Konvenční zbrojení v období studené války: Sověti investovali do protilodních střel i kosmických družic s jaderným pohonem

Během studené války probíhal mezi znepřátelenými stranami urputný boj o prvenství ve vojenském výzkumu ve snaze vyvinout co nejefektivnější zbraňové technologie.

i Zdroj fotografie: Deposiphotos
                   

Je dobře známo, že se ozbrojené síly komunistických států a západních zemí vyvíjely v období studené války poněkud asymetricky. Zatímco SSSR aktivně pracoval na vývoji různých raketových systémů a posiloval své pozemní vojsko, zejména tankové jednotky, Spojené státy rozšiřovaly své námořních síly a budovaly flotilu letadlových lodí. A u obou nechyběl samozřejmě ani kosmický výzkum. Pojďme se společně podívat na pár sovětských technicky zajímavých kousků, které byly během závodů v přezbrojování sestrojeny.   

Protilodní střely měly likvidovat americké letadlové lodě

P-5, první sovětská protilodní řízená střela, byla přijata do služby v roce 1959. Střela létala transsonickou rychlostí (těsně pod rychlostí zvuku) a pyšnila se doletem až 500 km. Mohla nést náklad o hmotnosti až 1 tuny, včetně jaderných hlavic do 500 kilotun TNT. Raketa byla vyvinuta pro likvidaci amerických letadlových lodí a startovala pomocí raketových motorů, přičemž let samotný byl následně zajištěn proudovým motorem.  

iZdroj fotografie: Uživatel Hukken / Creative Commons / CC BY-SA
Střela P-700 Granit

Dalším zajímavým kouskem, který byl přijat do služby v roce 1983, byla střela P-700 Granit, již šlo na rozdíl od P-5 vypouštět i zpod vodní hladiny. Rakety startovaly z kontejneru, jenž byl před startem naplněn mořskou vodou, aby se vyrovnal rozdíl tlaků. P-700 létala nadzvukovou rychlostí 2,5 Mach a dolet se pohyboval okolo 600 km.

Pokud byl cíl vzdálený na maximální možnou vzdálenost doletu, vystoupala střela nejprve do velké výšky, čímž byl snížen odpor vzduchu, následně zachytila cíl a teprve poté klesla těsně nad mořskou hladinu. Nízká letová výška ztěžovala detekci střely nepřátelskými radary. Střely Granit byly určeny primárně pro jaderné ponorky, ale instalovány byly i na hladinové lodě. 

Série kosmických satelitů s oceánskými lokátory

V roce 1965 byla na oběžnou dráhu vypuštěna družice s názvem Kosmos-2. Jednalo se o první družici ze série US-A (naváděná aktivní družice), které měly za úkol provádět průzkum pomocí radiolokace. Družice ve tvaru válce se špičatým koncem ozařovala povrch oceánu a přijímala odražené signály. Jelikož oceánský lokátor vyžadoval značné množství energie a zároveň musel fungovat jak na slunci, tak ve stínu Země, upustili inženýři od solárních panelů.  

iZdroj fotografie: Autor neznámý
Koncepční nákres satelitu Kosmos-954, který se zřítil v Kanadě

Po prvotním zaváhání se nakonec rozhodli použít jaderný pohon Buk-5. Teplo generované reaktorem BR-5A bylo přeměněno na elektřinu nikoliv prostřednictvím páry, turbíny a klasického elektrického generátoru, nýbrž přímo pomocí termoelektrických prvků. Lokátor US-A, jenž byl přijat do služby v roce 1975, měl velice nízké rozlišení, a proto byla dráha, na které měl pracovat, stanovena pouze na 265 km.  

Dne 18. září 1977 se jedna ze série družic US-A (Kosmos-954) zřítila na území Kanady, naštěstí v řídce osídlené oblasti, takže si nehoda nevyžádala žádné oběti. Západní země však byly událostí pochopitelně rozhořčeny a celá situace vybublala v diplomatický skandál. Sovětský svaz nakonec vypouštění družic série US-A na tři roky pozastavil. SSSR měl k dispozici celkem 36 těchto objektů.

Zdroj: TechInsider

Jaká další zajímavá technika vznikla během studené války?

Diskuze Vstoupit do diskuze
132 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Lidem teprv teď začne téct do bot. Operátoři se rozhodli, že jim zdraží volání
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vědci zjišťovali, která psí rasa je nejchytřejší. Jako vzorek posloužilo 1 002 psů 13 plemen
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Co je potřeba vědět o Crohnově chorobě: Zdraví může poškodit víc než srdeční infarkt, kouření zhoršuje příznaky
adbz.cz
adbz.cz
Chemikálie jsou zbytečné. Ucpaný záchod se dá uvolnit pomocí obyčejného pytle na odpadky