Slavná sovětská sniperka Tatyana naháněla hrůzu všem mužům. V rukou nepřátel ji potkal krutý osud

Zacházení s válečnými zajatci není vždy takové, jaké by podle mezinárodních úmluv být mělo. Větší či menší prohřešky se dějí v průběhu všech konfliktů. Lze ale říci, že na východní frontě druhé světové války se nedodržovala pravidla vůbec. Na vlastní kůži to pocítila i Tatyana Baramzina, jedna z nejznámějších odstřelovaček, které za války v Rudé armádě působily.

Tatyanino mládí a vstup do armády

Datum narození Tatyany Baramziny známe jen přibližně, bylo to někdy v roce 1919 ve městě Glazov v evropské části dnešního Ruska. Její rodina nebyla bohatá, přesto jí byl v roce 1930 zabaven veškerý majetek a rodiče ztratili svá občanská práva. Po smrti otce děti vychovávala matka sama. I v této situaci ale Tatyana dokončila střední školu. Následně začala učit na základní škole a německý vpád do Sovětského svazu jí zastihl coby učitelku v mateřské škole.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY

Po německém útoku absolvovala půlroční ošetřovatelský kurz, chtěla ale vstoupit přímo do armády. To se jí nakonec i povedlo, byť až napodruhé. V červnu 1943 nastoupila do kurzu pro ženy-sniperky. Po jejím absolvování byla zařazena k 252. střeleckému pluku Rudé armády. Tak začalo její slavné válečné působení.

V boji proti Němcům, zajetí a smrt

Na frontě si Tatyana coby odstřelovačka připisovala jeden úspěch za druhým a dosáhla 36 zásahů. Po čase však začala pociťovat problémy s očima a nezbylo jí nic jiného, než akceptovat přesunutí na pozici telefonní operátorky u velitelství pluku. Tatyana ale chtěla především bojovat a být maximálně užitečná. To dokazovala i během operace Bagration. Nejprve varovala před pohybem německých sil, který by mohl ohrozit sovětský týl, poté 14 hodin pod palbou opravovala telefonní linku.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY

Dobrovolně se také přihlásila k účasti v operaci, při níž měly sovětské síly svým pohybem přetnout cestu postupujícím Němcům, a získat tak pro své používání strategicky významnou komunikaci. V boji Rusové utrpěli těžké ztráty, Baramzina se ale odmítla stáhnout a dlouho bránila raněné spolubojovníky proti německé přesile. Nakonec však byla přemožena a zajata.

Němečtí vojáci ji zbili, vydloubli jí oči a zohavili ji bajonety. Nakonec byla zastřelena protitankovou puškou. Sovětské síly, konkrétně 70. pěší divize, oblasti znovu získaly brzy poté. Pro Tatyanu už ale bylo pozdě. Dne 24. března 1945 jí byl posmrtně udělen titul Hrdina Sovětského svazu. Jméno Tatyany Baramziny dnes nese několik ulic v ruských a běloruských městech.

Zdroj: FindGrave, GlazovMuseum