Významné milníky života a vlády královny Alžběty II.: Nejdéle vládnoucí panovnice neměla na trůn vůbec usednout

Alžběta II. přišla na svět 21. dubna 1926 v Londýně a až do jejích 10 let nikdo netušil, že by se dívka mohla stát královnou. Nyní je však nejdéle panující královnou v britské historii, která byla svědkem znárodňování, privatizace a Paula McCartneyho pasovala na rytíře. Její otec, vévoda z Yorku, nastoupil na trůn v roce 1936, poté, co jeho bratr král Eduard III. kvůli sňatku s dvakrát rozvedenou Američankou nečekaně abdikoval. Alžběta se tak stala následnicí trůnu a na britský trůn usedla 6. února 1952.

Korunovace byla vysílaná živě

Korunovace královny Alžběty II., která se konala v roce 1953, musela být naprosto bezchybná. Na významnou událost se královský dvůr připravoval mnoho měsíců. Samotná královna musela například cvičit chůzi s těžkou korunou na hlavě a monumentálním pláštěm na zádech, aby působila důstojně, jak se ostatně od královny očekává. Korunovace byla poprvé v historii vysílána v televizi. Před obřadem však proběhla vášnivá diskuze, zda by měla být vysílána či nikoli. Korunovace byly vždy téměř soukromé, jen pro šlechtu, nikoli pro veřejnost.

Winston Churchill, královnin osobní tajemník i samotná královna byli velmi proti, neboť jakákoli nedokonalost by mohla mít obří následky. Jakmile se však veřejnost dozvěděla o možnosti vidět obřad na vlastní oči, začaly do Buckinghamského paláce přicházet tisíce dopisů žádajících o vysílání korunovace. Nakonec se tak opravdu stalo a obřad sledovalo více než 20 milionů lidí, což odráželo sílu demokracie ve Spojeném království a skutečnost, že „monarchie je zde pro lidi“.

Alžběta se do kralování vrhla po hlavě a hned ze začátku své vlády absolvovala několik důležitých diplomatických cest. Tou nejzásadnější byla pravděpodobně desetidenní návštěva Spolkové republiky Německo v roce 1965. Šlo o první oficiální návštěvu britského panovníka od roku 1913.

Královskému páru se při příjezdu dostalo obrovského přivítání a v ulicích na ně čekaly desítky tisící lidí. Cílem cesty bylo utužení vztahů mezi Velkou Británií a Německem, které byly po válce na bodu mrazu. A samozřejmě také připomenutí dvacetiletého výročí od konce druhé světové války.

Neštěstí v Aberfanu a první oficiální návštěva Číny

Černým písmem se do paměti královny i britského národa zapsal 21. říjen roku 1966, kdy ve vesnici Aberfan v jižním Walesu došlo k otřesné tragédii. Následkem vydatných dešťů se na obec zřítila část uhelné masy a pod svou tíhou pohřbila desítky lidí. Stalo se tak kolem deváté hodiny ranní a Aberfan se doslova otřásl v základech, když se do části obce, kde naneštěstí stála škola, zřítil rychlostí 30 km/h kus černouhelné haldy a připravil o život 116 dětí a 5 učitelů. Celkový počet obětí byl 144.

Princ Filip dorazil na místo neštěstí hned následující den, samotná královna však ze strachu, že by její přítomnost mohla rozptylovat od záchranných prací, svou návštěvu o týden odložila. Podle některých zdrojů však později litovala, že Aberfan nenavštívila dříve.

Královna Alžběta II. byla historicky prvním britským monarchou, který se vydal na diplomatickou cestu do Číny. Šestidenní návštěva Číny patřila k nejvýznamnějším státním návštěvám během její vlády, neboť se uskutečnila krátce po roztržitých jednáních o navrácení Hongkongu Číně. Návštěva delegace britského monarchy byla obratným diplomatickým krokem a je dodnes považována za významný milník v anglo-čínských vztazích.

Program cesty královského páru byl nabitý do poslední minuty. Královna se svým chotěm stihli navštívit Velkou čínskou zeď v Pekingu, terakotovou armádu v Xi’anu a mnoho dalších historicky významných míst. Není však žádným tajemstvím, že princ Filip se k pobytu v Číně stavěl s určitou záští a svými nejapnými poznámkami do jisté míry zastínil diplomatický význam cesty.

Tragická smrt princezny Diany a návštěva Irska

Princezna Diana byla celosvětově milovanou osobou, které si lidé cenili hlavně pro její otevřenost a vřelý přístup. Její smrt proto všechny hluboce zasáhla a královskou rodinu vystavila nelehké zkoušce. Po tragické autonehodě, při níž přišla Diana o život, se královna Alžběta se svými dvěma vnuky odklidila na pár dní do pozadí, aniž by se k události vyjádřila, za což byla nejen britskou veřejností tvrdě kritizována.

Teprve až po nátlaku tehdejšího premiéra Tonyho Blaira a rodiny vystoupila královna Alžběta před veřejnost, a to s netradičním proslovem, ve kterém vzdala zesnulé úctu a vyzdvihla její výjimečnou osobnost. Nepřátelské postavení veřejnosti vůči britské panovnici se po dojemném proslovu změnilo z velké části v úctu.

Tato konkrétní státní návštěva Irska, která se uskutečnila roku 2011, byla velmi důležitým milníkem královniny vlády. Alžbětin dědeček, král Jiří V., navštívili Irsko v roce 1911, což byla poslední britská státní návštěva Irska. Poté začala první světová válka, následovaná Irskou válkou za nezávislost v letech 1919–1921.

V roce 1922 byl pak zřízen Irský svobodný stát. Ovšem úplnou nezávislost získalo Irsko až v roce 1948, kdy se stalo Irskou republikou. Vztah mezi Spojeným královstvím a Irskou republikou je tedy, vzhledem k velice dlouhé a propletené historii těchto dvou zemí, poněkud komplikovaný.

V rámci své pětidenní návštěvy v roce 2011 navštívila královna Alžběta II. mnoho historicky významných míst a dne 18. května 2011 pak pronesla na dublinském hradě pozoruhodný projev, za nějž se jí dostalo uznání od irské veřejnosti i politiků. Celý projev se nesl ve velmi skromném a citlivém duchu a zajímavostí je, že královna svůj projev zahájila několika slovy v gaelštině, což byl z její strany velice vstřícný krok. Státní návštěva měla obrovský úspěch a irské noviny označily britskou královnu za „nečekanou mediální hvězdu“.

Jaké další významné události, jež se udály za vlády královny Alžběty II., znáte?

Zdroj: History