Putinovo odmítnutí ukrajinské suverenity přepisuje dějiny: Rusové si přivlastňují historii Ukrajiny

Ještě donedávna byla ukrajinská kultura vnímána v mezinárodním měřítku často jako součást kultury ruské. Dokonce i nyní, kdy má Ukrajina za sebou již přes třicet let nezávislosti a stovky let své vlastní historie, jsou ukrajinské národní paměti často prezentovány jako ruské. Dějiny Ukrajiny byly po léta přepisovány, měněny a interpretovány tak, aby vyhovovaly požadavkům a zájmům Rusů. Prezident Vladimir Putin zastává názor, že Ukrajina není skutečná země, nýbrž fikce, kterou stvořilo komunistické Rusko.

Národní identita Ukrajiny byla rozdrcena

Po staletí nadvlády silnějšího národa byli Ukrajinci v podstatě zbaveni možnosti zkoumat a vyhodnocovat své vlastní dějiny na základě ověřených faktů, následkem čehož bylo národní povědomí Ukrajinců manipulováno a přetvářeno ve prospěch jejich dobyvatelů. Obzvláště problematická je otázka nároků a požadavků Moskvy a později Ruska na historický odkaz Kyjevské Rusi.

První ruský stát, Kyjevská Rus, byl domovem převážně východních Slovanů a Seveřanů. Ve středověku se rychle expandující ruský stát rozrostl o finské skupiny z dalekého severu a později také turkické obyvatelstvo z jihu a východu. Zatímco mnohé z nich zůstávaly kulturně velmi odlišné od ruského etnika, jiné byly v průběhu následujících století ruskou kulturou absorbovány. Ve skutečnosti byly rusifikace a nucené ospravedlňování oficiální politikou nejen v období carského Ruska, ale i v Sovětském svazu.

Rusové si přivlastňovali historii cizích národů

Moskevští a později ruští carové velmi dobře věděli, že mocná říše nemůže existovat bez velkolepé historie. V honu za mocí tedy svou historii co nejvíce glorifikovali a případně se zmocnili i dějin cizích národů. Počínaje Ivanem Hrozným tak moskevští carové vynaložili veškeré své úsilí, aby si přivlastnili dějiny Kyjevské Rusi, její slavnou minulost, a vytvořili oficiální mytologii ruské říše.

Hlavním problémem je, že tyto lži směřovaly k úplnému zničení ukrajinské historie, kultury i jazyka. Ruské dějiny tvrdí, že Kyjevská Rus byla kolébkou tří sourozeneckých národů – Rusů, Ukrajinců a Bělorusů, a protože Rusové zastávají roli „staršího bratra“, mají právo na dědictví Kyjevské Rusi. Tato verze má však jeden háček, v době Kyjevské říše není o Moskvě ani zmínka.

Je dobře známo, že Moskevská Rus vznikla v roce 1276 (údaje o vzniku se liší) jako vazalský region Zlaté hordy, kterou založil chán Mengu-Timur. V té době již však Kyjevská Rus existovala více než 300 let. Jak by tedy mohli zastávat roli „staršího bratra“, když se první zmínky o Moskvě objevují až o několik století později? Tato žalostná lež, kterou Rusové stále dokola opakují, je dodnes hojně využívána ruskými historiky i úřady.

Putin neuznává samostatnost Ukrajiny

Putinovo tvzení o neexistenci historického ukrajinského národa, který by byl hoden suverenity, je prokazatelně nepravdivé a absurdní. Nedá se však jednoduše říct, že by lhal, odborníci se totiž víceméně shodují na tom, že tento Putinův postoj vyjadřuje jeho skutečné přesvědčení. Ukrajina a Rusko mají za sebou dlouhou historii politických, jazykových i náboženských potyček a ruská propaganda napříč historií velmi zručně kombinuje fakta, která lidé přijímají jako skutečnou historii.

Z historie se tak například jedná o postavu Volodymyra Velikého, který byl podle ruské propagandy všeruským knížetem, položil základy pro vytvoření jednotného ruského národa a fakticky připravil půdu pro vybudování centralizovaného ruského státu. Počátkem roku 2015 byl dokonce v Moskvě zdvižen pomník tohoto velikána. Je zde však menší zádrhel, Volodymyr Veliký, kyjevský kníže, neměl s Moskvou nic společného. Tato skutečnost však není vůbec podstatná, důležitá je totiž velkolepost ruského historického dědictví.

Podle ruské propagandy jsou Ukrajina a Rusko sbratřenými státy se společnou minulostí, přítomností i budoucností a je zřejmé, že cílem tohoto paušálního přístupu k informacím je zmást či odvést pozornost od skutečnosti. Dobrým příkladem, kdy na Ukrajinu bylo v důsledku zmanipulované historie pohlíženo negativně, je nizozemské referendum o přidružení Ukrajiny k Evropské unii v roce 2016.

Přestože Ukrajina hovořila pravdivě o své snaze demokratické změny, byla prezentována jako zkorumpovaná, upadající země. Propaganda zvítězila a přidružení bylo v referendu zamítnuto. Proč? Protože propagandu téměř nelze překonat.

Putinova vize Euroasijské unie

Ukrajinci jako národ vznikli v 11. až 12. století, pravděpodobně však ještě dříve. Poté, co začali Rusové nutit světu svou pokroucenou verzi historie, začalo se Ukrajincům přezdívat „malí Rusové“. Kdokoliv se byť jen odchýlil od oficiální komunistické verze, byl mučen, zabit či poslán do gulagu. Obzvláště brutální bylo období Sovětského svazu, za jehož existenci přišla Ukrajina o více než 25 milionů obyvatel, kteří zahynuli při kolektivizaci, hladomorech a nuceném přesídlování.

S rozpadem Sovětského svazu koncem roku 1991, vznikem patnácti nových států a oživením politicko-etnické identity jednotlivých států pak vyvstal pro vedení v Moskvě významný problém – dezintegrace. Novým politickým plánem se tak stalo znovuvytvoření „Velkého Ruska“, pod záštitou Euroasijské unie, která by spojila co největší část bývalého sovětského prostoru do jednoho hospodářského, politického a bezpečnostního celku, samozřejmě s Ruskou federací jakožto dominantou v jejím centru.

Moskva již dříve jasně prokázala, že je ochotna naplno využít svého ekonomického vlivu i vojenské síly k dosažení svých ambiciózních politických cílů. Nyní je všem jasné, že použití vojenské síly je ve sporu se Západem o vliv v regionech „privilegovaných“ ruských zájmů více než přijatelnou zbraní.

Jaký dopad bude mít podle vás ukrajinská krize na dnešní společnost?

Zdroj: Ius-wiki, Wikipedia,