Superzbraně Sovětského svazu, které nikdy nespatřily světlo světa. Štěstí, nebo smůla?

Sovětský svaz se po VŘSR stal bezesporu státem, který dokázal vyprodukovat velké množství zbraní. Mnohé z nich se ve své třídě a své době staly světovou špičkou nebo dokonce vzorem pro celý svět. Ačkoli byl SSSR bezesporu zbrojní velmocí, přesto jeho možnosti měly určité limity. Existují proto ve své době vyspělé zbraně, které chtěl postavit, ale nakonec z nich sešlo. Toto je několik z nich.

Bitevní lodě třídy Sovětský svaz

Rusko bylo na přelomu 19. a 20. století námořní velmocí, ale i kvůli porážce od Japonska síla jeho flotily klesala. Sovětský svaz se po revoluci potýkal s problémy a teprve ve 30. letech začal svoji flotily modernizovat. Vznikly i plány na výstavbu bitevních lodí třídy Sovětský svaz. Měly mít výtlak 60 tisíc tun a vyzbrojeny děly ráže 406 milimetrů. V roce 1938 se začalo se stavbou prvních čtyř lodí, později byla jedna zrušena. I tak stavba odčerpávala mnoho zdrojů. Po napadení Německem byly stavby zastaveny a nedokončené trupy sešrotované.

iZdroj fotografie: Public Domain

Letadlové lodě Orel a Uljanovsk

Sovětský svaz plánoval již ve 30. letech si pořídit letadlové lodě, ale válka plány zdržela. V 60. letech pak země postavila nosiče vrtulníků, měla letadlové křižníky třídy Kyjev a poté letadlovou loď s konvenčním pohonem , kterou dnes Rusko provozuje jako Admirál Kuzněcov. V osmdesátých letech vnikly ale plány na dvě letadlové lodě Uljanovsk a Orel s jaderným pohonem a výtlakem 80 tisíc tun, které by dokázaly konkurovat těm americkým. Po rozpadu Sovětského svazu ale z ekonomických důvodů plány skončily.

iZdroj fotografie: Public Domain

Těžký meziválečný bombardér

Během druhé světové války sovětské letectvo nikdy nezískalo pověst nějakým strategickým bombardováním. Přesto v meziválečném období zkoušelo vyvinout dálkový čtyřmotorový bombardér. Mělo zastaralý TB-3 nebo modernější Pe-8, ale jen v malých počtech. Existovaly plány na superbombardéry s označením TB-6, ANT-26 nebo ANT-28. Ovšem výstavba těchto letadel by si vyžádala mnoho zdrojů a ty SSSR potřeboval na pozemní armádu a taktické letectvo, které operace podporovalo. A tak zůstalo jen u návrhů.

iZdroj fotografie: Se souhlasem IP

Super těžký tank Tu-42

Ačkoli většina tanků po první světové válce přešla na osvědčenou konstrukci menších strojů s jednou věží, v Sovětském svazu existovaly nápady na výstavbu opravdu obřích obrněných monster s několika věžemi. Tím nejzajímavějším byl Tu-42, které měl mít několik věží, hmotnost kolem 100 tun a posádku až 15 mužů. Nakonec se ukázalo, že by byl velmi nákladný. Postavil se menší petivěžový T-35. U něho se ukázalo, že tato koncepce je v podstatě nepoužitelná, byl špatně pancéřovaný, pomalý a poruchový.

iZdroj fotografie: Uživatel Prised / Creative Commons / CC BY-SA

Superrychlý bombardér T-4

V 60. letech začali sovětští konstruktéři s vývojem bombardéru, který by létal několikanásobnou rychlostí zvuku. Tak vznikl projek Suchoj T-4. Měl létat ve velkých výškách rychlostí Mach 3. Počítalo se s tím, že by byl vyzbrojený protilodními raketami pro útok na americké letadlové lodě. Vznikl jediný prototyp. Letadlo bylo velmi náročné na konstrukci a použité materiály. Nakonec dostal přednost projekt kanceláře Tupolev s letouny Tu-22M a Tu-160. Prototyp T-4 skončil v muzeu.

iZdroj fotografie: Sergej Duchačev / Creative Commons / CC BY-SA

Zdroj: TheNationalInterest