Sovětský svaz a Německo začaly spolupracovat krátce po konci první světové války. Dohodly se v Rapallu před sto lety

Jedním z největších spojenců Německa po první světové válce byl Sovětský svaz. Ačkoli režimy, poválečný německý, později nacistický a sovětský komunistický, byly rozdílné, spolupráce většinou fungovala. Ne nadarmo také v roce 1939 země uzavřely Pakt Ribbentrop–Molotov a pak společně zaútočily na Polsko, které si rozdělily. Jejich plodná spolupráce začala přesně před sto lety.

Země byly po válce buď izolovány, nebo tvrdě potrestány

Sovětský svaz i Německo byly po první světové válce ve velmi nedobré situaci. Po Brestlitevském míru Rusko ztratilo velké části území na východě, které připadly hlavně Polsku a Německu. To ale nejenže po porážce v první světové válce muselo odevzdat své kolonie, ale na těchto územích vznikly samostatné státy, především Polsko. Německo bylo po prohrané válce velmi svázané Versailleskou smlouvou a sovětský komunistický režim se ostatní státy snažily izolovat.

iZdroj fotografie: Uživatel Akan98 / Creative Commons / CC BY-SA

První dohoda mezi zeměmi se zrodila již v květnu 1921. Německo v ní uznalo bolševickou vládu Ruska jako jedinou a s ostatními skupinami v zemi přerušilo styky. Ale šok pro západní země přišel 16. dubna 1922, kdy Německo a sovětské Rusko podepsaly takzvanou Rapallskou smlouvu pojmenovanou podle místa v severní Itálii, kde vznikla. Smlouva byla registrována u Společenství národů a rozšířila se i na další sovětské republiky.

Ve smlouvě si oba státy garantovaly, že se vzdávají vůči sobě všech finančních nebo územních nároků, a navázaly přátelské diplomatické vztahy. Vše se projevovalo i v ekonomice. Sovětský svaz potřeboval technologie i zkušené lidi, aby mohl rozjet svůj program industrializace a modernizace. Německo takové lidi mělo, mohlo sem dodávat své výrobky a naopak získalo zdroj surovin.

Dobře utajená spolupráce díky utajené doložce z Rapalla

Existovaly i tajné dohody mezi oběma státy, které se týkaly především vojenství. Německo mělo zakázáno budovat silnou armádu a vyvíjet mnohé typy zbraní. Zřídilo si v SSSR leteckou školu, vybudovalo továrnu na výrobu chemických zbraní nebo tanků. Z rozvoje technologií těžili i Sověti. Jejich důstojníci zase mohli tajně studovat na německých vojenských školách. To vše po převzetí moci nacisty Hitlerovi umožnilo v relativně krátkém čase vybudovat armádu.

Je celkem známým faktem, že Versaillské mírové smlouvy měly dalekosáhlý dopad na vznik druhé světové války. Podmínky byly natolik tvrdé, že je Německo nemohlo přijmout. SSSR byl v podobné situaci a vzhledem k doktríně o šíření socialismu mu mezinárodní situace nevyhovovala. Klíčová byla Curzonova linie, kterou si Sověti v R-M paktu vymínili a později také obsadili, včetně třeba rumunské Besarábie a Pobaltských států. Západu obecně zcela uniklo doslova masivní zbrojení komunistického režimu, kdy Rudá armáda i v roce 1941 byla početnější než Wehrmacht.

Smlouva z Rapalla je předzvěstí paktu Ribbentrop-Molotov, především Němcům utajená doložka skutečně výrazně pomohla a zásadním způsobem udržela stotisícovou armádu na dosah moderním technologiím a taktikám, které později využíval například Hans Guderian při Blitzkriegu. Zajímavé je, že i přes tyto úzké kontakty, které přetrvaly i do nástupu Adolfa Hitlera k moci, Němci vůbec netušili, kolik mají Rusové tanků a co je T-34, k němuž Němci neměli v roce 41 ekvivalent.

Jakou chybu udělaly západní státy, že se Německo sblížilo se SSSR?

Zdroj: Britannica