal na to, že v některých kulturách byl ženich tím posledním, kdo se mohl první noci se svou legitimní ženou domáhat.

Mnoho historiků se také přiklání k teorii, že právo první noci bylo rozšířeno v Rusku. A existují domněnky, že v dobách před rozšířením křesťanství věnovala nevěsta svou první noc otci, bratrovi nebo jinému zkušenému muži z rodiny ženicha, aby na začátku rodinného života neměla špatnou zkušenost.

Znáte nějaké další středověké zvyky?

Zdroj: Gizmodo

Diskuze Vstoupit do diskuze
92 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články