Posedlost mocí, nebo „správné“ ambice? Karibskou krizi před 60 lety zastavil jediný muž, USA a SSSR by jinak zničili svět

V říjnu 1962 se svět dostal do krize, která neměla obdoby. Hrozilo, že na sebe jaderné velmoci USA a Sovětský svaz zaútočí a použijí při tom i jaderné zbraně, k čemuž málem i došlo. Nakonec se ale vůdci zemí dohodli a stáhli se. Tato krize však ukázala, jak snadno se může svět dostat na pokraj jaderné katastrofy. I kvůli tomu spolu velmoci začaly udržovat bližší kontakty, aby problému do budoucna předešly. Kvůli místu, kde krize odstartovala, se jí říká Kubánská, nebo také Karibská krize.

Na Kubě měly být sovětské rakety

Na konci 50. let převzal moc na Kubě nedaleko amerického pobřeží Fidel Castro. Začal znárodňovat podniky a tak na sebe nenechala reakce USA dlouho čekat. Vyhlásily embargo a podpořily i neúspěšnou invazi emigrantů na ostrov. To vše vehnalo castrův režim do úzkého spojenectví se Sovětským svazem a začal Kubu nejen vyzbrojovat, ale nakonec se po ní také rozhodl rozmístit rakety středního doletu SS-4 a SS-5 s jadernými hlavicemi, které byly schopny zasáhnout většinu území USA.

Sovětský svaz se tak snažil vyrovnat jadernou převahu USA, protože měl jen málo mezikontinentálních raket, a navíc Američané umístili v Turecku své střely Jupiter. Reakce na sebe tak nenechala čekat dlouho a od jara 1962 probíhal v přísném utajení převoz sovětského personálu na Kubu, který tam budoval základny; deklarován byl jako pomoc pro zemědělství. Američané však pojali v září téhož roku podezření a přítomnost střel potvrdili v říjnu špionážními snímky. Později pak ztratila při jedné ze špionáží výzvědný letoun U-2 kvůli protiletadlové obraně od SSSR.

Od použití jaderné zbraně dělil jediný hlas

Někteří poradci navrhovali prezidentu Kennedymu, aby na Kubu zaútočil. Ten ale zvolil opatrnější přístup. Uvalil na ostrov takzvanou karanténu s tím, že nedovolí, aby se na něj dostávaly útočné zbraně. Sovětské lodě s raketami se přitom blížily, stejně tak i ponorky vyzbrojené jadernými torpédy. Ty Američané odhalili a hlas jediného důstojníka zabránil, aby americká ponorka vypálila jaderné torpédo na americká plavidla.

iZdroj fotografie: Public Domain

Ačkoli vůdci obou velmocí vydávali jednoznačná prohlášení, že neustoupí, v zákulisí naštěstí začala jednání. Američané si však stáli za svým, rakety s jadernými hlavicemi (ale i některé další zbraně) musí z blízkosti jejich hranic zmizet. Tehdejší vůdce SSSR, Nikita Sergejevič Chruščov, situace využil a chtěl naopak záruku, že USA nebudou útočit na Kubu a stáhnou své střely Jupiter z Turecka. S tím nakonec Kennedyho administrativa souhlasila a sovětské lodě se otočily zpět domů.

Tyto dohody byly přitom tajné a vyšly najevo až mnohem později. Blokádu Kuby Američané uvolnili 20. listopadu 1962 po stažení zbraní. V reakci na situaci, kdy se ukázalo, že k rychlému řešení krizí mezi velmocemi nestačí styk prostřednictvím velvyslanců, byla zřízena přímá linka mezi Kremlem a Bílým domem, aby se v případě podobných krizí mohli vůdci velmocí bavit rychle a napřímo.